Vražda maltské novinářky otřásá vládou. Na čem pracovala a jaké okolnosti doprovází vyšetřování?
Maltský premiér čelí kritice kvůli vyšetřování vraždy maltské novinářky, které se týká i vysokých státních činitelů.
Maltský premiér čelí kritice kvůli vyšetřování vraždy maltské novinářky, které se týká i vysokých státních činitelů.
Finský premiér Antti Rinne věří, že jsou členské státy EU připraveny přistoupit na to, aby bylo čerpání unijních peněz podmíněno dodržováním demokratických principů. Předseda vlády skandinávské země, která aktuálně předsedá Evropské unii, o tomto tématu dnes jednal na schůzce s českým premiérem Andrejem Babišem v Praze.
Premiér Babiš se nechal slyšet, že zpráva o nabídce portfolia od budoucí předsedkyně EK von der Leyenové pro českou kandidátku Věru Jourovou je stará, nepotvrzená informace. Zisk portfolia týkajícího se právního státu by byl podle premiéra pro Česko prestižní záležitostí. Ministr zahraničí Petříček však sdělil ČTK, že zájmem Česka je zisk ekonomického portfolia či postu místopředsedkyně Komise.
Česká kandidátka na post eurokomisařky Věra Jourová dostala podle serveru Politico od budoucí předsedkyně Komise Ursuly von der Leyen nabídku na porfolio. To by se mělo týkat demokracie a právního státu.
Politická atmosféra v oblasti ochrany právního státu a dalších unijních hodnot se opatrně, ale pozitivně mění. Evropské politické skupiny totiž začaly tlačit na své členské národní strany, které unijní hodnoty nedodržují.
Se začátkem července se v Unii střídají předsednické země. Radu EU, kde zasedají ministři národních vlád, po Rumunsku přebírá Finsko. Seveřané se plánují soustředit na boj s klimatickými změnami a ochranu principu právního státu.
Kandidátka do čela Komise von der Leyenová v úterý dopoledne před europoslanci prezentovala své plány. Vyslovila se například pro nový evropský klimatický zákon, posílení sociálního rozměru Evropy nebo rychlejšího rozšíření Frontexu. Z reakcí europoslanců vyplývá, že zvolení rozhodně nemá zajištěno.
V4 před časem deklarovala, že se bude aktivně podílet na reformě Evropské unie. Zatím ale takový slib nenaplnila, píše Anna-Lena Kirch z Hertie School of Governance.
Minulý týden poslal místopředseda Evropské komise Rumunsku varovný dopis, informoval o tom server Politico. Timmermans se zmínil o „významných obavách“ ohledně nezávislosti rumunských soudů a nových pravidlech ohlašování korupce. V dopise Bukurešti pohrozil spuštěním článku sedm.
Část katalánských separatistů v čele s expremiérem tohoto španělského autonomního regionu Carlesem Puigdemontem chce, aby EU zahájila vůči Španělsku stejnou proceduru ohledně stavu právního státu, jakou Unie vede vůči Polsku a Maďarsku.
S blížícími se evropskými volbami se z Maďarska a Polska opět ozývá euroskeptická rétorika. A rozhodně to není nic překvapivého. Místní vládnoucí strany a jejich lídři – Viktor Orbán a Jaroslaw Kaczyński – se totiž na Evropskou unii dívají kriticky.
Přestože se Česko zatím neocitlo pod drobnohledem evropských institucí stejně jako Maďarsku a Polsko, v posledních letech čelí liberální demokracie v tuzemsku jistému tlaku. Odborníci poukazují například na proměny mediální scény.
Přestože země V4 letos slaví 30 let od pádu komunismu, Maďarsko a Polsko čelí řízení EU pro ohrožení vlády práva. Úroveň demokracie se u těchto dříve pilných studentů demokratické transformace významně zhoršila. Česko a Slovensko možná podobný vývoj čeká.
Volby do europarlamentu, brexit, energetika, anebo přístup Čechů k oběhovému hospodářství. To je část témat, o kterých v rozhovoru pro EURACTIV.cz hovořil europoslanec Miroslav Poche. Svůj mandát znovu obhajovat nebude.
Evropský parlament dnes na závěr čtyřdenního plenárního zasedání ve Štrasburku schválil návrh zmrazit platby z rozpočtu Evropské unie členským zemím, které nerespektují zásady právního státu.
Víte lépe než Maďar, co chce Maďar? Tak zněla jedna z řečnických otázek maďarského premiéra, který navštívil Štrasburk kvůli zítřejšímu hlasování europoslanců o kontroverzních krocích jeho vlády.
Příští víceletý rozpočet má reagovat na nové priority EU. Zemědělská politika či politika soudržnosti získají méně financí a více prostředků poputuje na migraci a správu hranic. Novinkou je mechanismus, který má propojit čerpání peněz s dodržováním zásad právního státu.
Polský prezident Andrzej Duda bude vetovat novelu zákona, která v evropských volbách výrazně zvyšuje dosud platnou pětiprocentní hranici pro vstup stran do Evropského parlamentu (EP).