Se začátkem července se v Unii střídají předsednické země. Radu EU, kde zasedají ministři národních vlád, po Rumunsku přebírá Finsko. Seveřané se plánují soustředit na boj s klimatickými změnami a ochranu principu právního státu.
Kandidátka do čela Komise von der Leyenová v úterý dopoledne před europoslanci prezentovala své plány. Vyslovila se například pro nový evropský klimatický zákon, posílení sociálního rozměru Evropy nebo rychlejšího rozšíření Frontexu. Z reakcí europoslanců vyplývá, že zvolení rozhodně nemá zajištěno.
V4 před časem deklarovala, že se bude aktivně podílet na reformě Evropské unie. Zatím ale takový slib nenaplnila, píše Anna-Lena Kirch z Hertie School of Governance.
Minulý týden poslal místopředseda Evropské komise Rumunsku varovný dopis, informoval o tom server Politico. Timmermans se zmínil o „významných obavách“ ohledně nezávislosti rumunských soudů a nových pravidlech ohlašování korupce. V dopise Bukurešti pohrozil spuštěním článku sedm.
Část katalánských separatistů v čele s expremiérem tohoto španělského autonomního regionu Carlesem Puigdemontem chce, aby EU zahájila vůči Španělsku stejnou proceduru ohledně stavu právního státu, jakou Unie vede vůči Polsku a Maďarsku.
S blížícími se evropskými volbami se z Maďarska a Polska opět ozývá euroskeptická rétorika. A rozhodně to není nic překvapivého. Místní vládnoucí strany a jejich lídři – Viktor Orbán a Jaroslaw Kaczyński – se totiž na Evropskou unii dívají kriticky.
Přestože se Česko zatím neocitlo pod drobnohledem evropských institucí stejně jako Maďarsku a Polsko, v posledních letech čelí liberální demokracie v tuzemsku jistému tlaku. Odborníci poukazují například na proměny mediální scény.
Přestože země V4 letos slaví 30 let od pádu komunismu, Maďarsko a Polsko čelí řízení EU pro ohrožení vlády práva. Úroveň demokracie se u těchto dříve pilných studentů demokratické transformace významně zhoršila. Česko a Slovensko možná podobný vývoj čeká.
Volby do europarlamentu, brexit, energetika, anebo přístup Čechů k oběhovému hospodářství. To je část témat, o kterých v rozhovoru pro EURACTIV.cz hovořil europoslanec Miroslav Poche. Svůj mandát znovu obhajovat nebude.
Evropský parlament dnes na závěr čtyřdenního plenárního zasedání ve Štrasburku schválil návrh zmrazit platby z rozpočtu Evropské unie členským zemím, které nerespektují zásady právního státu.
Víte lépe než Maďar, co chce Maďar? Tak zněla jedna z řečnických otázek maďarského premiéra, který navštívil Štrasburk kvůli zítřejšímu hlasování europoslanců o kontroverzních krocích jeho vlády.
Příští víceletý rozpočet má reagovat na nové priority EU. Zemědělská politika či politika soudržnosti získají méně financí a více prostředků poputuje na migraci a správu hranic. Novinkou je mechanismus, který má propojit čerpání peněz s dodržováním zásad právního státu.
Polský prezident Andrzej Duda bude vetovat novelu zákona, která v evropských volbách výrazně zvyšuje dosud platnou pětiprocentní hranici pro vstup stran do Evropského parlamentu (EP).
Komise není nadále spokojená s nezávislostí polských soudů. Vláda premiéra Morawieckého má nyní měsíc na přijetí vhodných kroků, jinak půjde před Soudní dvůr EU. Ten může Polsku udělit finanční sankce. Varšava kroky Komise kritizuje.
Pověst zemí V4 se zhoršila s migrační krizí. Jejich vlády často neumí správně komunikovat. Neznamená to ale, že by jejich argumenty byly nutně neplatné. Novým tématem se pro V4 stává rozpočet EU. Důraz znovu dává na ekonomiku, zaznělo na debatě.
Soud EU vyslal zásadní signál ke sporu mezi Evropskou komisí a Polskem ohledně nezávislosti justice. V případu Poláka zatčeného v Irsku rozhodl, že nemusí být vydán do Polska, pokud by se tam nedočkal spravedlivého procesu.
Polská vláda chce podle kritiků omezit nezávislost soudů, Maďarsko už reformu soudnictví uvedlo do praxe, český prezident Miloš Zeman zase někdy vykládá ústavu velmi kreativně.
Jen proto, že v některých oblastech máme odlišné názory – příkladem může být migrace – bychom neměli být vnímáni negativně. Přesně toho už máme pomalu dost, říká v rozhovoru pro EurActiv Orbánův muž pro evropské záležitosti.
