V zatraktivnění území bývalých uhelných lomů pro firmy, místní obyvatele i turisty pomáhají inovační projekty, televizní a filmové ukázky, využití těžbou zasažených oblastí pro obnovitelné zdroje energie či zážitkové vyžití. Severočeské a východoněmecké regiony se ale v tomto pokroku liší.
Tento závěr si bohužel musíme vyvodit při čtení nedávno publikovaných výročních zpráv České exportní banky a Exportní a garanční pojišťovny za rok 2018, píše Jana Maussen.
Energetická družstva mají obrovský potenciál, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz německá expertka na decentralizaci energetiky Krisztina Andréová.
Česká republika bude mít od roku 2021 k dispozici zhruba 120 miliard korun z nového Modernizačního fondu. Ten má zemím EU pomoci na cestě k nízkouhlíkové energetice.
V EU přibývá lidí, kteří chtějí energii nejenom spotřebovávat, ale i vyrábět. Pro své domácnosti či podniky si proto pořizují vlastní zdroje energie. Motivací pro takový krok je hned několik – nejen že mohou ušetřit za elektřinu, ale také si mohou vydělat prodejem přebytečné energie, a navíc šetří životní prostředí.
Národní klimaticko-energetický plán pro rok 2030 má své mezery, Českou republiku na to upozornila Evropská komise. Unijní exekutiva doporučuje ČR zvýšit podíl energie vyrobené z obnovitelných zdrojů a také nastavit ambicióznější cíle týkající se energetické účinnosti.
Čistší doprava, úspornější budovy, ale také větší podíl obnovitelných zdrojů energie. Právě tak by mohla vypadat cesta České republiky směrem k nízkouhlíkovému hospodářství.
Evropský systém obchodování s emisními povolenkami brzy vstoupí do čtvrté fáze, Českou republiku proto čekají změny. Novinkou je vznik Modernizačního fondu, ale také menší množství prostředků z emisních aukcí pro ministerstvo životního prostředí i ministerstvo průmyslu a obchodu.
Visegrád ignoruje klimatické hrozby, chce nadále spalovat fosilní paliva a nedodržuje limity pro znečištění ovzduší. Tento trend chce zvrátit platforma Visegrád+ pro obnovitelné zdroje, píše Ada Amonová.
Voliči letos mají mimořádně velkou zodpovědnost. Nový Parlament a Komise budou rozhodovat o zásadních otázkách, jako je boj se suchem či neudržitelný hospodářský model. Některé kandidující strany ale těmto otázkám nedávají vážnost, píše Kateřina Davidová.
Nastává konec doby uhelné a Česko se musí poohlížet po nových zdrojích energie. V souvislosti s rostoucími požadavky v oblasti ochrany klimatu se nabízí zejména obnovitelné zdroje, jejichž podpora ale v tuzemsku podle odborníků pokulhává.
V Evropě se z obnovitelných zdrojů vyrábí 30 % elektřiny. Zhruba z poloviny se přitom jedná o zdroje nestabilní,…
Hlavním tahounem přechodu k chytřejší digitalizované energetice je v současné době evropská a národní regulace, shodli se experti na nedávné debatě v Praze. Velkou otázkou zůstává, kdo nové technologie zaplatí.
Pařížská klimatická dohoda je dobrým rámcem pro snižování globální teploty. Na dosahování klimatických cílů ale není…
Evropské peníze se někdy investují s cílem snižovat emise, ale ve skutečnosti probíhá ochrana klimatu jen na papíře, píše Anna Kárníková.
V rozvoji obnovitelných zdrojů sází ČR na biomasu a malé střešní elektrárny, o které mají lidé stále větší zájem. Využít by se ale mohly i staré průmyslové areály. Od roku 2020 se má obnovit provozní podpora, výrobci ale budou soutěžit o nejnižší cenu.
Návrh evropského dlouhodobého rozpočtu podporuje zelenou ekonomiku, je ale potřeba pohlídat, aby snižování emisí nezůstalo jen na papíře, píše Barbora Urbanová.
Politici v zemích Visegrádské čtyřky upřednostňují tradiční zdroje energie – uhlí a jádro – před obnovitelnými alternativami, které vedou k energetické soběstačnosti. EU je dostatečně aktivní i mocná na to, aby situaci mohla změnit, píše Ada Ámon.
