Zítra začne mimořádný summit Evropské rady k víceletému finančnímu rámci, členské státy ale stále trvají na svých pozicích. Předseda ER Charles Michel si však od summitu slibuje průlom.
Předseda Evropské rady Charles Michel dnes přišel s návrhem víceletého rozpočtu Unie na roky 2021 až 2027, který má počítat s přesunem části peněz od bohatších zemí k méně vyspělým a umožnit větší pružnost v čerpání financí na kohezní politiku.
Česká místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová v rozhovoru pro Der Spiegel zkritizovala vývoj v Polsku a Maďarsku, zejména polskou reformu soudnictví a situaci médií v Maďarsku. Podle ní jsou tyto země křehké demokracie.
Kampaň vedená proti soudcům v Polsku je znepokojující, justice nemá podmínky potřebné k práci. Evropská komise (EK) chce vést s polskou vládou dialog, má však také nástroje, jak polským soudcům pomoci, uvedla během návštěvy Polska česká eurokomisařka Jourová.
Právní stát je jednou ze základních hodnot Evropské unie. Polsko a Maďarsko má ale v posledních letech s jeho dodržováním problémy. EU se tedy snaží nalézt efektivní cestu, jak ochranu právního státu zajistit. Co chystá v následujícím roce?
Evropská komise požádala Soudní dvůr Evropské unie, aby předběžným opatřením pozastavil účinnost polského zákona o trestání soudců, kteří zpochybňují vládní reformu justice. Unijní soud to dnes oznámil na twitteru.
Visegrádská čtyřka si v posledních letech vysloužila v Evropské unii špatnou pověst, a to především kvůli postoji v migrační krizi a problémům s právním státem. Jak se její pozice proměnila v roce 2019 a co ji čeká v budoucnu?
Maďarský zákon omezující zahraniční financování nevládních organizací porušuje princip volného pohybu kapitálu a další unijní zásady, uvedl dnes ve své stanovisku generální advokát Soudu EU. Normu v roce 2017 iniciovala maďarská vláda.
Jaké jsou příčiny a jaká řešení současné krize liberální demokracie? Jakou roli hraje Soudní dvůr EU a jak jej členské státy vnímají? Redakce EURACTIV.cz se ptala českého generálního advokáta při unijním soudu.
Maltský premiér čelí kritice kvůli vyšetřování vraždy maltské novinářky, které se týká i vysokých státních činitelů.
Finský premiér Antti Rinne věří, že jsou členské státy EU připraveny přistoupit na to, aby bylo čerpání unijních peněz podmíněno dodržováním demokratických principů. Předseda vlády skandinávské země, která aktuálně předsedá Evropské unii, o tomto tématu dnes jednal na schůzce s českým premiérem Andrejem Babišem v Praze.
Premiér Babiš se nechal slyšet, že zpráva o nabídce portfolia od budoucí předsedkyně EK von der Leyenové pro českou kandidátku Věru Jourovou je stará, nepotvrzená informace. Zisk portfolia týkajícího se právního státu by byl podle premiéra pro Česko prestižní záležitostí. Ministr zahraničí Petříček však sdělil ČTK, že zájmem Česka je zisk ekonomického portfolia či postu místopředsedkyně Komise.
Česká kandidátka na post eurokomisařky Věra Jourová dostala podle serveru Politico od budoucí předsedkyně Komise Ursuly von der Leyen nabídku na porfolio. To by se mělo týkat demokracie a právního státu.
Politická atmosféra v oblasti ochrany právního státu a dalších unijních hodnot se opatrně, ale pozitivně mění. Evropské politické skupiny totiž začaly tlačit na své členské národní strany, které unijní hodnoty nedodržují.
Se začátkem července se v Unii střídají předsednické země. Radu EU, kde zasedají ministři národních vlád, po Rumunsku přebírá Finsko. Seveřané se plánují soustředit na boj s klimatickými změnami a ochranu principu právního státu.
Kandidátka do čela Komise von der Leyenová v úterý dopoledne před europoslanci prezentovala své plány. Vyslovila se například pro nový evropský klimatický zákon, posílení sociálního rozměru Evropy nebo rychlejšího rozšíření Frontexu. Z reakcí europoslanců vyplývá, že zvolení rozhodně nemá zajištěno.
V4 před časem deklarovala, že se bude aktivně podílet na reformě Evropské unie. Zatím ale takový slib nenaplnila, píše Anna-Lena Kirch z Hertie School of Governance.
Minulý týden poslal místopředseda Evropské komise Rumunsku varovný dopis, informoval o tom server Politico. Timmermans se zmínil o „významných obavách“ ohledně nezávislosti rumunských soudů a nových pravidlech ohlašování korupce. V dopise Bukurešti pohrozil spuštěním článku sedm.
