Turecko chce upravit migrační pakt z roku 2016
Migrační dohodu Turecka s Evropskou unií z roku 2016 je kvůli vývoji v Sýrii nutné aktualizovat. V rozhovoru poskytnutém státní agentuře Anadolu to dnes řekl turecký ministr zahraničí.
Migrační dohodu Turecka s Evropskou unií z roku 2016 je kvůli vývoji v Sýrii nutné aktualizovat. V rozhovoru poskytnutém státní agentuře Anadolu to dnes řekl turecký ministr zahraničí.
Migrační dohoda EU s Tureckem uzavřená v roce 2016 je stále platná, shodli se včera večer předsedkyně Evropské komise von der Leyenová a šéf Evropské rady Michel s tureckým prezidentem Erdoganem. Neshody ohledně naplňování paktu budou urovnávat diplomaté.
Turecko vyšle k hranicím s Řeckem tisícovku policistů. Mají tam podle ministra vnitra Süleymana Soylua pomoci zadržet nápor tisíců migrantů, které kvůli nelegálnímu překročení hranic posílá zpět na turecké území řecká strana.
U řecko-turecké hranice je nyní na 12 500 běženců, uvedla to agentura DPA s odvoláním na řeckou televizi Skai. Situace zde eskaluje, řecká policie včera ráno opět použila slzný plyn, aby zabránila vstupu ilegálních migrantů do země.
EU finančně či vysláním policistů podpoří Řecko v jeho snaze o ochranu vlastní hranice před novým přílivem uprchlíků, shodli se ministři vnitra členských zemí. Praha podle Jana Hamáčka nepočítá s tím, že by vyhověla případné žádosti o přijetí části běženců.
Nápor migrantů mířících z Turecka do Řecka se stupňuje, země svádí diplomatický i mediální souboj. Přinášíme pohled řeckého velvyslance v ČR a jeho tureckého protějšku, který má blízko k prezidentu Erdoğanovi.
Situace v Řecku nadále eskaluje. K řecké hranici podle Mezinárodní organizace pro migraci dorazilo již 13.000 běženců.
Od pátku roste na turecko-řecké hranici napětí. Ankara se nechala slyšet, že už nadále nebude bránit migrantům v překračování vnější hranici EU, což spustilo snahu tisíců z nich dostat se do Řecka. Rada EU kvůli tomu mimořádně zasedne.
Některé členské státy EU vracejí na stůl otázku nechvalně proslulých mechanismů na přerozdělování žadatelů o azyl, které Česko dlouhodobě odmítá. Z čeho tento český postoj vychází? Nabízíme ohlédnutí za událostmi roku 2015.
Jednou z nejkomplikovanějších a nejkontroverznějších agend Evropské unie je azylová a migrační politika a s ní spojená ochrana vnějších hranic. Podaří se v letošním roce institucím a členským státům nalézt dohodu na dlouhodobém společném řešení?
Starostové pěti měst z řeckých ostrovů, kde pobývají tisíce uprchlíků, odmítli ve společném prohlášení plán řecké vlády na vybudování uzavřených migračních středisek z kontejnerových domů.
Nelze využívat výhody schengenského prostoru volného pohybu a zároveň odmítat dělit se o zátěž plynoucí z migrace, jak to dělají některé východoevropské státy. Ve dnešním vydání německého listu Handelsblatt to řekl řecký premiér Kyriakos Mitsotakis.
V řeckém uprchlickém táboře Moria panují čím dál horší podmínky, nedostatek doktorů nebo základní hygieny si vybírají svou daň. Europoslanci tlačí na EU i členské státy, aby se situace vyřešila ještě před příchodem mrazů.
Pochybnosti novinářů a následně i pobouřené reakce vyvolal název funkce nastupujícího řeckého eurokomisaře Margaritise Schinase, který bude mít na starosti „ochranu evropského způsobu života“. Pojmenování portfolia, které zahrnuje školství, bezpečnost či dohled nad migrací, podle kritiků připomíná rétoriku krajní pravice.
V posledních týdnech čelí jih Evropy přílivu migrantů. Stále více jich připlouvá do Řecka z Turecka. Řecký premiér vzhledem k migračnímu tlaku vyzval EU k solidaritě a kritizoval tureckého prezidenta Erdogana. Kromě toho v oblasti Středozemního moře stále zasahuje záchranná loď Ocean Viking.
Letos v květnu uplynul rok od doby, kdy v Evropské unii začalo platit nařízení o ochraně osobních dat známé pod zkratkou GDPR. Jak jsou na tom státy Unie s jeho dodržováním a jak jej hodnotí Evropská komise?
Celkový veřejný dluh zemí eurozóny loni klesl na 85,1 % HDP z 87,1 % o rok dříve. V Itálii a Řecku, dvou nejzadluženějších zemích bloku, se ale podle statistik Eurostatu zvýšil.
Ministři financí zemí eurozóny dnes schválili uvolnění 970 milionů eur (téměř 25 miliard Kč) pro Řecko. Peníze jsou součástí programu na snížení dluhu země po ukončení záchranného programu, jejich uvolnění je ale podmíněno zavedením slíbených reforem.