Premiér Petr Fiala odprezentoval před Evropským parlamentem hlavní priority českého předsednictví. Evropa před sebou má celou řadu úkolů. Tím hlavním by se mělo stát nalezení silné shody na tom, jak zmírnit dopad krize na Evropany.
České předsednictví a celá Evropská unie mají velké plány, jak Ukrajině pomoct s poválečnou rekonstrukcí, ať už přijde na řadu kdykoliv. Svou roli sehrají také regionální a lokální samosprávy, které s ukrajinskými městy už delší dobu spolupracují.
Skupina českých poslanců opět navrhla uzákonění manželství se všemi právy pro všechny, tedy nejen pro heterosexuály. S právní úpravou by ale brzy mohl přijít i Brusel, rozdíly v rodinné politice napříč EU totiž komplikují jejím občanům právo na volný pohyb.
Prezidenti a premiéři států EU podle očekávání odsouhlasili kandidátský status pro Ukrajinu a Moldavsko, Unii se přiblížila také Gruzie. Země západního Balkánu, frustrované nedostatkem pokroku na své cestě do EU, dostaly náznak naděje.
Lídři zemí EU dnes pravděpodobně odsouhlasí kandidátský status pro Ukrajinu a Moldavsko. Neměli by u toho ale zapomenout na západní Balkán, který klepe na evropské dveře už mnoho let.
Německá vláda nebude souhlasit s plánem Evropské unie zakázat od roku 2035 prodej nových automobilů se spalovacími motory. Uvedl to dnes německý ministr financí Christian Lindner. Zákaz tento měsíc odsouhlasil Evropský parlament, návrh však ještě bude předmětem dalšího unijního vyjednávání.
Výzvy vyplývající z ruské agrese na Ukrajině zvyšují očekávání vkládaná do českého předsednictví v Radě EU, řekl po dnešním jednání s vedením Evropského parlamentu v Praze premiér Petr Fiala (ODS).
Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) cítí poměrně širokou podporu Ukrajiny ve snaze získat status kandidáta členství v Evropské unii.
Evropská unie by se měla co nejdříve odstřihnout od všech ruských energií prostřednictvím urychlení přechodu k obnovitelným zdrojům, energetických úspor a investic do infrastruktury. Shodli se na tom dnes prezidenti a premiéři unijních zemí.
Krátce poté, co v noci na dnešek summit lídrů EU odsouhlasil obrysy šesté sady sankcí proti Rusku včetně ropného embarga, začínají někteří lídři volat po dalším balíku protiruských opatření. Liší se přitom v pohledu na to, zda by se v jeho rámci měl evropský blok odstřihnout od ruského plynu.
Jednou z hlavních piorit českého předsednictví má být odolnost demokratických institucí. Podle premiéra Petra Fialy však kvůli válce na Ukrajině není vhodná doba na řešení právního státu. Co tedy od českého angažmá v Radě EU v tomto ohledu čekat?
České předsednictví v Radě EU ve druhé polovině letošního roku by se mělo podle premiéra Petra Fialy (ODS) i rakouského kancléře Karla Nehammera věnovat otázce západního Balkánu a jeho integrace do Evropské unie.
Česko dostane výjimku z ropného embarga do poloviny roku 2024. Maďarsko a Slovensko pak až do konce téhož roku. Návrh dnes projednávají velvyslanci členských států.
Česko je připraveno podpořit zákaz dovozu ruské ropy do EU, pokud bude mít odklad do té doby, než bude navýšena kapacita ropovodů, které mohou do ČR ropu dopravit. Na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala.
Česko a Polsko společně navrhnou, aby EU poskytla zvláštní finanční podporu zemím při zvládání přílivu uprchlíků z Ukrajiny. Zároveň se premiéři obou zemí shodli, že nadále odmítají kvóty.
Podle premiéra Fialy jsou teď klíčové jiné otázky, než je spor polské vlády a unijních orgánů o dodržování pravidel právního státu v Polsku. To podle něj hájí evropské hodnoty důsledně a příkladně, obzvlášť v kontextu války na Ukrajině.
O tom, co s dodávkami vakcín proti covidu-19, které má EU objednané na tento rok, se podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka vede intenzivní diskuse. Některé země je totiž nevyužijí, mezi nimi bude zřejmě i Česko.
Ve světle války se pandemie koronaviru pomalu stává rozmazanou vzpomínkou. I přes velký úspěch očkování, které jen v Itálii „zachránilo“ 150 000 životů, by se ale Evropa měla mít stále na pozoru.
