Americko-izraelský útok na Írán a jeho následky už mají vliv i na Evropskou unii, minimálně v politické rovině. Začínají se objevovat dělící linie mezi lídry velkých evropských zemí, hlavně mezi Německem a Francií.
Německo a Česko se letos připravují na „velké“ volby, které můžou přinést významné změny pro ně i pro celou Evropu. Které další země obmění své vedení?
Počet nelegálních překročení hranic Evropské unie od letošního ledna do konce listopadu je o 40 procent nižší než ve srovnatelném období loňského roku, tedy 220 tisíc lidí. Dnes to na základě předběžných dat oznámila (Frontex).
Španělský premiér Pedro Sánchez chce uspíšit začátek platnosti nového migračního paktu v Evropské unii na léto příštího roku. Španělsko letos zaznamenává silný nárůst počtu přicházejících migrantů a vláda kvůli tomu čelí ostré kritice ze strany pravicové opozice.
Neformální Evropská rada v Granadě ukázala, že plán na reformu a rozšíření EU zatím nemá jasné obrysy. Stejně tak potvrdila, že téma migrace zůstává v politických hrách silným trumfem.
Ukrajina si do Granady přijela pro ujištění, že může nadále počítat s evropskou podporou, i když nad tou americkou visí otazník. Summit Evropského politického společenství mohl přinést posun ve sporech Arménie-Ázerbájdžán nebo Srbsko-Kosovo, to by ale jejich lídři nesměli zůstat doma.
Skoro padesát prezidentů a premiérů z Evropy a okolí se ve čtvrtek potká ve španělské Granadě na summitu Evropského politického společenství, které je fórem pro ty nejpalčivější otázky kontinentu. Samotnou EU pak v pátek čeká debata o strategickém směřování.
Češi si moc dobře pamatují, jaké je to předsedat Radě EU bez stabilní vlády. Španělé ale s tímto scénářem tak trochu počítali, jejich předsednictví proto není moc ambiciózní. Některé důležité úkoly nicméně splnit musí.
EU by během španělského předsednictví měla dokončit migrační a azylovou reformu, i když nemá podporu Polska a Maďarska. Shodli se na tom dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a španělský premiér Pedro Sánchez.
Ruská invaze mění evropské plány na boj s následky pandemie. Peníze z obřího mimořádného fondu obnovy mají jít ve větší míře na energetickou soběstačnost, Česko volá také po finanční pomoci s uprchlíky z Ukrajiny.
Pro Českou republiku je nepřijatelné využívání migrace jako nástroje tlaku na Evropskou unii. Řekl to dnes český ministr vnitra Jan Hamáček při mimořádné videokonferenci unijních ministrů vnitra.
Do španělské enklávy Ceuta na africkém pobřeží proudí další stovky migrantů ze sousedního Maroka poté, co tam v pondělí přes moře podél pobřeží připlulo či připlavalo na 6 000 běženců.
Země EU jsou rozdělené v pohledu na možné uvolnění patentů na vakcíny proti covidu-19. Zatímco například Francie, Itálie či Španělsko jsou pro návrh podporovaný stovkou zemí světa včetně USA, zejména Německo se k němu staví skepticky.
Chystaná reforma soudnictví ve Španělsku by mohla podkopat nezávislost soudního systému v zemi, obávají se tři tamní významné soudcovské asociace.
Česká republika platí z hlediska pandemie ještě stále za odstrašující příklad, v současné době přitom vyhlíží alespoň částečné uvolnění opatření. V některých jiných zemích EU se však naopak zpřísňuje.
Španělsko vytvoří registr lidí, kteří se odmítnou nechat očkovat proti covid-19. V rozhovoru se stanicí La Sexta to včera oznámil španělský ministr zdravotnictví Salvador Illa. Přístup do databáze budou mít podle něj i „evropští partneři“.
Země eurozóny zesílily před dnešní videokonferencí ministrů financí tlak na Nizozemsko, které dosud blokovalo společný plán na oživení ekonomik po koronavirové krizi.
Podle Španělska a Itálie hrozí Evropské unii kvůli současné pandemii rozpad. Co se týká hospodářských dopadů krize, konkrétně země východní Evropy ji podle odhadů pocítí obzvlášť silně, ze střednědobého hlediska by z ní ale mohly těžit.
