Česko má dostat výjimku z ropného embarga do poloviny roku 2024
Česko dostane výjimku z ropného embarga do poloviny roku 2024. Maďarsko a Slovensko pak až do konce téhož roku. Návrh dnes projednávají velvyslanci členských států.
Česko dostane výjimku z ropného embarga do poloviny roku 2024. Maďarsko a Slovensko pak až do konce téhož roku. Návrh dnes projednávají velvyslanci členských států.
Česko je připraveno podpořit zákaz dovozu ruské ropy do EU, pokud bude mít odklad do té doby, než bude navýšena kapacita ropovodů, které mohou do ČR ropu dopravit. Na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala.
Česko a Polsko společně navrhnou, aby EU poskytla zvláštní finanční podporu zemím při zvládání přílivu uprchlíků z Ukrajiny. Zároveň se premiéři obou zemí shodli, že nadále odmítají kvóty.
Podle premiéra Fialy jsou teď klíčové jiné otázky, než je spor polské vlády a unijních orgánů o dodržování pravidel právního státu v Polsku. To podle něj hájí evropské hodnoty důsledně a příkladně, obzvlášť v kontextu války na Ukrajině.
O tom, co s dodávkami vakcín proti covidu-19, které má EU objednané na tento rok, se podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka vede intenzivní diskuse. Některé země je totiž nevyužijí, mezi nimi bude zřejmě i Česko.
Ve světle války se pandemie koronaviru pomalu stává rozmazanou vzpomínkou. I přes velký úspěch očkování, které jen v Itálii „zachránilo“ 150 000 životů, by se ale Evropa měla mít stále na pozoru.
Leyenová, Borrell a Heger se v Kyjevě sejdou s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a premiérem země Denysem Šmyhalem.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Letošní prezidentské volby ve Francii jsou výjimečné nejen kvůli situaci na Ukrajině, ale i kvůli francouzskému předsednictví Rady EU a kampani samotné. O tom, jak Francie hledá prezidenta, se dočtete v rozhovoru s Lukášem Mackem.
Celodenní jednání vrcholných představitelů zemí EU přineslo kýžené závěry. Žádné přelomové rozhodnutí sice summit nepřinesl, členské státy ale zůstaly jednotné a dohodly se alespoň na základních obrysech spolupráce v energetice, například na možných společných nákupech plynu.
USA v zájmu dosažení evropské energetické nezávislosti na Rusku dodají do Evropy 15 miliard metrů krychlových zkapalněného zemního plynu do konce letošního roku, oznámili Biden a von der Leyenová.
Vrcholní představitelé evropské sedmadvacítky se setkali v Bruselu, aby se domluvili na dalším postupu vůči ruské agresi. Na čem se dohodli? Server EURACTIV.cz přináší shrnutí.
Česká republika chce znovu vyzvat země EU k udělení kandidátského statusu Ukrajině. Šance na úspěch je však malá, udělení dalšího významného gesta směrem k Ukrajincům blokuje především Francie.
Premiér Petr Fiala (ODS) s předsedy vlád Polska a Slovinska Mateuszem Morawieckým a Janezem Janšou navštíví dnes jako zástupci Evropské rady Kyjev. Cesty se účastní i polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński.
Druhý den neformálního summitu Evropské rady ve francouzském Versailles se věnoval posílení evropské obrany a postupnému snižování závislosti na ruských dodávkách plynu, ropy a uhlí. Prezidenti a premiéři zemí EU chtějí vše urychlit.
Čtvrteční summit lídrů členských zemí EU, kterého se účastní i český premiér Petr Fiala, se ve večerních hodinách věnoval „pozvánce“ Ukrajiny do EU. I když se prezidenti a premiéři shodli na „prohloubení partnerství“, kandidátský status zemi sužované válkou dát nechtějí.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie chtějí na dnešním neformálním summitu ve francouzském Versailles vyzvat k rychlému přijetí dalších sankcí proti Rusku, pokud budou nutné.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.