Polsko dostalo první velkou částku ve výši 6,3 miliardy eur (159,5 miliardy korun) z unijního fondu na obnovu ekonomik po pandemii covid-19. Dnes to podle agentury PAP oznámila ministryně pro rozvojové fondy a regionální politiku Katarzyna Pelczyńska-Nalencz.
Deset miliard eur pro Maďarsko a 137 miliard eur pro Polsko. To jsou peníze, které Evropská komise zemím uvolnila. Do té doby k nim neměly přístup kvůli porušování principů právního státu. Politická rozhodnutí vyvolala zejména v maďarském případě kritiku, europoslanci kvůli tomu budou Komisi žalovat.
Europoslanci i unijní auditoři měli v únoru v hledáčku Evropskou komisi a její každoroční hlídání právního státu v sedmadvacítce. Tzv. Zpráva o právním státu je podle nich přínosný nástroj, je ale co zlepšovat.
Polská vláda se pustila do demontáže struktur a reforem po éře, kdy byla u moci strana Právo a spravedlnost. Chce obnovit právní stát a získat zpět peníze z EU. Co reformy obnáší a jak blízko je miliardám z evropské kasy?
Ve čtvrtek 1. února se premiéři a prezidenti zemí Evropské unie sjedou v Bruselu, aby na mimořádném summitu Evropské rady rozhodli o osudu 50miliardové finanční pomoci pro Ukrajinu. Kromě toho mají řešit Evropský mírový nástroj a očekává se i debata o Blízkém východě.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer) a jeho vláda čelí hned od svého nástupu kritice, a to hlavně kvůli zásahům vůči právnímu státu. Jak se ke krokům nové slovenské vlády staví evropské instituce a co je v jejich silách? Na stole je i zmražení eurofondů.
Tento týden bylo v centru pozornosti europoslanců Maďarsko. A jak už je téměř obvyklé, důvodem byl stav právního státu v zemi. V hledáčku členů Evropského parlamentu se ale ocitla i Rada a Evropská komise. Té europoslanci znovu „hrozí“ soudem.
Europoslanci ve středu na plenárním zasedání ve francouzském Štrasburku odhlasovali rezoluci kritizující staronového premiéra Slovenska Roberta Fica a jeho vládu. Podle Fica za rezolucí stojí slovenští opoziční poslanci. Odpověď podle něj musí být tvrdá a demokratická.
Evropské instituce se na sklonku minulého roku dohodly na podobě aktu o svobodě médií. Ten nově stanovuje pro evropské země nelehký úkol: zajistit, aby na jejich území existovalo takové prostředí, ve kterém se bude dařit nezávislým médiím a mediální pluralitě.
Maďarsko, které je v EU za „černou ovci“ kvůli nedodržování principů právního státu a svým postojům k podpoře Ukrajiny, získá část zmražených evropských dotací. Zdá se tak, že politická hra premiéra Viktora Orbána se vyplácí.
Neziskové organizace, nebo třeba i univerzity by měly do budoucna zveřejňovat jakékoliv své financování, které pochází ze zemí mimo Evropskou unii. Vyplývá to z nového a dlouho očekávaného balíčku na obranu demokracie.
Finanční tresty, jež Polsku v souvislosti s pokračováním těžby v dole Turów nedaleko hranic s Českem a s fungováním někdejší disciplinární…
Maďarský konzervativní premiér Viktor Orbán dnes v Budapešti přijal předsedu Evropské rady Charlese Michela. Schůzka se konala v době, kdy mezi Bruselem a Maďarskem roste napětí.
Po polských parlamentních volbách, které se konaly 15. října, míří do vlády zřejmě současná opozice v čele s Donaldem Tuskem. Co to znamená pro Evropu? V podcastu Evropa zblízka odpovídá Vít Dostál.
Rekordní počet Poláků v neděli 15. října zvolil nové poslance a senátory, hlasoval i v referendu. Sčítání probíhalo až do úterního dopoledne. Nyní je o přesném výsledku voleb jasno. Jak může dopadnout na pozici středoevropské země v Evropské unii?
Evropský parlament věnoval část svého středeční zasedání situaci v Bělorusku. Kromě projevu lídryně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské europarlament přijal rezoluci, ve které vyzývá Mezinárodní trestní soud k vydání zatykače na běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka.
Nová komise má v Polsku vyšetřovat, kteří politici podlehli ruskému vlivu. Místo zákazu výkonu funkce bude ale nově „jen“ zpochybněna jejich schopnost pracovat ve veřejném zájmu. Proti rozhodnutí komise se také bude možné dál odvolat. To se však pravděpodobně nestihne před volbami.
Soudní dvůr Evropské unie dnes oznámil, že obdržel žalobu Evropské komise (EK) na Polsko kvůli nálezům polského ústavního soudu ohledně unijního práva a také kvůli sporné legitimitě samého ústavního soudu.
