Evropská komise představila další návrhy v rámci Zelené dohody, podle nich má v EU do roku 2040 skončit vytápění budov fosilními palivy. Premiér v demisi Andrej Babiš návrhy označil za „odtržené od reálného života“.
Evropská unie dnes stanovila první část pravidel pro posuzování klimaticky šetrných investic, která mají od příštího roku pomoci nasměrovat peníze do takzvaných zelených projektů v energetice, dopravě či stavebnictví.
Evropská rada nedospěla k žádnému řešení rostoucích cen energií, sdělil dnes ve vyjádření pro ČTK předseda ODS a lídr koalice Spolu Petr Fiala. O úspěchu, o kterém dnes ráno hovořil premiér Andrej Babiš (ANO), podle něj nemůže být řeč.
Země Evropské unie mohou dočasně zmírnit dopady rychlého růstu cen energií finanční podporou či daňovými úlevami pro nejvíce zasažené obyvatele. Vlády mohou pomoci také firmám, nesmějí ale porušit unijní pravidla o státní podpoře.
Zastavení výstavby plynovodu Nord Stream 2 a jeho „pohřbení“ na dně Baltského moře v tuto chvíli nikomu a ničemu neprospěje, píší odborníci na energetickou politiku Robert Dillon a Martin Jirušek.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Klimatická politika EU hrála v roce 2020 prim, pandemii nového koronaviru navzdory. Shrnujeme nejdůležitější momenty.
Evropská unie zpřísní své klimatické závazky k roku 2030. Shodli se na tom dnes po celonočním jednání v Bruselu prezidenti a premiéři členských zemí, kteří podpořili omezení celounijních emisí skleníkových plynů o nejméně 55 procent proti roku 1990.
Takřka dokončenému plynovodu Nord Stream 2, kterým bude po dně Baltského moře proudit plyn z Ruska do Německa, dnes odmítl německý energetický regulátor Bundesnetzagentur udělit výjimku z unijních pravidel. Rozhodovat teď budou pravděpodobně soudy.
Zkapalněný zemní plyn (LNG) ze Spojených států může snížit závislost EU na ruském plynu. Proto jeho…
Pryč jsou časy, kdy byl malý eurasijský národ ze strany EU zanedbáván. Ázerbájdžán si kvůli své strategické a zároveň ošemetné geopolitické situaci podporu EU zaslouží, zvláště v souvislosti s narůstajícími tlaky ze strany Ruska a Íránu, píše Jan Zahradil.
Aktuální spor mezi ruským Gazpromem a ukrajinským Naftogazem by mohl ovlivnit i dodávky plynu do EU, domnívá se Evropská komise, která chce oběma stranám dělat prostředníka. Toky plynu do Česka zatím nebyly nijak ovlivněny.
Se šéfem generálního ředitelství Evropské komise pro energetiku mluvil slovenský EurActiv o Nord Streamu 2, transformaci uhelných regionů i roli zemního plynu v energetice EU.
Za posledních 9 let se významné zahraničněpolitické události odehrávají až podezřele často během letních prázdnin. Ať už se jedná o ruskou okupaci části Gruzie, sestřelení letu MH17 či o nepovedený pokus o puč v Turecku, vše nám připomíná, že běh dějin si prázdninového léta neužívá.
„Velkou“ energetiku budeme ještě hodně dlouho potřebovat. Je úkolem státní správy nastavit podmínky a cenovou strukturu v tzv. regulovaných odvětvích tak, aby byla zajištěna koexistence mezi „velkou“ a „malou“ energetikou bez masivního odpojování od centrálního zásobování teplem či elektrické sítě, píše ve svém komentáři odborník na energetiku Milan Šimoník.
V létě minulého roku dokázaly obnovitelné zdroje v Německu krátkodobě pokrýt 100 % poptávky po elektřině. Jak je to ale v zimě? A co rozvoj přenosové soustavy? Pět doporučení pro německou Energiewende zaznělo na konferenci v Praze od šéfa Spolkového svazu energetiky a vodního hospodářství Stefana Kapferera.
Polsko kritizuje návrh dohody, kterou chce Komise uzavřít pětiletý případ vedený proti monopolním praktikám společnosti Gazprom. Jak je na tom Česká republika a další země regionu?
Dnešní cesta napříč Evropou vede z Ruska do Sýrie. Jaká je spojitost mezi teroristickým útokem v Petrohradu a chemickým útokem v Chán Šajchúnu?
