Costa: Musíme pokročit v přijímání Ukrajiny do Evropské unie
Proces přijímání Ukrajiny do Evropské unie musí pokročit, uvedl dnes po videokonferenci Evropské rady její předseda António Costa.
Proces přijímání Ukrajiny do Evropské unie musí pokročit, uvedl dnes po videokonferenci Evropské rady její předseda António Costa.
Premiér Petr Fiala (ODS) ocenil pokrok v jednání o míru na Ukrajině po pondělním jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a zástupci evropských států. Česko společně s evropskými zeměmi považuje za důležité, aby Ukrajina dostala silné bezpečnostní garance.
Takzvaná koalice ochotných dnes prostřednictvím videokonference společně zhodnotí výsledky pondělních jednání v Bílém domě, kde americký prezident Donald Trump diskutoval o míru na Ukrajině s prezidentem Volodymyrem Zelenským a zástupci klíčových evropských zemí.
Česko se prezentuje jako velký podporovatel Ukrajiny. Jak se konkrétně angažuje a co konkrétně již do Kyjeva poslalo? Redakce Euractiv.cz připravila přehled dodané pomoci.
Česká republika má zájem o půjčku 52 miliard korun na německé tanky Leopard 2A8. Může ji získat zapojením do nového finančního nástroje Evropské unie SAFE, který umožní půjčky na vojenské vybavení.
Slovenský premiér Robert Fico vyzval svého českého kolegu Petra Fialu, aby respektoval slovenský zájem na zajištění dodávek zemního plynu pro Slovensko za rozumné ceny. Fico to uvedl v reakci na dopis, kterým jej Fiala požádal, aby Bratislava neblokovala protiruské sankce.
Český eurokomisař Jozef Síkela se v dopise zaslaném předsedkyni Evropské komise (EK) Ursule von der Leyen postavil proti klimatickým plánům, které ve středu EK představila. Napsal to německý časopis Der Spiegel.
Česko nesouhlasí se stanovováním dalšího klimatického cíle, jak ho dnes navrhla Evropská komise (EK). Je potřeba mít na paměti prosperitu a ekonomické aspekty, řekl dnes po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). EK navrhla jako závazný cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent ve srovnání s rokem 1990.
Evropská komise dnes představila návrh klimatického cíle, který by měl nasměrovat EU k uhlíkové neutralitě v roce 2050. Podle návrhu má EU do roku 2040 snížit čisté emise skleníkových plynů o 90 %. Redakce vysvětluje, jak by měl cíl fungovat.
S blížícími se sněmovními volbami v říjnu 2025 zůstává otázka podpory Ukrajině jedním z hlavních zahraničněpolitických témat. Zatímco vládní strany prosazují pokračující pomoc a podporu integrace do EU, část opozice odmítá dodávky zbraní a upozorňuje na rizika.
Evropští lídři se ve čtvrtek (26. června) sešli v Bruselu na celodenním summitu. Jednomyslně podpořili prodloužení stávajících sankcí proti Rusku o dalších šest měsíců. O podobě nového, v pořadí 18. balíčku, se ale dohodnout nedokázali.
Vrcholní představitelé 27 členských zemí EU potvrdili své obavy ze zhoršující se bezpečnostní situace ve světě. Unie podle nich musí masivně investovat do obrany a zaměřit se na zlepšení vojenské mobility.
Česká vláda rozvířila na evropské úrovni debatu o tom, jak zabránit prudkému růstu cen nových emisních povolenek pro silniční dopravu a budovy. Stávající evropská legislativa sice obsahuje pojistky proti výkyvům, podle české vlády ale není jisté, zda budou skutečně fungovat.
Evropští spojenci se nemusejí obávat, pokud jde o závazek Spojených států vůči Severoatlantické alianci, uvedl dnes v Haagu generální tajemník NATO Mark Rutte.
Český prezident Petr Pavel podporuje prohloubení evropské obranné spolupráce, nevnímá to ale jako alternativu k Severoatlantické alianci (NATO), nýbrž jako „alianční evropský pilíř“. Česká hlava státu to řekla na květnové pražské konferenci Evropa jako úkol.
Evropská unie vůči Rusku zvýší sankční tlak, režim ruského prezidenta Vladimira Putina zatím neprokázal ochotu k ukončení války proti Ukrajině. Dnes to před začátkem summitu Evropského politického společenství prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
Česko podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila prověří možnost rychlejšího vydávání potvrzení o beztrestnosti ukrajinským uprchlíkům, aby mohli vykonávat některá povolání. Vystrčil to dnes uvedl po jednání vedení horní parlamentní komory s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Generální prokuratura Ukrajiny eviduje více než 159 tisíc případů údajných ruských válečných zločinů. Na jejich vyšetřování se podílí také Polsko, Česká republika a Slovensko. Ve všech třech zemích je však veřejná debata o těchto zločinech spíše v pozadí.