Návštěva ministra zahraničí USA Mika Pompea v ČR se točila kolem jádra a čínského vlivu, ale i opožděných oslav osvobození ČR před 75 lety. Na své evropské cestě se ministr zastaví i ve Varšavě nebo Vídni, v Bruselu ale ne.
Rusko pohrozilo reciproční reakcí na sankce, které ve čtvrtek přijala Evropská unie vůči ruským občanům a státním organizacím, u kterých dospěla k závěru, že se dopustili kybernetických útoků.
Státy Evropské unie dnes formálně schválily půlroční prodloužení hospodářských sankcí uvalených na Rusko za jeho přístup ke krizi na východě Ukrajiny.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Takřka dokončenému plynovodu Nord Stream 2, kterým bude po dně Baltského moře proudit plyn z Ruska do Německa, dnes odmítl německý energetický regulátor Bundesnetzagentur udělit výjimku z unijních pravidel. Rozhodovat teď budou pravděpodobně soudy.
Lídři EU a jejích zemí se na včerejším videosummitu se svými protějšky ze západního Balkánu zavázali, že regionu poskytnou rozsáhlou pomoc při řešení dopadů pandemie. Jeho směřování do EU však podpořili jen vágně, přetrvávají navíc spory v zahraničněpolitických prioritách.
Snahy změnit pracně budovanou zahraniční politiku EU vůči Číně nebo Rusku se nevyplácí, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz expert na EU Tomáš Weiss. Evropská komise je podle něj při řešení řady problémů nucena balancovat na hraně svých pravomocí.
Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) vyzval v otevřeném dopise předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby se zasadila o to, že Evropa odsoudí ruské útoky na členské státy Evropské unie.
V poslední době se zdá, že Evropská unie po několika letech váhání opět začíná přistupovat k západnímu Balkánu jednotně a uvědomuje si jeho důležitost. K dalšímu posunu by mohlo dojít na videokonferenci příští týden, která nahradí očekávaný summit v Záhřebu.
Diplomacie Evropské unie čelí podezření, že po tlaku Číny upravila zprávu o působení čínské propagandy. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell by celou záležitost měl vysvětlit Evropskému parlamentu, řekl dnes ČTK lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.
O dezinformací v době koronavirové pandemie mluvila místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová v rozhovorech, které dnes zveřejnily německá agentura DPA a španělský list El País. EU podle ní proti fake news bojuje ověřenými fakty.
V Turecku hrozí mezi uprchlíky i vzhledem k epidemii výbušná situace, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz politoložka Lucie Tungul. EU si podle ní nepřipravila záložní plán místo dohody z roku 2016, a pouhé poskytnutí peněz nepředstavuje dlouhodobé řešení.
V Legislativní radě vlády v současnosti leží návrh zákona o prověřování zahraničních investic. Ten vytváří zcela nový mechanismus screeningu přímých investic ze zahraničí, které by pro Česko mohly představovat bezpečnostní riziko. Takovou investici bude možné úplně zakázat.
Zvolením politicky nezkušeného Volodymyra Zelenského do křesla prezidenta udělali Ukrajinci krok do neznáma. Zatím to vypadá, že se jejich risk vyplácí, zavádění potřebných reforem totiž nabírá na obrátkách.
Z loňského průzkumu německé nadace Friedrich-Ebert-Stiftung v sedmi evropských státech vychází, že 78 % dotázaných se bojí vypuknutí války nebo ozbrojeného konfliktu v Evropě. Rusko i USA jsou pro ně podobnou hrozbou.
Ukrajina se stala příkladným vzorem ostatním zemím Východního partnerství. I přes znatelné pokroky však stále nelze mluvit o výrazné prosperitě a stabilitě. Opravdový krok vpřed přijde až s vyřešením otázky konfliktu na východě země.
Gruzie, Arménie i Ázerbájdžán mají odlišné představy o svém budoucím směřování, společný postup je vyloučený. Bezpečnostní situace v regionu nutí země usměrňovat svoji zahraniční politiku s ohledem na zájmy Ruska. Nekonzistentní politika EU navíc napomáhá posílení vlivu Moskvy v regionu.
Obrana České republiky před rizikovými investicemi ze zahraničí nabírá na obrátkách. Po Evropské unii se na tento problém zaměřilo i české ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).
