David Müller: Kanada se díky CETA může stát branou pro české firmy do celé severní Ameriky
Kanada nabízí příležitosti, ale k jejich získání je třeba vynaložit čas a peníze, říká český ekonomický diplomat David Müller.
Kanada nabízí příležitosti, ale k jejich získání je třeba vynaložit čas a peníze, říká český ekonomický diplomat David Müller.
Dnešním dnem začíná předběžně platit dohoda o volném obchodu mezi EU a Kanadou známá jako CETA. Startuje tak nová éra vzájemných obchodních vztahů. CETA se totiž svým rozsahem řadí mezi ty nejrozsáhlejší smlouvy, které Unie kdy uzavřela. Nadále ale vzbuzuje kontroverze.
Evropská komise chce společnou obchodní politiku EU posunout zase o krok dále. V hledáčku má hlavně dohodu o volném obchodu s Austrálií a Novým Zélandem. Důraz však bude kladen i na nebezpečné investice z Číny nebo Ruska. Tamní společnosti totiž chtějí přebírat kontrolu nad významnými evropskými firmami a tím získat výrazný vliv. Dovolit jim to ale rozhodně není naším strategickým zájmem.
Evropští i ruští zástupci znovu prodloužili vzájemné hospodářské sankce, které byly uvaleny kvůli ruské anexi Krymu a konfliktu na východě Ukrajiny. Po třech letech jejich platnosti se zdá, že obě strany euroasijské pevniny se s ekonomickými problémy postupně vypořádávají. Situace na komoditních trzích se stabilizovala. V Česku dnes výrazněji trpí zejména ovocnáři.
Lídři zemí jihoamerického bloku Mercosur se shodli, že chtějí výrazně posílit svou účast na mezinárodním obchodě. Prvním krokem má být rychlé vyjednání obchodní dohody s EU. Podle odborníků jsou však tyto plány příliš ambiciózní.
Jižní Amerika je rostoucí a perspektivní region, který se pomalu začíná vydávat cestou evropské integrace. Mnoho tamních států si s Bruselem již vyjednalo bezvízovou povinnost. Podobným směrem jdou i Bolivijci, kteří v rámci EU míří především do Španělska.
Rakouský ministr obrany chtěl vyslat tanky do Brennerského průsmyku, zatímco Italové volají o pomoc s uprchlíky. Dnešnímu přehledu dění v Evropě tak vládne migrační krize, nechybí však ani zprávy z Hamburku, Bruselu nebo třeba z planety Mars.
Dosud se zdálo, že dohody o volném obchodu jsou kvůli novému americkému prezidentovi u ledu. Je ale možné, že se Donald Trump v blízké době k vyjednávání liberálních obchodních dohod opět vrátí, a to zejména pod tlakem amerického byznysu. Velkou neznámou zůstávají i jeho snahy o daňové reformy, které mohou mít na americkou ekonomiku neblahý vliv.
Americký prezident Donald Trump se již za pár dní sejde s nově zvoleným prezidentem Francie Emmanuelem Macronem. Ten údajně amerického lídra ohromil. Trump počítá s tím, že se oba političtí lídři v mnoha ohledech shodnou. Mezi základní témata společné schůzky bude patřit boj proti terorismu, ekonomické otázky či obrana.
Volby ve Francii a Německu mohou výrazně napovědět, jak bude v následujících letech vypadat obchodní politika EU a jednání…
Vyjednávání obchodních dohod mezi EU a třetími zeměmi má pomoci jak státům, tak firmám v jednotlivých regionech členských zemí. Pokud však podnikatelé chtějí prorazit na trzích mimo Unii, musí vyrábět výrobky s přidanou hodnotou. České prostředí je však z velké části spíše montovnou západních společností. A místní podmínky jim cestu příliš neusnadňují.
Evropská unie a Japonsko by letos mohly dokončit vzájemnou dohodu o volném obchodu. Proč by to bylo pro Evropu a Česko výhodné a co máme s Japonskem společného, píše europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP).
Jednání o obchodních smlouvách mezi EU a třetími zeměmi jsou často během na dlouhou trať. Například oficiální jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Kanadou odstartovalo již v roce 2009. Po obchodní dohodě s Kanadou jsou nyní na řadě další země, se kterými Evropská unie chce vyjednat obchodní smlouvy. Na řadě je zejména Mexiko. Seznamte se, jak celý proces vyjednávání probíhá a které evropské instituce mají na průběh jednání vliv.
Evropská unie má se třetími zeměmi vyjednáno mnoho obchodních dohod. A o několika dalších v současnosti jedná.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přednesl dnes dopoledne projev o stavu Unie, v němž již tradičně šéfové unijní exekutivy hodnotí uplynulý rok a představují priority Komise pro následujících dvanáct měsíců. Jaké jsou první reakce českých europoslanců? Pro EurActiv odpovídají exkluzivně.
EU se podle šéfa Evropské komise Jean-Claudea Junckera nenachází ve špičkové formě a následujících 12 měsíců bude pro ni zásadních. V nich se totiž rozhodně, jakou podobu nabere další integrace. Juncker to uvedl v dnešním projevu o stavu Unie, který přednesl v Evropském parlamentu ve Štrasburku.