Podle českého velvyslance při EU Jakuba Dürra Unie v reakci na nedodržení dohody o zadržovaní migrantů ze strany Turecka ukázala jednotu a dala Ankaře najevo, že její jednání je za hranou. Dürr to řekl v rozhovoru s ČTK, ve kterém se vyjádřil i k jednání o unijním dlouhodobém rozpočtu.
Nekontrolovatelné šíření koronaviru není jedinou krizí, které EU nyní čelí. Už několik týdnů opět roste napětí na řecko-tureckém pomezí.
Čím dál více indicií nasvědčuje tomu, že Evropská unie po mnohaletých odkladech letos na jaře konečně spustí přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií. Konkrétně druhá země „klepe na unijní dveře“ už skutečně dlouho.
Bulharsko na žádost Řecka začalo v pondělí z přehradní soustavy pouštět více vody do přítoku řeky Evros, aby ztížilo ilegální přechody migrantů z Turecka do Řecka. Informoval o tom dnes server Greek Reporter.
Migrační dohodu Turecka s Evropskou unií z roku 2016 je kvůli vývoji v Sýrii nutné aktualizovat. V rozhovoru poskytnutém státní agentuře Anadolu to dnes řekl turecký ministr zahraničí.
Migrační dohoda EU s Tureckem uzavřená v roce 2016 je stále platná, shodli se včera večer předsedkyně Evropské komise von der Leyenová a šéf Evropské rady Michel s tureckým prezidentem Erdoganem. Neshody ohledně naplňování paktu budou urovnávat diplomaté.
Turecko vyšle k hranicím s Řeckem tisícovku policistů. Mají tam podle ministra vnitra Süleymana Soylua pomoci zadržet nápor tisíců migrantů, které kvůli nelegálnímu překročení hranic posílá zpět na turecké území řecká strana.
U řecko-turecké hranice je nyní na 12 500 běženců, uvedla to agentura DPA s odvoláním na řeckou televizi Skai. Situace zde eskaluje, řecká policie včera ráno opět použila slzný plyn, aby zabránila vstupu ilegálních migrantů do země.
EU finančně či vysláním policistů podpoří Řecko v jeho snaze o ochranu vlastní hranice před novým přílivem uprchlíků, shodli se ministři vnitra členských zemí. Praha podle Jana Hamáčka nepočítá s tím, že by vyhověla případné žádosti o přijetí části běženců.
Nápor migrantů mířících z Turecka do Řecka se stupňuje, země svádí diplomatický i mediální souboj. Přinášíme pohled řeckého velvyslance v ČR a jeho tureckého protějšku, který má blízko k prezidentu Erdoğanovi.
Situace v Řecku nadále eskaluje. K řecké hranici podle Mezinárodní organizace pro migraci dorazilo již 13.000 běženců.
Od pátku roste na turecko-řecké hranici napětí. Ankara se nechala slyšet, že už nadále nebude bránit migrantům v překračování vnější hranici EU, což spustilo snahu tisíců z nich dostat se do Řecka. Rada EU kvůli tomu mimořádně zasedne.
Některé členské státy EU vracejí na stůl otázku nechvalně proslulých mechanismů na přerozdělování žadatelů o azyl, které Česko dlouhodobě odmítá. Z čeho tento český postoj vychází? Nabízíme ohlédnutí za událostmi roku 2015.
Jednou z nejkomplikovanějších a nejkontroverznějších agend Evropské unie je azylová a migrační politika a s ní spojená ochrana vnějších hranic. Podaří se v letošním roce institucím a členským státům nalézt dohodu na dlouhodobém společném řešení?
Starostové pěti měst z řeckých ostrovů, kde pobývají tisíce uprchlíků, odmítli ve společném prohlášení plán řecké vlády na vybudování uzavřených migračních středisek z kontejnerových domů.
Nelze využívat výhody schengenského prostoru volného pohybu a zároveň odmítat dělit se o zátěž plynoucí z migrace, jak to dělají některé východoevropské státy. Ve dnešním vydání německého listu Handelsblatt to řekl řecký premiér Kyriakos Mitsotakis.
V řeckém uprchlickém táboře Moria panují čím dál horší podmínky, nedostatek doktorů nebo základní hygieny si vybírají svou daň. Europoslanci tlačí na EU i členské státy, aby se situace vyřešila ještě před příchodem mrazů.
Pochybnosti novinářů a následně i pobouřené reakce vyvolal název funkce nastupujícího řeckého eurokomisaře Margaritise Schinase, který bude mít na starosti „ochranu evropského způsobu života“. Pojmenování portfolia, které zahrnuje školství, bezpečnost či dohled nad migrací, podle kritiků připomíná rétoriku krajní pravice.
