Finský ministr školství Anders Adlercreutz rozhovoru pro Euractiv.cz říká, že nejdůležitějším stavebním kamenem finského školství jsou učitelé. Ti mají velkou důvěru a pomáhají budovat u studentů mediální gramotnost.
Rok 2023 je Evropským rokem dovedností, odborné vzdělávání a prohlubování dovedností by se tak mělo stát centrem pozornosti. Jedním z hlavních cílů je prohloubení spolupráce mezi školami a podnikatelským sektorem, kam proudí i peníze z fondů EU.
Evropa vstupuje do digitální dekády. Ta bude v příštích 15 až 20 letech odpovědná za zánik zhruba třetiny pracovních míst. Jak si v digitalizaci stojí Česko?
Pandemie přispěla k tomu, že se v otázce rovného přístupu ke vzdělání v Česku i nadále „otevírají nůžky“. Nešlo jen o to, že někteří žáci neměli přístup k nezbytnému digitálnímu vybavení, velmi záleží také na přístupu učitelů a rodinném zázemí.
Koronavirová krize je příležitostí dostat českou ekonomiku na vyšší úroveň, píše v komentáři pro EURACTIV.cz Inga Petryčka (KDU-ČSL).
S nedostatkem odborných učitelů na Vysočině by mohla pomoct speciální stipendia pro absolventy, myslí si nový radní pro školství a ICT Jan Břížďala. Do výuky chceme dostat více expertů z praxe, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz.
Vzdělávání je jedním z hlavních motorů státní ekonomiky a konkurenceschopnosti. To české má ale stále své limity v podobě starých osnov, nedostatku kvalitních učitelů i omezeného vybavení škol a učeben.
České školy těží evropské dotace nejen na rekonstrukce budov, ale také na modernizaci výuky. Týká se to i samotných učitelů, kteří si mohou díky evropským projektům rozšiřovat obzory.
Evropské firmy zápasí s nedostatkem zaměstnanců. Hledají přitom hlavně lidi, kteří umí pracovat s počítačem, zvládnou se zorientovat v technických programech a využívat další online aplikace. Uchazeči, kteří to nezvládnou, budou v budoucnu hledat práci čím dál složitěji. EU chce proto podpořit investice, které by rozvoj digitálních dovedností obyvatel výrazně zlepšily.
Nový program Erasmus Pro umožní studentům učilišť získat cenné zkušenosti v zahraničí. Odborné školy tak mohou přilákat více zájemců o studium.
Evropská komise v loni představila Novou agendu dovedností pro Evropu. Jejím cílem je zvýšit úroveň dovedností Evropanů, a vyřešit tak nesoulad mezi poptávkou na trhu práce a nedostatečnými schopnostmi nezaměstnaných. Agenda obsahuje konkrétní opatření, která EU postupně plní.
Dneškem končí Evropský týden odborných dovedností. Stovka akcí po celé Evropě měla jasný cíl – upozornit, že Evropanům chybí základní schopnosti a technické vzdělání. Do projektu se zapojila i Česká republika.
Hlavní roli v agendě nových dovedností, kterou nedávno představila Evropská komise, musí hrát digitální dovednosti. V roce 2025 bude zvládnutí jejich určité úrovně nutné pro 90 % všech pracovních míst v Evropě. Shodli se na tom účastníci debaty, která nedávno proběhla v Praze.
Od září mají být základní školy otevřené dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. Pomoci to má různým skupinám znevýhodněných žáků. Změna nemusí být radikální, protože řada takových dětí se už na základkách vzdělává. Školy by spíše měly získat prostředky, které pro práci s nimi potřebují. Jenže finanční a personální zajištění reformy budí pochybnosti.
„Navýšení učitelských platů by mohlo být klidně stoprocentní. Může to znít bláznivě, ale pokud chceme, aby do škol směřovali kvalitní lidé, je potřeba zpřísnit kritéria a zároveň výrazně navýšit platy,“ říká Bohumil Kartous z nevládní organizace EDUin, která se zaměřuje na otázky vzdělávání. Jak udělat z učitelství atraktivní povolání? A je český vzdělávací systém připraven na inkluzi?
