Zástupci Evropského parlamentu a Rady EU pod vedením polského předsednictví dosáhli prozatímní dohody, která může omezit plýtvání potravinami a textilem v EU. Vyjednavači si od nové legislativy slibují také posílení konkurenceschopnosti EU.
Jak předcházet plýtvání potravinami? Potřebná je osvěta spotřebitelů o tom, zda mohou potravinu ještě sníst, nebo je to už nebezpečné. Snížit plýtvání by se mělo i darováním přebytečného jídla na charitu.
Plýtvání potravinami představuje významný sociální, ekologický a ekonomický problém současné společnosti, který je ovšem mnohdy opomíjen. Problematikou se odborníci začali systematicky zabývat až po roce 2000. Pokrytí tohoto tématu v rámci České republiky se prozatím drží spíše na úrovni dílčích studií zaměřených na určitou výseč tohoto problému. Základními dimenzemi, kde k plýtvání potravinami dochází, je produkce potravin, jejich distribuce, velkoobchod a maloobchod, zpracování v restauracích a na úrovni samotných jedinců, tedy v domácnostech.
Je libo převlékací obaly nebo jídlo z kapsle? Budoucnost oběhového hospodářství s minimem plýtvání potravinami, maximem materiálu navráceného do výrobního procesu a sníženým množstvím obalů nabízí nepředvídatelné možnosti. EU v tom však může chybovat.
Evropský parlament v polovině května schválil usnesení, ve kterém žádá, aby se v Unii odstranily překážky pro darování potravin a zlepšilo informování o datech použitelnosti potravin. Obě opatření mohou podle europoslanců plýtvání snížit. Bojovat má proti němu také balíček pro oběhové hospodářství, který se v EU aktuálně projednává. Cílem je snížit do roku 2030 objem potravinového odpadu v EU na polovinu. Podívejte se na naši infografiku.
Miloš Zeman se vrátil z Číny, budeme mít nového ministra financí a stále odporujeme relokacím. V uplynulém týdnu se však nenudily ani ostatní země Evropy. Brusel se navíc připravuje na návštěvu Donalda Trumpa při příležitostí setkání lídrů Severoatlantické aliance.
Lidé by měli mít lepší přehled o tom, zda mohou potravinu ještě sníst, nebo je to už nebezpečné. Sníží se tak plýtvání. Usnadnit by se mělo i darování přebytečného jídla, usnesl se v úterý Evropský parlament.
Přechod k oběhovému hospodářství nemusí být pro Česko velký problém. Například v recyklaci jsme na tom dobře. Větší výzvou ale budou opatření na předcházení vzniku odpadů, což je podle odpadové hierarchie to nejdůležitější, říká europoslanec Miroslav Poche (ČSSD, S&D).
EU by měla přidat v boji proti plýtvání jídlem. Nemusí to být nákladné, stačilo by udělat pořádek v legislativě a zavést chytrá opatření, říkají europoslanci, kteří se tématem zabývají.
Ročně se v EU vyplýtvají potraviny za 143 miliard eur. Řada zlepšení by se dala provést v zemědělské politice, rybolovu nebo pravidlech pro potravinové banky.
Které potraviny by si lidé při možnosti volby vybrali – dokonalé, méně dokonalé, nebo by nad vzhledem vybrané zeleniny či ovoce neuvažovali? Kolik se podle lidí vyhodí potravin právě z důvodu vzhledových nedokonalostí?
Považuje česká společnost plýtvání potravinami za problém? Jaké důvody nejčastěji vedou k tomu, že jídlo
vyhazujeme? Co nás naopak motivuje k tomu, abychom potravinami neplýtvali? A jak plánování nákupů
ovlivňuje vyhazování potravin?
Pokud by bylo ve všech fázích potravinového řetězce snazší věnovat někomu potřebnému přebytečné jídlo, pomohlo by to snížit plýtvání. Diskutuje se také o tom, jestli je nutné vyznačovat minimální dobu trvanlivosti.
V EU i dalších částech světa se plýtvá potravinami. Podle odborníků nejlépe pomůže vzdělávání spotřebitelů, přispět však mohou i legislativní změny.
