Migrační Fond solidarity je na světě, Česko má pro rok 2026 výjimku
Státy EU dosáhly politické dohody na zřízení takzvaného fondu solidarity pro rok 2026, který je součástí…
Státy EU dosáhly politické dohody na zřízení takzvaného fondu solidarity pro rok 2026, který je součástí…
V Bruselu se hraje o osud migračního paktu. Státy EU se musí dohodnout, jak si budou vzájemně pomáhat s nelegální migrací. Problém existuje hlavně u relokací, do kterých se zatím nikdo příliš nehrne.
K těm nejsilnějším tématům kampaně před volbami do Evropského parlamentu patří migrace. A to jak v Česku, tak na Slovenku. Na sociálních sítích se proto rojí různé příspěvky, které před migrací třeba varují, anebo také kritizují vládu a Evropskou unii ze zavádění špatných nebo nedostatečně účinných řešení, jak se s přílivem uprchlíků vypořádávat.
Pakt o migraci a azylu dostal poslední razítko a je oficiálně schválený. Kromě velké reformy ale přináší také zmatek a nové otázky. Euractiv.cz nabízí klíč, jak se v něm vyznat.
Ministři vnitra dosáhli dohody na dvou problematických bodech migrační reformy, což mnozí označují za historický úspěch, protože jde o průlom po mnoha letech. Státy EU budou platit 20 000 eur za každého migranta, kterého odmítnou přijmout.
Prezidenty a premiéry zemí EU čeká „podrobná debata“ o osudu společné migrační a azylové politiky. Řešení musí najít co nejrychleji, s ustupující zimou totiž bude nelegální migrace zesilovat. Odbornice upozorňuje na to, že posilovat ochranu vnějších hranic nestačí.
Evropská unie nevyužila roky „migračního klidu“ na to, aby vybudovala funkční společný systém. Teď tak musí hasit problémy za chodu, a je to stále ta stará známá písnička.
Pouze několik desítek migrantů si dosud mezi sebou předaly členské země EU na základě mechanismu „dobrovolné solidarity“ dojednaného před pěti měsíci. Uvedla to dnes eurokomisařka Ylva Johanssonová, podle níž by nový nástroj pro sdílení migrační zátěže mohl fungovat mnohem lépe.
Vít Rakušan a jeho kolegové projednali boj se sexuálním zneužíváním online, zvládání uprchlické krize nebo připravenost Unie na organizovaný zločin, který s válkou zesílí. Nové pomoci se zajištěním své bezpečnosti se dočkalo Moldavsko.
Na stole stále leží možnost přivézt do Česka dětské uprchlíky z Řecka, což odcházející vláda odmítala. Budoucí ministr vnitra Vít Rakušan naznačil, že on sám se na věc dívá jinak. „Prodat“ něco takového v ČR ale rozhodně nebude jednoduché.
Současné zaujetí pandemií COVID-19 přispívá k odpolitizování tématu migrace a azylu, a to je situace, která nahrává vyjednáváním mezi státy. Dělící čáry nicméně stále existují, píše ve své analýze odborník na migrační politiku Vít Novotný z bruselského Martensova centra.
Evropská komise už brzy představí nový pakt o migraci a azylu, kterým chce usmířit rozhádané evropské státy. K dohodě by je mohlo přimět propojení paktu s čerpáním peněz z evropského rozpočtu.
Evropa vyhlíží nový Evropský pakt o migraci a azylu z dílny Evropské komise, který by měl narýsovat budoucí unijní strategii. Zajistit kompromis mezi všemi státy je však nadlidský úkol.
V řeckých táborech pro uprchlíky se nachází více než 5000 dětí bez doprovodu. Jedenáctka evropských států už se zavázala, že se o část z nich postará. Zapojit se chtějí i české občanské organizace, potřebují k tomu však souhlas vlády.
Česko, Polsko a Maďarsko odmítáním povinného přerozdělování uprchlíků nesplnily své povinnosti plynoucí z práva Evropské unie. K tomuto závěru dnes dospěl Soudní dvůr EU.
Jednou z nejkomplikovanějších a nejkontroverznějších agend Evropské unie je azylová a migrační politika a s ní spojená ochrana vnějších hranic. Podaří se v letošním roce institucím a členským státům nalézt dohodu na dlouhodobém společném řešení?
V4 před časem deklarovala, že se bude aktivně podílet na reformě Evropské unie. Zatím ale takový slib nenaplnila, píše Anna-Lena Kirch z Hertie School of Governance.
Evropské volby budou také o tom, jak nedovolit migraci, aby dominovala předvolebním kampaním. V oblasti spravedlnosti bude důležitá příprava evropské prokuratury.