Vztahy Evropské unie a Turecka jsou dlouhodobě problematické. Turecko chce ale nyní pošramocené vztahy napravit. Jaké jsou šance na zlepšení vzájemných vztahů? A jaké jsou turecké vyhlídky na členství v EU? Odpovídá redaktor EURACTIV.cz Ondřej Plevák.
Dotace z EU, které v rámci kohezní politiky do členských zemí proudí, pomáhají rozvíjet chudší regiony a stírat tak napříč Evropou socioekonomické rozdíly. Tyto prostředky plynou také do zdravotnictví a Česku pomáhají realizovat reformu psychiatrické péče.
Od 1. ledna letošního roku platí provizorní dohoda o budoucích vztazích Evropské unie a Velké Británie. A nejen obchodníci už čelí dopadům rozchodu Unie a Spojeného království v praxi. Kromě nárůstu byrokracie došlo i na kuriozity. Co se konkrétně děje?
Na nové zemědělské politice stále nepanuje shoda. Jisté ale je, že bude „zelenější“ než ta stávající. Co obnáší tzv. ekoschémata? Jak probíhá jednání o reformě politiky? A jaká je česká pozice? Odpovídá redaktorka EURACTIV.cz Pavla Hosnedlová.
Radě Evropské unie předsedá od začátku letošního roku Portugalsko. Jak si vedlo před ním předsedající Německo? Jaké mu Portugalsko plány? A jaké před ním stojí výzvy? Odpovídá redaktor EURACTIV.cz Ondřej Plevák.
V následujících sedmi letech může Česká republika získat z evropské kohezní politiky 19 miliard eur. Čerpání dotací bude mít ale v programovacím období 2021-2027 nová pravidla. Co se změnilo a je to pro Česko výhodné? A na co vlastně ČR plánuje dotace vynaložit?
Evropská unie a Spojené království překonaly sporné body jednání o vzájemných budoucích vztazích a 24. prosince uzavřely dohodu. Co dohoda obsahuje, jaké bude mít dopady na Británii a Unii a co bude ještě následovat?
Královéhradecký kraj v současnosti pracuje na strategii pro kulturu a památkovou péči a plánuje, jak odvětví do budoucna rozvíjet. Podle náměstkyně Martiny Berdychové je kulturní oblast velkým hybatelem rozvoje regionu, zatím se však na ni nekladl tak velký důraz.
Co bude hýbat Evropou v roce 2021? Přinášíme výběr redakce klíčových témat: vakcína proti covid-19, vztahy EU a Británie, unijní zahraniční politika, ale i klimatické a digitální regulace.
Co přinesl summit Evropské rady (10.-11. prosince) v otázce emisních cílů? Česká republika je s výsledkem jednání spokojena, do závěrů summitu se jí podařilo prosadit hned několik bodů. Na čem se lídři dohodli a co se konkrétně Česku podařilo vyjednat? Odpovídá šéfredaktorka Euractiv.cz Aneta Zachová.
V Evropě opět ožilo téma migrace. Evropská komise v září představila nový Evropský pakt o migraci a azylu, který členské státy včetně Česka už stihly detailněji analyzovat a začaly o něm vyjednávat. Jaká je současná česká pozice k novému migračnímu paktu? A co Evropská unie v oblasti migrace, boje proti terorismu nebo integrace migrantů chystá?
Evropský parlament nedávno hlasoval o své pozici k reformě společné zemědělské politiky EU. Poslanci chtějí prosadit přísnější ekologické požadavky a také dotační stropy pro agrární holdingy. Nová pravidla by měla dopadnout i na Agrofert, potvrzuje v rozhovoru pro EURACTIV.cz europoslankyně Michaela Šojdrová.
Průzkum Evropského výboru regionů ukazuje, že více než dvě třetiny Evropanů mají pocit, že jejich lokální a regionální zástupci nemají dostatečně velký vliv na přijímaní rozhodnutí na úrovni Evropské unie. Jaká je jejich role v EU? A jak prosazují české kraje, města a obce v Bruselu své zájmy?
V rozhovoru s europoslancem Ondřejem Kovaříkem (nestr. za ANO) hovořil redaktor Euractiv.cz Lukáš Hendrych o digitálních výzvách dnešní doby – umělé inteligenci, regulaci internetového prostředí, kryptoměnách a digitálních financích nebo o podpoře malých a středních podniků. „Je klíčové, aby malé a střední firmy měly informace a přístup k dostatečné podpoře při digitální transformaci,“ říká Ondřej Kovařík.
Do Česka putují každoročně miliardy korun z evropských fondů, které mají pomoci místním regionům řešit strukturální problémy. Redakce EURACTIV.cz se v rámci projektu Proměny českých regionů vydává do českých krajů, kde s regionálními aktéry diskutuje o tom, zda dotace plní svůj účel a v čem regionům pomáhají.
Malé pravomoci, ale velká zodpovědnost. I tak by se dala v krátkosti charakterizovat role hejtmanů a starostů během koronavirové krize. Kraje, města a obce jsou pomyslnou spojkou mezi vládou a občany a musí řešit lokální specifika pandemie, která bude mít ekonomické dopady i na jejich rozpočty.
V Brně vzniklo výjimečné vědecké prostředí, které láká výzkumníky z celé Evropy. Jak se mu to podařilo? Svůj podíl na tom má místní vědecké centrum, na jehož vzniku se dohodly brněnské univerzity a výzkumné instituce. Podle ředitele Středoevropského technologického institutu (CEITEC) Jiřího Nantla z toho může těžit nejen město, ale také celý kraj.
Na konci třetího říjnového týdne se v Bruselu sešli prezidenti a premiéři unijních zemí. Tématem vrcholné schůzky bylo především jednání Unie a Velké Británie o budoucích vztazích, zpřísnění limitů emisí skleníkových plynů či vztahy s Afrikou. Dostalo se mimo jiné i na Turecko a samozřejmě na evropskou koronavirovou situaci.
