Americko-izraelský útok na Írán a jeho následky už mají vliv i na Evropskou unii, minimálně v politické rovině. Začínají se objevovat dělící linie mezi lídry velkých evropských zemí, hlavně mezi Německem a Francií.
Předseda španělské vlády Pedro Sánchez se rozhodl veřejně odsoudit útok na Írán jako nelegální a zakázal americkým vojenským letadlům využívat k těmto účelům španělské základny. Tento krok se ale nesetkal s pochopením na straně amerického prezidenta Trumpa, který v úterý pohrozil přerušením obchodních vazeb s Madridem.
„Přerušíme veškerý obchod se Španělskem. Nechceme mít se Španělskem nic společného,“ prohlásil Trump.
Jak připomíná web Politico, Španělsko je členem Evropské unie, bloku 27 zemí, který uplatňuje společnou obchodní politiku, takže jakýkoli pokus o izolaci Madridu by vyvolal napětí s ostatními členskými státy, jako je Německo, Francie a Itálie.
Oporu zatím Španělé našli u předsedy Evropské rady Antónia Costy. „Právě jsem telefonicky hovořil s premiérem Sanchézem, abych vyjádřil plnou solidaritu EU se Španělskem,“ napsal ve středu na platformě X.
„EU bude vždy dbát na to, aby byly zájmy jejích členských států plně chráněny. Opětovně potvrzujeme své pevné odhodlání dodržovat zásady mezinárodního práva a řád založený na pravidlech všude ve světě,“ doplnil předseda.
Oficiální linie EU dosud zůstávala opatrná a zaměřená na stabilitu, sankce a ochranu občanů. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen ani unijní „ministryně zahraničí“ Kaja Kallas neodsoudily americko-izraelský útok. Místo toho ostře kritizovaly íránskou odvetu, volaly po deeskalaci a diplomatickém řešení a viděly v událostech příležitost k pozitivní změně v Íránu.
Macron, Starmer a Merz
Sánchez ale není jediný lídr velké evropské země, který útok neschvaluje. Ozval se i francouzský prezident Emmanuel Macron. Uvedl, že útoky USA a Izraele na Írán, které začaly v sobotu a při nichž byl zabit nejvyšší vůdce země, byly provedeny „mimo rámec mezinárodního práva“ a že Paříž je proto „nemůže schvalovat“.
Přestože Macron za viníka jednoznačně označil Írán, který je podle něj zodpovědný za současný konflikt na Blízkém východě, i on by mohl mít potíže ve vztazích s Washingtonem.
Do „nelibosti“ amerického prezidenta se už stihl dostat také britský premiér Keir Starmer. Spojené království se totiž nepřipojilo k prvotním útokům na Írán, z čehož byl Trump podle svých slov zklamaný. Starmer pouze později povolil USA použití britských základen pro „omezené defenzivní účely“. Argumentoval mimo jiné negativní britskou zkušeností z invaze do Iráku.
Výjimkou do jisté míry zůstává německý kancléř Friedrich Merz, který tento týden zavítal k Donaldu Trumpovi do Oválné pracovny. Útoky neodsoudil a zmínil, že debaty o legálnosti útoku nebudou zásadní pro německou reakci. Jak připomíná server Euractiv.com, jedná se o výrazný posun pro zemi, která se dlouhodobě hlásí k zahraniční politice založené na pravidlech a nadřazenosti mezinárodního práva.
Tento obsah byl publikován v rámci projektu Eastern Flank EU Reporting (EFER), na kterém spolupracují redakce Delfi (Litva), Delfi (Lotyšsko), Espress (Rumunsko), EUBrief (Slovensko), Faktabaari (Finsko), Focus Europe Poland (Polsko), Napunk (Slovensko), Pro News Bulgaria (Bulharsko) a Update EU (Česko). Projektový obsah naleznete také na webu EastFlank.eu. Více informací najdete zde.
