Jak si stojí zahraniční politika EU? Jakou roli v ní hraje Česká republika nebo Maďarsko? A přetrvá v zahraničně-bezpečnostních otázkách jednomyslné rozhodování? Poslechněte si podcast s expertkou Kateřinou Kočí.
ČR podala na konci února k soudu EU žalobu na Polsko kvůli prodloužení těžby na dole Turów. Varšava po počáteční kritice nakonec usedla s Prahou k jednacímu stolu a rýsuje se dohoda, která by mohla spor vyřešit mimosoudně. Co lze od posledního vývoje očekávat?
Poslechněte si první speciální epizodu ze série diskusí Evropa zblízka. Tentokrát o dezinformacích. Diskutují česká europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti, Zelení/ESA), analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček, mediální analytik Josef Šlerka a ředitel Semantic Visions František Vrabel.
Lídři zemí EU se tento týden potkali na mimořádném summitu. Řešili zejména reakci EU na únos letadla běloruským režimem a agresi Ruska. Dostalo se ale také na covidové pasy či klimatické cíle. Na čem se lídři shodli?
Europoslanci tento týden schválili fond spravedlivé transformace, který pomůže těm uhlíkově nejzatíženějším regionům Evropy s přechodem na zelenou ekonomiku. V Česku konkrétně třem uhelným krajům. Jak bude fond vypadat?
Protipandemická opatření utlumila loni migraci do Evropy, i tu nelegální. V květnu však k ostrovu Lampedusa připlulo několik tisíc migrantů. Itálie tak volá po solidaritě a EU mezitím jedná o reformě migrační politiky. Jak pandemie dopadla na migraci? A jak pokračuje jednání o nové politice?
Instituce EU a členské státy jednají o tom, jak budou vypadat covidové certifikáty, které mají Evropanům usnadnit v časech koronavirové epidemie cestování. Jaké jsou pozice Rady a Evropského parlamentu? A kdy by mohly certifikáty začít fungovat?
Konference o budoucnosti Evropy se dočkala svého oficiálního zahájení. To proběhlo 9. května, na Den Evropy, v sídle Evropského parlamentu ve francouzském Štrasburku. Jak zahájení probíhalo? A jak se budou moci zapojit Češi? Odpovídá redaktorka EURACTIV.cz Kateřina Zichová.
V ČR se investují nemalé prostředky do výzkumných, vzdělávacích a inovačních projektů. O postavení českého vzdělávání a výzkumu v EU i o činnosti kanceláře CZELO redakce mluvila s její vedoucí Lenkou Procházkovou.
Poslechněte si první speciální epizodu ze série diskusí Evropa zblízka. Tentokrát na téma vztahů EU a Spojených států amerických po nástupu Joe Bidena. Diskutují český europoslanec Alexandr Vondra (ODS, ECR) a analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Petr Boháček.
Od letošního roku platila úprava obchodních vztahů mezi EU a Británií pouze provizorně a čekala na schválení europarlamentu. Ten ji schválil tento týden. Co to pro vztahy EU a Británie znamená? A o čem spolu ještě budou muset staronoví partneři jednat?
Jaké jsou vztahy EU a Ruska ve světle česko-ruského sporu kvůli výbuchu ve Vrběticích? Může mít podpora ze strany europarlamentu ve formě rezoluce větší význam? A dočká se ČR solidárního vyhošťování diplomatů od dalších zemí?
České školy jsou kvůli pandemii covidu-19 uzavřeny nejdéle v Evropě, opatření přesunula výuku ze dne na den do online světa a školy byly nuceny rychle pokročit v digitalizaci. Jak na české školství pandemie dopadla? Co mu přinesla? A co dál?
Konference o budoucnosti Evropy oficiálně začne 9. května, na Den Evropy. Přípravy už vrcholí a první zájemci mohou své názory vyjádřit už nyní skrze online platformu. Jak bude konference probíhat? Jak se na ni připravuje ČR? A co lze od debaty očekávat?
Maďarská vládní strana Fidesz opustila Evropskou lidovou stranu i lidoveckou frakci v Evropském parlamentu. Očekávaný rozchod může mít na evropský dům legislativců výrazné dopady. Jak se může odchod strany z lidovecké frakce podepsat na rozložení sil v Evropském parlamentu?
ČR má z fondu obnovy dostat zhruba 180 mld. korun. Prvně ale musí Evropské komisi odevzdat plán, jak je hodlá přerozdělit. Tzv. národní plán obnovy míří do finále. Kolem jeho přípravy se však strhla vlna kritiky. Jak chce ČR peníze využít?
Mrzí mě, že se často setkávám s názorem, že my jako malá země v EU nic nedokážeme. Myslím si ale, že bychom měli úplně změnit mentalitu, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz vicehejtman Jihočeského kraje František Talíř.
Česko přistupuje k evropské klimatické politice „se zdravým rozumem“. Jak se mu daří svou pozici prosazovat na summitech Evropské rady? A co můžeme od Bruselu v následujících měsících na poli ochrany klimatu očekávat?
