Plán Evropské komise na snížení energetické závislosti EU na Rusku je důležitým krokem správným směrem, ale není dostatečně ambiciózní. Unie by měla zvážit také zákaz dovozu, píše generální ředitelka EIT Climate-KIC Kirsten Dunlopová.
Probíhající válka na Ukrajině nás staví před otázku, jakým způsobem se budou vyvíjet dodávky ruského zemního plynu do Evropy. Skutečností je, že jeho nákupem pomáháme financovat zločinecký režim Vladimira Putina.
Dvacet kilometrů od portugalského pobřeží pluje obří plošina s třemi větrnými turbínami. Umí vyrobit elektřinu pro 60 tisíc domácností, čímž ročně pomůže uspořit tuny emisí uhlíku. Zní to jako vzdálená budoucnost, ale je to existující projekt.
Taxonomie. Ne příliš sympatické slovo, za kterým se schovává klasifikace ekonomických aktivit podle toho, jak prospívají životnímu prostředí. Co vlastně obsahuje a jaký další vývoj lze očekávat?
Uhelné elektrárny postupně dosluhují a nové bloky jaderných elektráren by měly spatřit světlo světa až v roce 2036. Čím se bude v Česku svítit a topit? Částečnou odpovědí jsou obnovitelné zdroje energie (OZE), které se po letech opět dostávají do popředí.
Již za dva týdny se naplno rozběhne proces schvalování legislativního balíčku Fit for 55, na jehož základech má EU dosáhnout 55procentního snížení emisí do roku 2030. Na co se musí Česká republika připravit?
Je potřeba, aby stát přestal rozvoj obnovitelných zdrojů jen snášet, ale vytvořil si potřebnou kapacitu svého aparátu, která podmínky pro energetickou transformaci bude aktivně vytvářet, zlepšovat a propagovat. A to minimálně tak usilovně, jako v případě plánu na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, píše v komentáři Štěpán Chalupa.
Česko by podle expertů mělo zdvojnásobit stávající podíl obnovitelných zdrojů energie. Vláda se ke zvyšování laťky staví opatrně, z opozičních politických stran však zaznívají i ambicióznější návrhy.
Evropská komise zveřejní nový klimaticko-energetický legislativní balíček, který má Evropskou unii přiblížit ke splnění cílů pro rok 2030. Nová legislativa má také nasměrovat EU k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Redakce EURACTIV přináší přehled nejdůležitějších bodů.
Větrné elektrárny by kolem roku 2040 mohly pokrývat až 28 % spotřeby energie ČR. Potenciál tkví i v solárních elektrárnách na střechách a fasádách domů. Ty by mohly pokrýt až 27 % spotřeby energie.
EU se zavázala k tomu, že do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů o 55 procent. Pokud chce takového cíle dosáhnout, bude muset dekarbonizovat ekonomiku. Experti upozorňují, že taková změna může posílit závislost Evropy na dodávkách energie z Ruska.
Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny ČR bude ve čtvrtek 10. června rozhodovat o budoucí podpoře obnovitelných zdrojů energie. Zástupci sektoru se shodují na jednom – všechny obnovitelné zdroje si zaslouží stejnou míru podpory. Vláda k tomu však přistupuje jinak.
Nové tuzemské obnovitelné zdroje budou mít v nejbližších sedmi letech z evropských fondů typu Modernizačního fondu a Plánu obnovy k dispozici kolem 100 miliard korun. Potvrdil to dnes vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
Ozelenění českého průmyslu je výzvou na několik příštích let. Zafinancovat dekarbonizaci pomůže nový Modernizační fond a ČR už má plán, jak peníze z něj využije. Ne všichni jsou však s plánem spokojeni. Jak ČR hodlá prostředky investovat?
Na stolech poslanců leží zásadní legislativa pro rozvoj obnovitelných zdrojů v České republice. Novela o podporovaných zdrojích energie má ČR konečně posunout blíže k plnění společných evropských cílů.
Obnovitelné zdroje energie (OZE) se zeleným směřováním Evropy nabývají na významu i počtu. Jak moc se mají OZE podílet na spotřebě energie do roku 2030 v Evropské unii a v Česku? A jak je na tom s jejich podílem Česko ve srovnání se státy EU nyní?
Česká republika má jedinečnou příležitost dekarbonizovat svůj průmysl. Otvírá se jí Modernizační fond s rozpočtem 150 miliard korun. Většina peněz půjde na rozvoj obnovitelných zdrojů energie a modernizaci tepláren.
Obnovitelné zdroje energie nevystačí na to, aby Evropa do roku 2050 naplnila své klimatické cíle. Tvrdí to studie iniciovaná europoslanci, kteří argumentují, že k dosažení klimatické neutrality bude nutné vrátit jádro zpět do hry.
