Evropský parlament dnes podal u Soudního dvora EU žalobu na Evropskou komisi kvůli nečinnosti, protože zatím nezasáhla proti státům porušujícím principy právního státu. Podle nových pravidel může Komise státům, které vládu práva nerespektují, pozastavit čerpání peněz z unijních fondů.
Situace na poli ochrany právního státu v EU se vyostřuje. Polsko neuposlechlo předběžné opatření unijního soudu, tamní ústavní tribunál také zpochybnil nadřazenost unijního práva. Do středu pozornosti se tak dostala otázka, jaký má princip právního státu pro EU význam.
Jaký význam má pro fungování Evropské unie zásada právního státu? Proč se nedaří dlouhodobě řešit spory ohledně vlády práva s Polskem a Maďarskem? A jak si stojí právní stát v Česku po pandemii covid-19?
Stav právního státu v České republice je vlastně dobrý, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Jiří Přibáň. Zároveň však dodává, že problém nastává vždy, když po volbách získá moc strana, která je buď zkorumpovaná, nebo populistická.
Polsko zpochybňuje nadřazenost evropského práva a s ním i některé rozsudky Soudního dvora EU, které jsou podle něj v rozporu s polským právním řádem. Právě za to čelí polský premiér Mateusz Morawiecki ostré kritice od svých evropských protějšků. Český premiér se však k ostatním nepřipojil.
Nedávné rozhodnutí polského ústavního soudu zpochybňuje a ohrožuje základy Evropské unie, prohlásila dnes v Evropském parlamentu předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová.
Polský premiér Mateusz Morawiecki v dopise adresovaném vedení členských států Evropské unie a unijních institucí ujistil, že Polsko zůstává loajálním členem EU. Varoval ale před „nebezpečným jevem ohrožujícím budoucnost naší Unie“.
Systém kontroly střetu zájmů v Česku zaznamenal podstatná zlepšení, zatím však není zcela zaručeno, že bude bezproblémový. Při slyšení v Evropském parlamentu to dnes uvedl šéf generálního ředitelství Evropské komise pro regionální politiku Marc Lemaitre.
V září ve Štrasburku odstartovaly občanské diskuse o budoucnosti Evropské unie. Jak probíhaly? A co vnímají Evropané jako prioritní témata?
Předsedkyně Evropské komise dnes v Evropském parlamentu ve Štrasburku pronesla tradiční projev o stavu Unie, ve kterém představila výhled EU pro následující rok. Řeč přišla pochopitelně na koronavirovou pandemii, ale také na budoucnost evropské obrany nebo ochranu unijních hodnot.
Nový průzkum Eurobarometru se ptal na to, jak co nejlépe naložit s mimořádným fondem obnovy. Došlo ale i na právní stát – čtyři z pěti Evropanů si myslí, že EU by měla dávat peníze jen těm zemím, které dodržují pravidla.
Evropská komise učinila ostrý řez a iniciovala udělení pokuty Polsku, protože Varšava nereaguje na výzvy k nápravě problémové situace v polské justici, okomentovala vyostřující se spor Bruselu s Varšavou ohledně nezávislosti polské justice místopředsedkyně Komise Věra Jourová.
Polský premiér Mateusz Morawiecki dnes odmítl kritiku kontroverzního návrhu zákona, který má podle svých odpůrců umlčet vládě nepohodlnou televizi TVN, vlastněnou americkou společností Discovery. Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové je uvedený návrh zákona „negativní signál“.
Podmínky pro nezávislý soudní systém, pluralitu médií či boj s korupcí se v některých zemích Evropské unie od loňského roku zhoršily. Uvedla to dnes Evropská komise ve svém druhém ročním hodnocení stavu právního státu ve všech 27 členských zemích.
Soudní dvůr EU dnes vydal rozsudek o disciplinárním režimu polských soudců. Ve vleklém sporu o justiční reformu prosazenou polskou konzervativní vládou rozhodl, že je polský režim v rozporu s právem EU.
Po půl roce portugalského předsednictví Rady EU přichází na řadu Slovinsko. Jaké jsou jeho priority? Jaká očekávání nové předsednictví budí? A proč se slovinský nástup příliš nepovedl? Odpovídá redaktor serveru EURACTIV.cz Ondřej Plevák.
K dodržování principů vlády práva ve vlastní zemi vyzvali dnes slovinského premiéra Janeze Janšu poslanci Evropského parlamentu, kteří s ním debatovali o prioritách začínajícího slovinského předsednictví Evropské unie.
Dnešním dnem startuje slovinské předsednictví Rady Evropské unie. Země se chce v čele sedmadvacítky, kde bude půl roku, věnovat například ekonomickému oživení po pandemii covidu-19 a posílení odolnosti Unie vůči podobným krizím.
