Společná zemědělská politika EU se vydává na cestu směrem k jednoduchosti a užitečnosti. Vyžádali si to jak ministři zemědělství, tak i samotní farmáři. Otázkou zůstává, jaké jsou její konkrétní nedostatky a jak by se měla politika změnit.
Zemědělské dotace tvoří příliš velkou položku v rozpočtu EU. Nejvíce financí přitom směřuje obřím zemědělským podnikům. Evropská komise to chce změnit, české ministerstvo zemědělství nikoli.
EU se bude muset více starat o svou bezpečnost a obranu a vyrovnávat se s migračními tlaky. Zároveň by chtěla být i nadále jedním z nejvýznamnějších poskytovatelů humanitární a rozvojové pomoci a stát v čele boje proti změně klimatu. To vše se promítne i do příštího víceletého rozpočtu EU, který bude navíc ovlivněn odchodem Spojeného království. Náš factsheet ukazuje, jak evropský rozpočet funguje v současnosti a jak by se mohl proměnit.
Při realizaci projektů se dnes v EU klade důraz na kontrolu formálních záležitostí. Například v USA se ale soustředí hlavně na výsledky. Pokud jsem slíbil postavit novou výrobní halu, nezáleží na tom, jak jsem ji postavil, ale zda skutečně začne vyrábět a zaměstnávat lidi, říká v rozhovoru Lubor Lacina z Mendelovy univerzity.
Ten, kdo se tématu financování EU věnuje systematicky a sleduje aktuální vývoj, nebude překvapen. Ten, kdo by…
Současné rozpočtové období v EU končí až v roce 2020. Už teď se ale rozehrává hra o to, odkud kam evropské peníze potečou v budoucnu. Debatu ovlivní brexit, tlak na hlubší integraci eurozóny, ale také bezpečnostní rizika, kterým EU čelí. Pro Česko bude zásadní otázkou nastavení evropských fondů připravených pro chudší regiony. V infografice se můžete podívat, jak evropský rozpočet funguje dnes.
Společná zemědělská politika je nejnákladnější položkou evropského rozpočtu a Komise to chce v budoucnu změnit. O farmáře by se měly více starat členské země, zatímco EU by investovala do jiných oblastí.
Od summitu Evropské rady přes hlášky Miloše Zemana až po rezignaci francouzských ministrů. To vše nabízí dnešní cesta Napříč Evropou včetně zastávky u španělských socialistů.
Jen třetina obyvatel EU ví, jaký pozitivní efekt přinesly jejich regionu unijní fondy. Například Češi z nich od vstupu do EU dostali stovky miliard korun, přitom jen 33 procent obyvatel vnímá členství v Unii výhradně pozitivně. Evropský parlament chce proto investovat do zlepšování informovanosti občanů unijních států o konkrétních evropských investicích.
V EU začínají jednání o budoucnosti evropského rozpočtu. Tedy i o tom, kolik miliard eur půjde do evropských fondů. Z těch je financována politika soudržnosti, umožňující stírání rozdílů mezi chudšími a bohatšími regiony. Česko má v současném rozpočtovém období k dispozici více než 620 miliard korun. Tato částka by ale mohla být v budoucnu nižší. Europoslanci jsou proti.
Česko bohatne, a bude tak mít v příštím rozpočtovém období méně peněz z evropských fondů. Přijít by ale mohly ještě výraznější změny, jako vznik samostatného rozpočtu eurozóny, které by byly pro Česko nevýhodné.
Lídři členských zemí EU se o víkendu v Bruselu shodli na závazných pokynech pro vyjednávání o brexitu. A shodli se na nich velice rychle. Problémy však nastanou už brzy, a to zejména u otázky, jak zaplnit „díru“ v unijním rozpočtu. Pokud jde o budoucí vztahy mezi EU a Británií, ty přijdou na řadu až příští rok.
Britská premiérka Theresa Mayová aktivovala článek 50 Smlouvy o Evropské unii. Na jeho základě spustil Londýn proces tzv. brexitu. Ať již se britská vláda s Bruselem dohodne na jeho podmínkách či ne, opustí Spojené království EU do dvou let. Co Brity k tomuto rozhodnutí vedlo a za jakých podmínek bude brexit probíhat? Přečtěte si podrobné otázky a odpovědi na toto téma.
Vyjednávání o brexitu se sice mírně komplikují debatami v londýnském parlamentu, premiérka Theresa Mayová chce ale jejich hlavní část stále uzavřít do dvou let. Na podmínkách odchodu se však s Bruselem nemusí vůbec dohodnout. Pro tento případ má Mayová záložní řešení.
Změna klimatu je jednou z nejpalčivějších otázek dnešní doby, protože její dopady pocítí několik příštích generací. Evropská…
Nástup do nového roku by snad mohl, minimálně optikou názvů agendy, kterou se Evropská komise aktuálně zabývá, svědčit o tom, že dochází velmi pozvolna k tolik potřebné a prospěšné katarzi témat směrem k těm podstatným pro EU jako celek. Důkazem budiž třeba balíček opatření, který usiluje o odstranění bariér mezi členskými státy v sektoru služeb, tedy shluku odvětví, jež se v souhrnu podílejí na HDP EU téměř 70 % a v jejichž případě se o jednotném trhu hovořit nedá ani náhodou.
Komisař Günther Oettinger byl předsedou Evropské komise jmenován do nové funkce. V Komisi zůstává, nově by se však měl věnovat portfoliu zahrnující rozpočet a lidské zdroje. To se však nelíbí mnoha nevládním organizacím, podle kterých se Oettinger v poslední době dopustil mnoha sexistických, rasistických a homofobních výroků.
Komise zahájila činnost evropského dobrovolnického sboru. Bude určen mladým lidem, kteří jsou aktuálně bez práce a rádi by se zapojili do projektů na pomoc místním komunitám. V Evropském parlamentu ale nový projekt vzbuzuje rozpaky.
