Polsko čekají v říjnu parlamentní volby. Předvolební souboj si vyžádal další řízení s Evropskou komisí kvůli kontroverznímu zákonu namířenému dle kritiků proti opozici. Tzv. „Lex Tusk“ mobilizoval s vládou nespokojenou veřejnost a ve vládní straně – Právo a spravedlnost – roste nervozita.
Maďarsko v EU vyčnívá nejen kvůli porušování právního státu, které jej připravilo o dotace, ale i kvůli postojům k Rusku. Nyní je navíc na stole otázka, zda by vedle evropských peněz mohlo přijít Maďarsko i o vedení Rady EU. Je to pravděpodobné? Odpovídá Pavlína Janebová z AMO.
Moldavsko chce vstoupit do Evropské unie „co nejdříve to bude možné“, aby se ochránilo před ruskou hrozbou. V rozhovoru s agenturou AFP to uvedla moldavská prezidentka Maia Sandu.
Než se mohou stát členy Evropské unie, Srbsko i Kosovo ještě musí splnit mnoho úkolů, například zlepšit potírání korupce. Největší překážkou ale zůstává nedotažená normalizace jejich vztahů. Ve svém každoročním zhodnocení na to upozorňují europoslanci.
Maďarská vláda po ujednání s Evropskou komisí pošle do parlamentu klíčový návrh zákona o soudní reformě ve snaze uvolnit z fondů Evropské unie zablokované miliardy eur, oznámila dnes maďarská ministryně spravedlnosti Judit Varga.
Evropská komise podá žalobu k Soudnímu dvoru EU na Polsko kvůli porušení unijního práva ze strany tamního ústavního soudu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Polsko podle agentury Reuters argumenty EK odmítlo.
Švédsko se chce během svého půlročního předsednického angažmá zaměřit na bezpečnost, konkurenceschopnost, energetickou transformaci a právní stát. Priority předsednictví v úterý europoslancům představil švédský premiér Ulf Kristersson.
Evropská komise bude blokovat veškerých 22 miliard eur (833 miliard Kč) z kohezních fondů Evropské unie určených pro Maďarsko, dokud maďarská vláda nesplní podmínky související s nezávislostí justice, akademickými svobodami, právy LGBTQ+ komunity a azylovým systémem.
Po vzoru unijního vyjednávání i EURACTIV.cz přináší tzv. balíček. Balíček klíčových témat roku 2022 s výhledem do roku 2023. V novém dílu podcastu Evropa zblízka uslyšíte mimořádně hned čtyři hlasy. Jak redakce hodnotí uplynulý rok a české předsednictví?
Ztráta 6,3 miliardy eur z evropských kohezních fondů. Tak zní ortel pro Maďarsko, který 16. prosince stvrdili písemnou procedurou v Radě jeho evropští kolegové.
Schengenský prostor bez hranic mohl být už brzy podstatně rozlehlejší, Bulharsko a Rumunsko si ale ještě počkají. Za vším stojí politika.
Stav právního státu v Maďarsku – zejména ve věcech jako je boj s korupcí, veřejné zakázky, vyšetřování podvodů a nezávislost justice – je v tak špatné kondici, že nové řízení na ochranu rozpočtu, kterému Budapešť čelí, dojde až hlasování zemí EU o zmrazení fondů.
Polsko stále nemá k dispozici peníze z fondu obnovy, protože zatím nenaplnilo podmínky Evropské komise. Mezitím vede unijní exekutiva s Polskem o nápravě dialog. Podle místopředsedkyně Komise Věry Jourové je to krok dobrým směrem. Odborníci to ovšem vidí jinak.
Podle zdrojů z unijních institucí je Evropská komise připravena uvolnit Maďarsku peníze z fondu obnovy na základě podmínek, podobně jako to udělala v případě Polska. Informovala o tom agentura Reuters. Maďarsko ale stále čelí dalším řízením.
Maďarský parlament přijal první z balíku protikorupčních zákonů. Vláda premiéra Viktora Orbána se krokem pokouší zabránit ztrátě peněz z fondů Evropské unie, uvedla dnes agentura Reuters. Orbánova strana Fidesz má v parlamentu většinu.
Volební reforma byla v Bosně a Hercegovině blízko, chyběla ale politická vůle. Za pomalý rozšiřovací proces můžou jak země západního Balkánu, tak sama EU, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz velvyslankyně v Sarajevu Ivana Hlavsová.
Maďarská vláda slíbila Evropské komisi, že do konce října pozmění několik zákonů, které unijní exekutiva kritizuje. Podle šéfa kanceláře maďarského premiéra Gergelyho Gulyáse to Budapešť udělá, pokud se podaří dosáhnout dohody o uvolnění prostředků z fondů Evropské unie.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) dnes při jednání v Praze potvrdil svému rumunskému protějšku Bohdanu Aureskovi českou podporu vstupu Rumunska do schengenského prostoru. Řekl to na tiskové konferenci v Černínském paláci. Země podle Aureska splnila veškerá kritéria.
