Nástup Donalda Trumpa do čela Spojených států amerických není dobrou zprávou pro globální klima, Evropa by ale měla ve svém úsilí vytrvat. Shodli se na tom experti na debatě o klimatické politice, kterou uspořádal server Euractiv.cz.
Pařížská klimatická dohoda zůstává nadále nejlepší nadějí pro celé lidstvo, uvedla dnes na zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
Sliby staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa mohou mít velký dopad na celé mezinárodní společenství, včetně Evropy. Redakce Euractiv.cz přináší soupis těch hlavních, včetně možných dopadů.
Obchodní dohoda EU-Mercosur se dojednávala čtvrt století. Teď by mohla být ve finálové rovince. Záležet ale bude na tom, jestli se podaří přesvědčit evropské farmáře, kteří se bojí levnější konkurence, a hlavně vlády jejich zemí. Jazýčkem na vahách bude Itálie.
„Po konci COP 28 jsme analyzovali veřejná sdělení více než 100 společností a sdružení zabývajících se fosilními palivy, abychom zjistili, jestli se jejich rétorika změnila,“ říká v rozhovoru o klimatických konferencích COP analytik Tom Holen. Ukazuje se ale podle něj, že komunikace firem je bez ohledu na jejich deklarace stále stejná.
Zelené dohoda pro Evropu schválená předsedy vlád zemí sedmadvacítky vyšvihla Evropskou unii do čela globálních snah o snižování emisí. Do roku 2050 by podle ní měla EU vypouštět jen takové množství emisí, které je schopna pohltit.
Německá kancléřka Merkelová na klimatické konferenci ve skotském Glasgow vyzvala k celosvětovému konci spalování uhlí pro potřeby výroby elektrické energie. Spolu se šéfkou Evropské komise von der Leyenovou také vybídla ke globálnímu zpoplatnění emisí skleníkových plynů, uvedly světové agentury.
Konference COP26 se musí obejít bez osobní účastni prezidentů Ruska a Číny. Signalizují tím snad neochotu bojovat s klimatickou změnou? A jak se jejich pozice k omezování produkce skleníkových plynů vyvíjela?
Velká část evropských politiků očekává od zvolení Joe Bidena americkým prezidentem zlepšení vztahů Evropské unie se Spojenými státy. Shodli se na tom i europoslanci, kteří spolu se šéfem unijní diplomacie Borrellem hodnotili dopad amerických voleb na EU.
Evropská komise včera navzdory koronavirové krizi oficiálně zahájila veřejnou konzultaci klimatické politiky. Do 23. června se v ní občané mohou vyjádřit k tomu, o kolik procent by měla EU do roku 2030 snížit emise oxidů uhlíku proti hodnotám z roku 1990.
Spojené státy mají od ledna 2017 nového prezidenta a za dobu jeho působení došlo mezi USA a EU ke značnému ochlazení vztahů. Jaká témata v posledních měsících a letech dominovala v komunikaci mezi těmito aktéry? EURACTIV.cz přináší stručný přehled.
Tento závěr si bohužel musíme vyvodit při čtení nedávno publikovaných výročních zpráv České exportní banky a Exportní a garanční pojišťovny za rok 2018, píše Jana Maussen.
Otázka, koho chtějí prezidenti a premiéři zemí EU jako nového předsedu Evropské komise, bude nejsledovanějším a nejspíš také nejkomplikovanějším bodem čtvrtečního a pátečního unijního summitu v Bruselu. Probírat se ovšem budou i klima, dezinformace nebo eurozóna.
Evropská unie chce do roku 2050 snížit čisté emise oxidu uhličitého na nulu. Jako variantu, na které by se mohli dohodnout prezidenti a premiéři členských zemí, to obsahuje návrh závěrů čtvrteční vrcholné schůzky.
Voliči letos mají mimořádně velkou zodpovědnost. Nový Parlament a Komise budou rozhodovat o zásadních otázkách, jako je boj se suchem či neudržitelný hospodářský model. Některé kandidující strany ale těmto otázkám nedávají vážnost, píše Kateřina Davidová.
Po třech letech od dojednání Pařížské klimatické dohody se začne pracovat na naplňování jejich cílů, 197 vlád se totiž shodlo na souboru pravidel pro boj s klimatickou změnou.
Pařížská klimatická dohoda je dobrým rámcem pro snižování globální teploty. Na dosahování klimatických cílů ale není…
Evropská unie by měla být k roku 2050 v souhrnu neutrální, pokud jde o emise skleníkových plynů. Ke změně dnes vyzvala Evropská komise.
