EU se má zaměřit na velké otázky společného zájmu, a ty malé ponechat členským státům. Prioritou by měla být zahraniční a bezpečnostní politika s účinnou ochranou vnějších hranic a bojem proti migraci. Jaké další reformy lze od potenciálního budoucího rakouského kancléře Sebastiana Kurze předpokládat v domácí i evropské politice?
Rakouský ministr obrany chtěl vyslat tanky do Brennerského průsmyku, zatímco Italové volají o pomoc s uprchlíky. Dnešnímu přehledu dění v Evropě tak vládne migrační krize, nechybí však ani zprávy z Hamburku, Bruselu nebo třeba z planety Mars.
Donald Trump se rozhodl odstoupit od Pařížské dohody o ochraně klimatu a Viktor Orbán by si měl poklepat na čelo. Politika amerického prezidenta však není jedinou zprávou týdne, která by vás měla zajímat.
Evropa sleduje dění ve Francii. Škoda, že dlouho očekávané prezidentské volby nepředcházela žádná smysluplná kampaň. Osud Francie však není to jediné, co by nás mělo zajímat. Za pozornost stojí Balkán, Maďarsko nebo třeba Rakousko.
Hlavním evropským tématem minulého týdne byl nový energetický balíček, který má vést EU ke společné energetické unii. Pozornost si však zaslouží i výsledky referenda v Itálii, prezidentské volby v Rakousku či nová pravidla pro roaming v EU.
Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) rozhodla o vytvoření regionů pro výpočet přenosové kapacity. Česká republika se dle nařízení stane součástí regionu CORE, který vznikne spojením regionů CEE a CWE. Systém řízení přetížení má být zaveden také na diskutované německo-rakouské hranici.
Vzhledem k rozsáhlým personálním čistkám a podpoře znovuzavedení trestu smrti tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem by Turecko mělo být vymazáno ze seznamu kandidátských zemí, uvedla včera dánská vládní strana.
