Krátce poté, co v noci na dnešek summit lídrů EU odsouhlasil obrysy šesté sady sankcí proti Rusku včetně ropného embarga, začínají někteří lídři volat po dalším balíku protiruských opatření. Liší se přitom v pohledu na to, zda by se v jeho rámci měl evropský blok odstřihnout od ruského plynu.
Jednou z hlavních piorit českého předsednictví má být odolnost demokratických institucí. Podle premiéra Petra Fialy však kvůli válce na Ukrajině není vhodná doba na řešení právního státu. Co tedy od českého angažmá v Radě EU v tomto ohledu čekat?
České předsednictví v Radě EU ve druhé polovině letošního roku by se mělo podle premiéra Petra Fialy (ODS) i rakouského kancléře Karla Nehammera věnovat otázce západního Balkánu a jeho integrace do Evropské unie.
Česko dostane výjimku z ropného embarga do poloviny roku 2024. Maďarsko a Slovensko pak až do konce téhož roku. Návrh dnes projednávají velvyslanci členských států.
Česko je připraveno podpořit zákaz dovozu ruské ropy do EU, pokud bude mít odklad do té doby, než bude navýšena kapacita ropovodů, které mohou do ČR ropu dopravit. Na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala.
Česko a Polsko společně navrhnou, aby EU poskytla zvláštní finanční podporu zemím při zvládání přílivu uprchlíků z Ukrajiny. Zároveň se premiéři obou zemí shodli, že nadále odmítají kvóty.
Podle premiéra Fialy jsou teď klíčové jiné otázky, než je spor polské vlády a unijních orgánů o dodržování pravidel právního státu v Polsku. To podle něj hájí evropské hodnoty důsledně a příkladně, obzvlášť v kontextu války na Ukrajině.
O tom, co s dodávkami vakcín proti covidu-19, které má EU objednané na tento rok, se podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka vede intenzivní diskuse. Některé země je totiž nevyužijí, mezi nimi bude zřejmě i Česko.
Ve světle války se pandemie koronaviru pomalu stává rozmazanou vzpomínkou. I přes velký úspěch očkování, které jen v Itálii „zachránilo“ 150 000 životů, by se ale Evropa měla mít stále na pozoru.
Leyenová, Borrell a Heger se v Kyjevě sejdou s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a premiérem země Denysem Šmyhalem.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Letošní prezidentské volby ve Francii jsou výjimečné nejen kvůli situaci na Ukrajině, ale i kvůli francouzskému předsednictví Rady EU a kampani samotné. O tom, jak Francie hledá prezidenta, se dočtete v rozhovoru s Lukášem Mackem.
Celodenní jednání vrcholných představitelů zemí EU přineslo kýžené závěry. Žádné přelomové rozhodnutí sice summit nepřinesl, členské státy ale zůstaly jednotné a dohodly se alespoň na základních obrysech spolupráce v energetice, například na možných společných nákupech plynu.
USA v zájmu dosažení evropské energetické nezávislosti na Rusku dodají do Evropy 15 miliard metrů krychlových zkapalněného zemního plynu do konce letošního roku, oznámili Biden a von der Leyenová.
Vrcholní představitelé evropské sedmadvacítky se setkali v Bruselu, aby se domluvili na dalším postupu vůči ruské agresi. Na čem se dohodli? Server EURACTIV.cz přináší shrnutí.
Česká republika chce znovu vyzvat země EU k udělení kandidátského statusu Ukrajině. Šance na úspěch je však malá, udělení dalšího významného gesta směrem k Ukrajincům blokuje především Francie.
Premiér Petr Fiala (ODS) s předsedy vlád Polska a Slovinska Mateuszem Morawieckým a Janezem Janšou navštíví dnes jako zástupci Evropské rady Kyjev. Cesty se účastní i polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński.
Druhý den neformálního summitu Evropské rady ve francouzském Versailles se věnoval posílení evropské obrany a postupnému snižování závislosti na ruských dodávkách plynu, ropy a uhlí. Prezidenti a premiéři zemí EU chtějí vše urychlit.
