Evropská unie přidává další dílek do své migrační skládačky. Pomocí dvou nových nařízení plánuje urychlit azylová řízení a snadněji posílat migranty do jiných zemí. Lidskoprávní organizace bijí na poplach.
Nelegální cestou přišlo letos do EU ve srovnání s rokem 2024 o asi čtvrtinu méně lidí. V dopise zaslaném členským zemím před čtvrtečním summitem Evropské unie o tom informovala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen.
Odmítnutím migračního paktu EU by ČR ztratila nástroje proti ilegální migraci, které by okolním státům zůstaly. Na tiskové konferenci to řekl nyní již bývalý ministr vnitra Vít Rakušan poté, co předal agendu svému nástupci Lubomíru Metnarovi.
Státy EU dosáhly politické dohody na zřízení takzvaného fondu solidarity pro rok 2026, který je součástí…
V Bruselu se hraje o osud migračního paktu. Státy EU se musí dohodnout, jak si budou vzájemně pomáhat s nelegální migrací. Problém existuje hlavně u relokací, do kterých se zatím nikdo příliš nehrne.
K řešení migrace na území Evropské unie nestačí migrační pakt. Je třeba zavádět další opatření, například budovat návratová centra, zajistit rychlejší a efektivní návraty nebo spolupracovat se třetími zeměmi. Na tiskové konferenci to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Už za necelý rok má začít platit migrační pakt EU. V Česku se jeho implementace daří poměrně dobře, jiné země ale mají velké problémy, hlavně pokud jde o budování kapacit na vnějších hranicích. Ve hře tak jsou odklady termínů.
Migrace je podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen společnou evropskou výzvou, která vyžaduje společné evropské řešení. Šéfka unijní exekutivy to prohlásila v Bruselu po setkání s novým německým kancléřem Friedriechem Merzem.
Návrh nových pravidel okolo návratů nelegálních migrantů ukazuje, že Evropa přitvrzuje. Co se chystá nového a jaké jsou podmínky úspěchu?
Nelegální cizinci mohou zmizet do „šedé zóny“ a stát je nemá jak najít, i proto je tak těžké je navracet do třetích zemí. Migrační pakt by s tím mohl pomoci, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz expertka Věra Honusková.
Málokteré téma je tak třaskavé a rozporuplné jako migrační a azylová politika. Jejím „kapitánem“ se má v nové Evropské komisi stát Magnus Brunner z Rakouska. Co všechno slíbil europoslancům během grilování?
Španělský premiér Pedro Sánchez chce uspíšit začátek platnosti nového migračního paktu v Evropské unii na léto příštího roku. Španělsko letos zaznamenává silný nárůst počtu přicházejících migrantů a vláda kvůli tomu čelí ostré kritice ze strany pravicové opozice.
Skupina 17 evropských zemí, mezi nimi i Česká republika, žádá Evropskou komisi o změnu v navracení migrantů. Informoval o tom server Euronews.
Blokování rozhodnutí v Radě kvůli nesouvisejícím otázkám musíme zastavit, říká německý velvyslanec v České republice Andreas Künne. V rozhovoru pro EURACTIV.cz také odhaduje, že kontroly na německých hranicích nezmizí bez plně funkčního Paktu o migraci a azylu.
Německo musí kontrolovat své hranice, dokud nebude fungovat nový azylový systém Evropské unie, což by mohlo být v roce 2026. Požaduje to braniborský ministr vnitra Michael Stübgen, který je nyní předsedou grémia ministrů vnitra německých spolkových zemí.
Jak se dalo očekávat, z migrace se v Česku stalo vedle Green Dealu hlavní téma předvolební kampaně, přestože v mnoha jiných zemích se jedná o daleko palčivější problém. Co strany, hnutí a koalice s největšími šancemi proniknou do europarlamentu svým voličům slibují?
Pakt o migraci a azylu dostal poslední razítko a je oficiálně schválený. Kromě velké reformy ale přináší také zmatek a nové otázky. Euractiv.cz nabízí klíč, jak se v něm vyznat.
