Všem nám zvoní hrana, říká ukrajinská ministryně
Rusko nadále zůstává bezpečnostní hrozbou Evropy. V Evropském parlamentu na to upozornila ukrajinská ministryně pro Evropu a euroatlantickou integraci Ivana Klympuš Tsintsadzeová.
Rusko nadále zůstává bezpečnostní hrozbou Evropy. V Evropském parlamentu na to upozornila ukrajinská ministryně pro Evropu a euroatlantickou integraci Ivana Klympuš Tsintsadzeová.
Postoj zemí Visegrádské skupiny k nové americké administrativě je dosti rozdílný. Některé státy se obávají, že se Donald Trump od regionu střední a východní Evropy spíše odkloní. Jiní jsou v tomto ohledu optimističtější a v oblasti vzájemných vztahů s Washingtonem vidí světlou budoucnost.
Nová administrativa Donalda Trumpa může definitivně pohřbít transatlantickou obchodní dohodu TTIP. Ta byla těsně před podepsáním, teď je její budoucnost nejasná. Trump dává zároveň najevo, že Spojené státy nebudou za jeho vlády investovat do zajištění evropské obrany tolik jako dřívější američtí prezidenti. Čeští poslanci v Evropském parlamentu berou tyto vzkazy z Washingtonu vážně. Unie by přesto podle nich neměla panikařit a nenechat Trumpa, aby jí určoval priority i politiku.
Unie se bude více angažovat ve světě. Zintenzivní spolupráci s Afrikou a představí vlastní pohled na budoucnost Sýrie. Jaká témata se vyplatí sledovat?
Dohodu mezi Budapeští a Moskvou o výstavbě jaderné elektrárny Paks II bez tendru posuzovalo generální ředitelství pro hospodářskou soutěž. Úředníci odpovědní za energetiku však mohli Maďarům pomáhat s argumentací, zjistila bruselská redakce EurActivu.
Evropský parlament v listopadu schválil zprávu o strategické komunikaci a propagandě třetích stran. Dokument mapuje dezinformační kampaně a nepřátelskou propagandu ze strany Ruska, tzv. Islámského státu a dalších skupin a navrhuje kroky, jak se proti nim bránit. Již před více než rokem vznikla v EU i jednotka Stratcom East, která má za úkol vysvětlovat politiku EU v regionech Východního partnerství a odhalovat a vyvracet dezinformace. V ČR se na boj s dezinformacemi a propagandou bude soustředit Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, které vzniklo při ministerstvu vnitra.
O účinnosti evropských sankcí proti Rusku a dopadu Ruskem zavedených protisankcí na českou ekonomiku se stále intenzivně diskutuje. Jak moc je ruský trh vůbec důležitý pro českou ekonomiku a jaký mají sance dopad na českou ekonomiku a česko-ruské obchodní vztahy?
„Neexistuje důkaz, že by potenciální problémy na maďarském trhu nebylo možné vyřešit jinak než výstavbou jaderné elektrárny. Jiná řešení nikdo nezkoumal,“ říká v rozhovoru o projektu Paks II maďarský europoslanec Benedek Jávor. Ten plány na výstavbu elektrárny dlouhodobě kritizuje a u Evropské komise si stěžoval na mezivládní dohodu mezi Ruskem a Maďarskem, která kvůli projektu vznikla.
Minulý týden se nesl v duchu bezpečnostních otázek. Debatovalo se o válečných konfliktech ve východní Evropě, hodnotil se pokrok v migrační a relokační politice. Členské státy odsouhlasily přijetí mechanismu, díky němuž mohou snáze přerušit bezvízový režim, který pravděpodobně začne brzy platit pro Ukrajince a Gruzíny. O dalších tématech se dozvíte v našem přehledu.
Německé zpravodajské služby varují před sílícími kybernetickými útoky a dezinformační kampaní ze strany ruské vlády. Ohroženy jsou podle jejich předpokladů především nadcházející parlamentní volby, do kterých bude chtít Rusko skrze tyto aktivity zasáhnout. Své obavy v tomto ohledu vyjádřila i německá kancléřka Angela Merkelová.
Minulý týden se činili europoslanci, kteří se zabývali obranou, propagandou nebo vztahy s Tureckem. Konal se také summit EU-Ukrajina. Unie Ukrajincům slíbila do konce roku zrušení víz. Co dalšího se dělo minulý týden?
Ukrajina úspěšně plní podmínky stanovené asociační dohodou s EU. Unie pokrok svého strategického partnera vítá a do konce roku chce Ukrajině zrušit vízovou povinnost.
V evropských zemích funguje občanská společnost s mnoha idealisty. Tito lidé však do politiky nevstupují. To je jedna z největších výzev – zapojit aktivní občanskou společnost do institucionální politiky, říká prezident Heinrich-Böll-Stiftung Ralf Fücks v rozhovoru o budoucnosti EU, brexitu, Rusku i populismu.
V čele EU stojí Donald Tusk, na druhé straně oceánu teď bude sedět Donald Trump. Jaká témata budou Američany a Evropany v budoucnu spojovat a rozdělovat?
EU a její členské země tentokrát řešily hlavně problémy za svými hranicemi a svůj vztah k vnějšímu světu.
Evropští lídři se sešli v Bruselu, aby projednali klíčové otázky EU. Ve čtvrtek 20. října se jednání zaměřilo na krizovou situaci v Sýrii, problematiku Ruska a migraci z Afriky.
Koncem týdne se v Bruselu setkají lídři členských zemí EU na pravidelném unijním summitu. Po sérii vypjatějších jednání z minulých měsíců je pravděpodobné, že nadcházející schůzka bude probíhat v poklidnějším duchu. Politici se však nevyhnou otázce migrace a ani možnosti aktivnějšího působení EU v zahraničí.
Zástupci Británie, Francie a Německa se na dnešním jednání ministrů zahraničí budou snažit přesvědčit ostatní členské státy, aby odsoudily chování Ruska v Sýrii. Stejně tak budou usilovat o zpřísnění sankcí uvalených na režim Bašára Asada.