Klára Sutlovičová: Ústup od uhlí v elektroenergetice má primárně pomoci v boji se zvyšováním teploty planety
Pařížská klimatická dohoda je dobrým rámcem pro snižování globální teploty. Na dosahování klimatických cílů ale není…
Pařížská klimatická dohoda je dobrým rámcem pro snižování globální teploty. Na dosahování klimatických cílů ale není…
Ministři zahraničí Česka a Slovenska se shodují v názoru na řízení EU vůči Maďarsku a Polsku. Rozdíly však zatím panují v přístupu zemí k plánovanému globálnímu paktu o migraci z dílny OSN.
Ve Vysokých Tatrách se včera a dnes setkaly hlavy států V4. Prezidenti Slovenska a Polska obhajovali sankce vůči Rusku, Miloš Zeman zase kritizoval zasahování EU do vnitrostátních záležitostí zemí. Řeč přišla i na migraci nebo Nord Stream 2.
V Praze proběhla první akce v rámci projektu Digital New Deal. Na ní byl představen a diskutován research…
Slovenská prokuratura se dohodla s Itálií, Europolem a Eurojustem na vytvoření mezinárodního vyšetřovacího týmu k vraždě slovenského novináře a jeho partnerky.
Delegace europoslanců zahájila svou misi na Slovensku. Na programu mají nejen diskusi s politiky a policií, ale také návštěvu Veľké Mači, kde byl slovenský novinář zavražděn.
Energetiku založenou na uhlí čeká dříve či později konec. To má přínosy pro zdraví a životní prostředí, ale vyvstává otázka, co s lidmi, kteří v uhelném průmyslu pracují. Na názor jsme se zeptali dvou z nich – bývalého horníka z Česka a ze Slovenska.
Na horní Nitře by mohlo vzniknout centrum nových technologií pro energetiku, věří slovenský místopředseda Evropské komise Šefčovič. Uhlí podle něj patří minulosti. Podobně to vidí i slovenský ministr životního prostředí Sólymos. Premiér Fico však dosud horníky ujišťoval, že jejich práce neskončí.
Členské státy budou rozhodovat o přesunu evropských agentur z Velké Británie. Česko usiluje o bankovní agenturu EBA. Zásadní bude pro šance Prahy předcházející hlasování o budoucím sídle lékové agentury EMA. Hlavní nevýhodou pro Prahu by mohly být platové koeficienty EU.
Historie, ideologie i energetika vysvětlují současnou ambivalentní politiku Slovenska vůči Rusku. Slováci chtějí být jednou nohou v jádru EU, zároveň si ale nechtějí znepřátelit ruského souseda, říká v rozhovoru profesorka Darina Malová. Lze podobné postoje hledat i v Česku?
Česká republika se společné evropské měně stále brání, zatímco její východní sousedé euro spokojeně používají. Ivan Štefanec vidí v přijetí eura jasná pozitiva a doporučuje Čechům, aby následovali slovenský příklad.
V Maďarsku vznikl mediální gigant blízký vládě. Mnoho nezávislých medií je v kampani proti Orbánovi, což je také důvod, proč se řada lidí naopak obrací k provládním médiím. Fidesz tak má možnost předávat zprávy, které považuje za nezbytné pro výhru v příštích volbách, říká v rozhovoru Balázs Jarábik z Carnegieho nadace pro mezinárodní mír.
Polsko kritizuje návrh dohody, kterou chce Komise uzavřít pětiletý případ vedený proti monopolním praktikám společnosti Gazprom. Jak je na tom Česká republika a další země regionu?
Země Visegrádské skupiny podobně jako zbytek Evropy hledají způsob, jak zajistit bezpečné dodávky elektřiny a zároveň plnit klimatické cíle. Někteří vnímají jako ideální nástroj jadernou energetiku. Na zemní plyn naopak region v elektroenergetice příliš nesází.
Země Visegrádské skupiny chtějí společně přispět do připravované Římské deklarace o budoucnosti EU. Potřebuje Unie reformu? Pokud ano, jak by se měla EU změnit? Právě to jsou otázky, před kterými stojí předsedové vlád V4.
Situace na trzích se zemním plynem se ve střední Evropě mění k lepšímu. Státy V4 zatím ale příliš nepokročily ve vytváření společného trhu, které si naplánovaly. Celý projekt by podle odborníků potřeboval znovu zformulovat.
Slovenská republika předehnala Českou republiku v boji proti stáčení kilometrů a dalším podvodům s historií vozidla. Právě o inspiraci na Slovensku se proto v minulých dnech zajímal český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Ten chce se zástupci autoklubů i českým ministerstev vytvořit jednotnou evropskou formu tzv. car passu, díky kterému se např. v Belgii podařilo snížit podvody se stáčením na minimum.
Překvapení a úspěch pro slovenskou diplomacii. Tak se dá označit včerejší třetí kolo hlasování o post generálního tajemníka OSN, ve kterém skončil slovenský ministr zahraničí a kariérní diplomat Miroslav Lajčák druhý.