Zelené dohoda pro Evropu schválená předsedy vlád zemí sedmadvacítky vyšvihla Evropskou unii do čela globálních snah o snižování emisí. Do roku 2050 by podle ní měla EU vypouštět jen takové množství emisí, které je schopna pohltit.
Když se zahraničněpolitických profesionálů zeptáte na nejbližší spojence jejich zemí v EU, zjistíte, že často vnímají jako silnější vztahy s partnery mimo V4. Podle Čechů je tak bližším spojencem Německo a Rakousko než Maďarsko, píše v komentáři Pavlína Janebová.
Konference COP26 se musí obejít bez osobní účastni prezidentů Ruska a Číny. Signalizují tím snad neochotu bojovat s klimatickou změnou? A jak se jejich pozice k omezování produkce skleníkových plynů vyvíjela?
EU hledá způsoby, jak zajistit, že Ukrajina bude mít tuto zimu stabilní dodávky zemního plynu a nebude ponechána napospas možnému snížení dodávek z Ruska, uvedla dnes na summitu zástupů unie s Ukrajinou v Kyjevě předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Snaha autoritářských režimů ovlivnit dění uvnitř Evropské unie není žádnou novinkou. Každá z jednotlivých institucí Unie je vůči těmto vlivům jinak náchylná. Evropský parlament (EP) je z tohoto hlediska ohrožen méně než ostatní, mimo jiné díky své transparenci.
Ultrakonzervativní organizace a sítě, které brojí proti potratům, antikoncepci nebo stejnopohlavním sňatkům, se ocitly v hledáčku Bruselu. Podle europoslanců dokážou ovlivňovat veřejnost včetně politiků a svou činností ohrožují osobní svobodu a demokracii.
Lídři evropských zemí se sjeli do Bruselu na summit Evropské rady. Horkým tématem se stalo Rusko nebo kontroverzní maďarský zákon proti LGBT komunitě. Detaily z vrcholného jednání přináší v podcastu Evropa zblízka redaktor Ondřej Plevák.
Vrcholná schůzka lídrů měla ve čtvrtek dvě hlavní témata – kontroverzní maďarský zákon a společný postup Unie vůči Rusku. V obou případech přetrvávají významné neshody.
Prezidenti a premiéři unijní sedmadvacítky budou dnes a zítra na vrcholné schůzce řešit společný přístup k migraci, Turecku, Rusku nebo současnou epidemiologickou situaci. Dojde i na téma kontroverzního maďarského zákona, ke kterému Česko zatím jasnou pozici nemá.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell dnes představil unijní strategii vztahů s Ruskem. Podle ní by měla Unie systematičtěji a koordinovaněji čelit ruským hrozbám a nepřátelským akcím. Oteplení vztahů Borrell jen tak neočekává.
V4 má svou roli, Česko by se k ní ale nemělo tak silně upínat, a raději hledat další koalice, říká Kateřina Kočí z VŠE.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Lídři zemí EU se tento týden potkali na mimořádném summitu. Řešili zejména reakci EU na únos letadla běloruským režimem a agresi Ruska. Dostalo se ale také na covidové pasy či klimatické cíle. Na čem se lídři shodli?
Česko plánuje zakázat běloruským aerolinkám cesty na své území. K tomuto kroku přistoupila již Francie nebo také Velká Británie. Evropské letecké společnosti zároveň přestávají létat nad Běloruskem. Své lety do EU ruší rovněž běloruská letecká společnost.
Lídři unijní sedmadvacítky vyjádřili jednomyslnou podporu Česku v jeho sporu s Ruskem. Vyhošťování dalších ruských diplomatů se však nekoná. Premiér Andrej Babiš o takový krok na pondělním zasedání Evropské rady ani neusiloval.
Sídlo Evropské rady po několika měsících opět ožívá. Do Bruselu se dnes dostaví předsedové vlád 27 členských zemí EU.
Rusko má kontakty s vysoce postavenými vládními činiteli v Česku a organizuje akce, jichž se tito lidé účastní. Prohlásil to někdejší ruský ropný magnát a kritik Kremlu Michail Chodorkovskij.
EU nechce dále zvyšovat napětí ve vztazích s Moskvou vyhošťováním dalších ruských diplomatů, řekl po dnešním jednání ministrů zahraničí členských zemí šéf unijní diplomacie Josep Borrell. EU podle něho nadále jednoznačně stojí za Českem v jeho sporu s Moskvou.
