Německá vláda podle svého klimatického plánu nebude podporovat zavedení minimální ceny uhlíku. Odborníci z německého institutu ale vydali novou studii, která ukazuje výhody i nevýhody takového nápadu.
Energetika je jednou z nejdůležitějších oblastí, které ovlivňují a budou ovlivňovat bezpečné fungování a konkurenceschopnost Evropské unie i jednotlivých členských…
Německo vyrobilo v roce 2016 méně elektřiny z větrných i solárních elektráren, přesto podíl elektřiny vyrobené z OZE podle prvních údajů mírně vzrostl. Největší vzrůst zažily elektrárny vyrábějící elektřinu z plynu, klesající trend postihl výrobu elektřiny z jádra i uhlí.
„Neexistuje důkaz, že by potenciální problémy na maďarském trhu nebylo možné vyřešit jinak než výstavbou jaderné elektrárny. Jiná řešení nikdo nezkoumal,“ říká v rozhovoru o projektu Paks II maďarský europoslanec Benedek Jávor. Ten plány na výstavbu elektrárny dlouhodobě kritizuje a u Evropské komise si stěžoval na mezivládní dohodu mezi Ruskem a Maďarskem, která kvůli projektu vznikla.
Situace na trzích se zemním plynem se ve střední Evropě mění k lepšímu. Státy V4 zatím ale příliš nepokročily ve vytváření společného trhu, které si naplánovaly. Celý projekt by podle odborníků potřeboval znovu zformulovat.
„Pokud by nové propojení mělo ještě snížit tranzit ve stávajícím potrubí, přinese to nevyhnutelně vyšší jednotkové náklady na jeho údržbu,“ říká k projektu Stork II předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková v druhé části rozhovoru pro EurActiv.cz
U jádra je potřeba vyřešit financování, obnovitelné zdroje potřebují předvídatelnost. A energetické úspory by si měla vzít za prioritu celá vláda. Vyplývá to z doporučení Mezinárodní energetické agentury (IEA) pro českou energetiku.
Na konci cesty by měla stát jednotná evropská přenosová síť, která by zajišťovala, že v případě nedostatku jednoho členského státu bude možné elektřinu dodat odjinud. To je ale trochu utopická vize, říká Maciej Burny z polské asociace elektrárenských firem.
Evropská komise bude moci vetovat bilaterální dohody o dodávkách ropy a zemního plynu. Nové pravidlo bylo zavedeno především kvůli vypjatým vztahům s Ruskem a prosazení jednotné evropské energetické unie. Zhruba třetina současných energetických smluv není v souladu s právem EU.
Komise dnes v Bruselu zveřejnila rozsáhlý balíček legislativních i nelegislativních návrhů, které mají proměnit evropskou energetiku. EurActiv přináší stručný přehled o tom, co Komise plánuje.
Evropská pravidla by měla v energetice zajistit stabilitu, která investorům umožní nasměrovat finanční zdroje do nových zařízení pro výrobu elektřiny a tepla, zaznělo během debatního setkání na téma energetické bezpečnosti.
Dohoda mezi EU a Tureckem o řešení migrační krize z března 2016 znovu rozdmýchala debaty o členství země v evropské osmadvacítce. Přístupové rozhovory mezi oběma stranami byly zahájeny v říjnu roku 2005. Jejich průběh však brzdí řada překážek. Patří mezi ně stav demokracie v Turecku, zacházení s kurdskou menšinou nebo otázka Kypru.
„Nebudeme měnit žádné zákony týkající se bezpečnosti potravin a Spojené státy to dobře vědí,“ říká hlavní evropský vyjednavač k transatlantickému obchodnímu a investičnímu partnerství (TTIP) Ignacio Garcia Bercero, který minulý týden navštívil Prahu. „Tento problém je ale citlivý i pro USA,“ dodává. Jak odpovídá na kritiku, že dosavadní vyjednávání o dohodě nebyla dostatečně transparentní?
