Za posledních 9 let se významné zahraničněpolitické události odehrávají až podezřele často během letních prázdnin. Ať už se jedná o ruskou okupaci části Gruzie, sestřelení letu MH17 či o nepovedený pokus o puč v Turecku, vše nám připomíná, že běh dějin si prázdninového léta neužívá.
Severoatlantická aliance se nedávno rozrostla o nového člena. Teď už je ale na scéně další žadatel o členství. Rozdíly mezi východem a západem však přetrvávají, a to například ve dvojí kvalitě potravin. Důležitým tématem zůstává ochrana klimatu. Hlavním hráčem na tomto poli bude zřejmě Čína.
Evropská unie učinila poslední krok nutný pro fungování asociační dohody s Ukrajinou. Dohoda je jedním z pilířů ukrajinského směřování na západ a stála u počátků tzv. Euromajdanu. V platnost vstoupí v září, a to i přes odpor Moskvy či nelibost nizozemských občanů.
Ukrajina je odhodlaná vstoupit do NATO. A myslí to opravdu vážně, jelikož začíná konat první důležité kroky. Na plány Kyjeva však nelibě nahlíží Kreml, podle kterého ukrajinské členství v Alianci nepřinese nic dobrého.
Německo dá homosexuálům možnost uzavírat manželství i přes nesouhlas Angely Merkelové. Další novinky hlásí čeští poslanci, Irák, Itálie, Rusko nebo třeba Evropská komise.
Svět kolem nás se změnil. A na nové bezpečnostní hrozby je třeba reagovat. Stěžejní je, aby evropské státy na svou obranu začaly vynakládat více peněz. To je základ, bez kterého se nikam dál neposuneme, říká v rozhovoru pro EurActiv bývalý generální tajemník NATO a bývalý dánský premiér Anders Fogh Rasmussen.
Od summitu Evropské rady přes hlášky Miloše Zemana až po rezignaci francouzských ministrů. To vše nabízí dnešní cesta Napříč Evropou včetně zastávky u španělských socialistů.
Hnutí En Marche! oživuje francouzskou politickou scénu. Českou scénu pro změnu oživil Andrej Babiš. Budou české volby sledovány podobně jako ty v západních státech EU? A co dalšího stojí za pozornost?
Řada novinářů a zahraničněpolitických analytiků hledá a nachází spojení mezi Ruskem a různými politickými riziky. Myslím si, že Rusko je rizikový faktor, ale zároveň se domnívám, že tyto názory střílejí mimo, říká Balázs Jarábik z Carnegieho nadace pro mezinárodní mír ve druhé části rozhovoru pro EurActiv.
Páteční průjezd Evropou přináší nejzajímavější zprávy z uplynulého týdne. EurActiv si navíc připomněl mezinárodní den svobody tisku a posvítil si na nezávislost médií v Evropě.
Stále více občanů vnímá členství v EU pozitivně. Podle nejnovějšího průzkumu Eurobarometru o postoji Evropanů se čísla téměř vrátila na předkrizovou úroveň roku 2007.
Donald Trump během včerejšího dne ukázal, jak velký je v dnešní době rozdíl mezi předvolební kampaní a reálnou politikou. Během prvních tří měsíců v Bílém domě totiž stačil změnit své názory ve třech stěžejních otázkách americké zahraniční politiky. Těmi jsou NATO, Moskva a Peking.
V létě minulého roku dokázaly obnovitelné zdroje v Německu krátkodobě pokrýt 100 % poptávky po elektřině. Jak je to ale v zimě? A co rozvoj přenosové soustavy? Pět doporučení pro německou Energiewende zaznělo na konferenci v Praze od šéfa Spolkového svazu energetiky a vodního hospodářství Stefana Kapferera.
Polsko kritizuje návrh dohody, kterou chce Komise uzavřít pětiletý případ vedený proti monopolním praktikám společnosti Gazprom. Jak je na tom Česká republika a další země regionu?
Dnešní cesta napříč Evropou vede z Ruska do Sýrie. Jaká je spojitost mezi teroristickým útokem v Petrohradu a chemickým útokem v Chán Šajchúnu?
Jak se státy Visegrádské skupiny dívají na aktuální evropské otázky? Co mají společného a v čem se rozcházejí? Podívejte se na přehledy, které jsme vytvořili ve spolupráci s kolegy z ostatních visegrádských zemí.
Země Visegrádské skupiny podobně jako zbytek Evropy hledají způsob, jak zajistit bezpečné dodávky elektřiny a zároveň plnit klimatické cíle. Někteří vnímají jako ideální nástroj jadernou energetiku. Na zemní plyn naopak region v elektroenergetice příliš nesází.
V poslední době se čím dál více mluví o tzv. dezinformačních kampaních a lživé propagandě ze strany nejrůznějších internetových serverů i ze strany států, zejména pak Ruska. Není divu, sám ruský ministr obrany totiž prohlásil, že média se již stala novou zbraní. Evropská unie bere tuto hrozbu vážně již dva roky. A první úspěchy má za sebou i česká vláda.
