Maďarsko zmrazení fondů zabolí. Podporu Orbánovy vlády ale ohrozit nutně nemusí
Ztráta 6,3 miliardy eur z evropských kohezních fondů. Tak zní ortel pro Maďarsko, který 16. prosince stvrdili písemnou procedurou v Radě jeho evropští kolegové.
Ztráta 6,3 miliardy eur z evropských kohezních fondů. Tak zní ortel pro Maďarsko, který 16. prosince stvrdili písemnou procedurou v Radě jeho evropští kolegové.
Schengenský prostor bez hranic mohl být už brzy podstatně rozlehlejší, Bulharsko a Rumunsko si ale ještě počkají. Za vším stojí politika.
Stav právního státu v Maďarsku – zejména ve věcech jako je boj s korupcí, veřejné zakázky, vyšetřování podvodů a nezávislost justice – je v tak špatné kondici, že nové řízení na ochranu rozpočtu, kterému Budapešť čelí, dojde až hlasování zemí EU o zmrazení fondů.
Polsko stále nemá k dispozici peníze z fondu obnovy, protože zatím nenaplnilo podmínky Evropské komise. Mezitím vede unijní exekutiva s Polskem o nápravě dialog. Podle místopředsedkyně Komise Věry Jourové je to krok dobrým směrem. Odborníci to ovšem vidí jinak.
Podle zdrojů z unijních institucí je Evropská komise připravena uvolnit Maďarsku peníze z fondu obnovy na základě podmínek, podobně jako to udělala v případě Polska. Informovala o tom agentura Reuters. Maďarsko ale stále čelí dalším řízením.
Maďarský parlament přijal první z balíku protikorupčních zákonů. Vláda premiéra Viktora Orbána se krokem pokouší zabránit ztrátě peněz z fondů Evropské unie, uvedla dnes agentura Reuters. Orbánova strana Fidesz má v parlamentu většinu.
Volební reforma byla v Bosně a Hercegovině blízko, chyběla ale politická vůle. Za pomalý rozšiřovací proces můžou jak země západního Balkánu, tak sama EU, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz velvyslankyně v Sarajevu Ivana Hlavsová.
Maďarská vláda slíbila Evropské komisi, že do konce října pozmění několik zákonů, které unijní exekutiva kritizuje. Podle šéfa kanceláře maďarského premiéra Gergelyho Gulyáse to Budapešť udělá, pokud se podaří dosáhnout dohody o uvolnění prostředků z fondů Evropské unie.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) dnes při jednání v Praze potvrdil svému rumunskému protějšku Bohdanu Aureskovi českou podporu vstupu Rumunska do schengenského prostoru. Řekl to na tiskové konferenci v Černínském paláci. Země podle Aureska splnila veškerá kritéria.
Polský premiér Mateusz Morawiecki obvinil Evropskou unii z imperialistického chování vůči menším členským státům. Podle agentury Reuters to napsal v komentáři, který dnes publikoval německý server Welt.
Rasistické výroky maďarského premiéra Viktora Orbána v prohlášení ostře zkritizovalo vedení Evropského parlamentu, ovšem kromě Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Stanovisko totiž mimo jiné vyzývá k pokroku v řízeních s Maďarskem kvůli právnímu státu.
Evropská komise dnes představila v pořadí třetí výroční zprávu o stavu právního státu ve všech zemích sedmadvacítky. Na jedné straně si členské země v lecčem polepšily, na straně druhé ale v Unii přetrvávají v oblasti vlády práva závažné problémy.
Válka nám sice ukázala, že pro přechod na obnovitelné zdroje potřebují některé státy plyn a jádro, tyto zdroje ale nemůžeme označovat za udržitelné, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz rakouský europoslanec Othmar Karas.
Polská cesta za miliardami z unijního pokrizového fondu obnovy ještě není u konce. Podmínky, které zemi Evropská komise vytyčila, totiž Polsko podle místopředsedkyně Komise Věry Jourové zatím nenaplnilo.
Evropská komise se zřejmě v Polsku rozhodla vzdát boj za právní stát. Nové milníky pro zlepšení nezávislých soudů jsou naprostý výsměch, píše v komentáři pro EURACTIV.cz Mikuláš Peksa.
Europoslance pobouřila zpráva, že Evropská komise dala zelenou polskému plánu obnovy, kterým se Polsko o krok přiblížilo k více než 35 miliardám eur z evropského rozpočtu na pokrizové oživení. Někteří členové Evropského parlamentu proto pohrozili unijní exekutivě odvoláním.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Polští poslanci dnes schválili návrh zákona, který povede ke zrušení sporné disciplinární komory nejvyššího soudu. Ta je trnem v oku pro Brusel a její zrušení je podmínkou pro to, aby Evropská komise uvolnila Polsku desítky miliard eur z fondu obnovy.