Zemědělci a potravináři upozorňují, že dekarbonizace sektoru musí být ekonomicky udržitelná, administrativně zvládnutelná a férová vůči globální konkurenci – a že současný systém podpory prostřednictvím společné zemědělské politiky EU není dostatečný.
Jak posílit evropskou obranu, propojit zelenou transformaci s potřebami průmyslu a zajistit, aby Česká republika hrála v Evropské unii důstojnou a aktivní roli? I o těchto otázkách debatovali v Praze zástupci politických stran u příležitosti blížících se sněmovních voleb.
Sliby staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa mohou mít velký dopad na celé mezinárodní společenství, včetně Evropy. Redakce Euractiv.cz přináší soupis těch hlavních, včetně možných dopadů.
S blížícím se koncem roku se evropští politici snaží dohodnout na unijním rozpočtu pro příští rok. A po středečním hlasování se zdá, že jednání budou ještě složitá.
Ochrana životního prostředí a liberalizace obchodu. To jsou hlavní oblasti, na které se chce v příštích letech zaměřit Střední Asie.
Spojené státy mají od ledna 2017 nového prezidenta a za dobu jeho působení došlo mezi USA a EU ke značnému ochlazení vztahů. Jaká témata v posledních měsících a letech dominovala v komunikaci mezi těmito aktéry? EURACTIV.cz přináší stručný přehled.
S klimatickými změnami a důrazem na životní prostředí přichází i nový pojem klimatický uprchlík. Podle odhadů OSN jich bude do roku 2050 na 200 milionů. Nárok na ochranu ale nemají. Státy se nejdříve musejí shodnout na nové mezinárodní smlouvě.
Česká republika zahájila dialog se zástupci Komise o budoucí Dohodě o partnerství. Podle analýzy Komise Česko zaostává v oblastí inovací a výzkumu. Právě tam by měly směřovat finance z fondů EU po roce 2020.
Výbor Evropského parlamentu pro regionální rozvoj požaduje ekologičtější kohezní politiku. V přijatém nařízení se poprvé objevil i zákaz podpory fosilních paliv.
Jaké povědomí mají Češi o změně klimatu a jaké dopady změny klimatu očekávají? Jaká opatření upřednostňují zavést a jsou ochotni přijmout zvýšení cen zboží v důsledku zavedení opatření na zmírnění a přizpůsobení se změně klimatu? Jaké rozdělení nákladů na ochranu klimatu jim připadá spravedlivé?
Má klimatická dohoda z Paříže význam pro ostatní státy bez účasti USA?
Severoatlantická aliance se nedávno rozrostla o nového člena. Teď už je ale na scéně další žadatel o členství. Rozdíly mezi východem a západem však přetrvávají, a to například ve dvojí kvalitě potravin. Důležitým tématem zůstává ochrana klimatu. Hlavním hráčem na tomto poli bude zřejmě Čína.
Evropské unii se v minulém roce opět podařilo snížit emise skleníkových plynů. Pro správné fungování klimatické politiky je ale zapotřebí napravit systém obchodování s povolenkami, jehož stávající podoba hraje do rukou uhelným elektrárnám. EU se také snaží snížit emise v ostatních sektorech, jako je například doprava.
Každou hodinu zmizí kvůli pěstování palmy olejné tři kilometry čtvereční deštného pralesa. Česká europoslankyně Kateřina Konečná stojí v čele iniciativy Evropského parlamentu, která má používání palmového oleje zamezit. Brusel teď stojí před dilematem. Má předložit opatření, jak používání palmového oleje do roku 2020 zcela zamezit. Biopaliva, do nichž se přidává, jsou ale podstatnou součástí unijního boje s emisemi CO2.
Německo má v současné Evropě velmi silnou pozici. Což je nebezpečné, protože pak i my musíme následovat německé sny, říká v rozhovoru pro polskou redakci EurActivu Mirek Topolánek, který volá po reformě EU.
Náš pravidelný přehled událostí dostal nový kabátek. Co se v uplynulém týdnu dělo v Evropě? Podívejte se na to očima sítě EurActivu, jejích partnerů a dalších médií.
Než se stal prvním československým ministrem životního prostředí, publikoval Bedřich Moldan knihu „Ekologie hmoty v přírodě“. Hned v první kapitole připomíná, že lidé by se měli učit z oběhových cyklů přírody a ekosystémů, a ne plýtvat fosilními zdroji. Koncept oběhového hospodářství je známý velmi dlouho. Co nám brání se podle něj řídit?
Zatímco manažeři ČEZ a Czech Coal očekávají bonusy z výhodného obchodu, malus zatím zůstává životnímu prostředí a nám všem, píše ve svém komentáři odborník na energetiku Milan Šimoník.
