Klíčovou prioritou Evropské unie je posílení bezpečnosti a obranyschopnosti bloku, a také pomoc Ukrajině v boji proti agresorovi. Česko se v této oblasti profiluje jako významný evropský hráč, o nové obranné portfolio v Evropské komisi ale nemá zájem.
Evropa musí posílit svou obranu a více sázet na vlastní zbrojní produkci, aby lépe čelila globálním bezpečnostním hrozbám, na něž není v současnosti připravena. Prohlásil to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron, který v projevu na pařížské Sorbonně mluvil o prioritách své evropské politiky před červnovými eurovolbami.
Evropský obranný průmysl zažívá renesanci. Banky, které mu začínají otevírat své truhly s penězi, ale musí zvažovat reputační rizika. Zbraně se totiž nemusí dostat jen do evropských skladů a k ukrajinským vojákům, ale i k těm ruským.
Evropská komise chce posílit výrobu zbraní a munice v evropských zbrojařských podnicích. Vyplývá to z nové Evropské strategie pro…
Na Bělorusko se nezapomnělo, tamní situace ale závisí na vítězství Ukrajiny, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz zmocněnec…
Evropská obranná agentura (EDA) by se měla v současné situaci transformovat, ale bude potřebovat více financí, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz její šéf Jiří Šedivý. Příští Evropská komise by podle něj měla mít komisaře pro obranu.
Tanky, munice, radarová technika a další vojenské zboží. Právě po těchto položkách roste v době války poptávka z různých koutů Evropy a země – ač z jednoho evropského bloku – si tak mohou konkurovat. Brusel je proto chce motivovat, aby vybavení nakupovaly společně.
Státy Evropské unie a europoslanci se dohodli na podpoře výroby munice v evropských zbrojovkách. V rámci plánu na urychlení dodávek Ukrajině do ní Unie investuje 500 milionů eur (11,9 miliardy korun).
Transevropské dopravní sítě splňují základní podmínky pro to, aby se po nich mohly pohybovat spojenecké armády. Problém však může být hustota, kapacita a kvalita silnic a železnic. EU to ví a chce nedostatky napravit.
Unie má na základě dohody uvolnit dvě miliardy eur (48 miliard korun) na nákupy munice a do roka dodat Kyjevu milion dělostřeleckých granátů. Podle Evropské obranné agentury (EDA) se do společných nákupů předběžně přihlásilo 17 zemí včetně Česka.
Evropa si připomněla rok od začátku války na Ukrajině. Nyní se snaží reagovat na její vývoj a připravit se na budoucnost. Na budování zanedbaných obranných kapacit ale nestačí jen pár let.
Evropské sankce zatím nedonutily režim v Moskvě, aby ukončil svou agresi na Ukrajině, a válka bude nejspíš ještě dlouhá. Ruská ekonomika ale trpí a v příští dekádě budou trpět hlavně běžní Rusové.
Ve vojenské pomoci Ukrajině je potřeba pokračovat, ale také ji rozšířit – dodávané zbraně a techniku totiž musí umět někdo obsluhovat. EU proto začala pracovat na vytvoření výcvikové mise pro ukrajinské vojáky.
Garantem obrany evropských států zůstává NATO, svoji roli ale sehrává také Evropská unie. Novou položkou v jejím „arsenálu“ se mohou stát společné akvizice vojenské techniky. České předsednictví dohlédne na nastavení pravidel.
Aby byla Evropa samostatnější, musí diverzifikovat své dodavatelské řetězce, udržovat strategická spojenectví a také pěstovat v oblasti obrany více podnikatelsky orientované prostředí, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz výzkumnice Raluca Csernatoni.
Ve světle konfliktu na Ukrajině rezonuje potřeba zbrojit v Evropě více než kdy jindy. Až doposud přitom starý kontinent přistupoval ke zbrojařům odtažitě, například v taxonomii a financování obranného průmyslu. Teď to chce změnit.
Evropská armáda sice neexistuje, členské státy EU ale úzce spolupracují na vývoji a výrobě nových obranných technologií. Evropská unie chce jejich úsilí finančně podporovat, založila proto speciální fond. Ten může být obrovskou příležitostí pro rozvoj evropského i českého obranného průmyslu.
Společná evropská obrana je zase o krok blíž. Europoslanci na poslední chvíli poslali 13 miliard eur do obranného výzkumu a vývoje. Státy mají ušetřit až 100 miliard eur ročně.
