Austrálie kvůli zpackané daňové regulaci tabáku zažívá to, co Amerika v dobách alkoholové prohibice. EU se tomu musí vyvarovat, říká europoslanec Tomáš Kubín (ANO), zpravodaj směrnice o zdanění tabáku.
Nápad Evropské komise na přesun části vybraných daní z tabáku do unijního rozpočtu se moc neuchytil, vyjednávání ale teprve začíná. Češi si zatím drží karty blízko u těla, i když tzv. nové vlastní zdroje většinou kritizují.
Evropský parlament kompletně přepracuje nedávný návrh Evropské komise na nový dlouhodobý rozpočet bloku. V rozhovoru s ČTK to uvedl jeden ze zpravodajů, rumunský europoslanec Siegfried Mureșan.
Kolem programu Evropské komise na „znovuvyzbrojení“ Evropy podle náměstka ministra financí Marky Mory zatím panuje řada nejasností. On sám by se nebránil, kdyby se v novém dlouhodobém rozpočtu EU přesunula do obrany část peněz dnes určených na kohezi nebo zemědělství.
V EU začala na politické úrovni debata o tom, jak bude vypadat budoucí dlouhodobý rozpočet. Diskuse jsou na začátku a variant je na stole hned několik. Už nyní je ale jasné, že jednání se mohou zkomplikovat více, než je zvykem.
Polská vláda nominovala do Evropské komise zkušeného úředníka a diplomata Piotra Serafina. Dohlížet by měl na unijní rozpočet a veřejnou správu. Během slyšení v Evropském parlamentu se mu podařilo získat si podporu, europoslancům slíbil třeba omezování byrokracie a větší důraz na hlas regionů.
Evropská unie potřebuje najít způsob, jak splatí svoje dluhy z doby pandemie a jak do budoucna zafinancuje všechny svoje nákladné priority, včetně snižování emisí. Na stole leží několik nápadů, kde nové zdroje rozpočtu hledat. Česku se moc nelíbí.
Covid-19, válka na Ukrajině, energetická krize, inflace. Evropská unie v posledních letech zápolí s událostmi, které se negativně propisují do evropské ekonomiky. Vezme si EU další společnou půjčku? V podcastu Evropa zblízka odpovídá redaktor EURACTIV.cz Ondřej Plevák.
Evropská unie se kvůli pandemii společně zadlužila, v té chvíli ale nebylo jasné, jak tyto peníze splatí. Na scénu tak přicházejí nové vlastní zdroje rozpočtu, které mohou do budoucna zásadně překopat způsob, jak Unie financuje svůj chod.
Evropská komise si chce první peníze na fond obnovy začít na finančních trzích půjčovat v červnu. Celkem by do roku 2026 chtěla v rámci společného dluhu získat pro země EU 800 miliard eur, které by EU měla splatit do roku 2058.
Evropské firmy musí plnit čím dál přísnější požadavky týkající se ochrany klimatu. Tlak na snižování emisí by je tak mohl přinutit k přesunu výroby např. do Asie, kde si s limity nemusí lámat hlavu. EU tomu chce zabránit uhlíkovým clem.
Fond obnovy dostal zelenou od Evropského parlamentu i Rady. Na řadě jsou národní vlády a parlamenty, které musí návrh kvůli novým zdrojům rozpočtu ratifikovat. Komplikace se neočekávají.
Pracovní verze plánů obnovy po pandemii, které země EU zasílají Komisi k posouzení, mají nedostatky, jež by státům komplikovaly plné čerpání peněz z mimořádného krizového fondu. Upozornil na to dnes komisař Dombrovskis.
Evropský rozpočet se v letech 2021-2027 kvůli snaze obnovit evropské ekonomiky rekordně nafoukne o nové fondy. Jaké příležitosti by mohl nabízet automobilovému průmyslu?
Na jednom se Evropská komise, Rada i Evropský parlament shodnou – čas na dohodu o novém dlouhodobém rozpočtu se velice rychle krátí. Nejintenzivnější debata probíhá o nových vlastních zdrojích EU, především o dani z finančních transakcí.
Evropská komise má ambiciózní ekonomické plány, trochu však zapomíná na to, že k nim potřebuje souhlas členských států. Klíčová je především shoda na nových zdrojích rozpočtu, které poslouží ke splacení společně vypůjčených peněz.
Česko by mohlo odvádět na nových poplatcích za nerecyklované plasty do unijního rozpočtu ročně kolem dvou miliard korun. Nyní se vedou jednání, jak bude poplatek distribuován, dopadnout by ve finále neměl na daňové poplatníky, řekl ministr životního prostředí Richard Brabec.
S málem peněz lepší EU nevytvoříme, říkají řečtí politici. Němci zase žádají dodržování pravidel. Hlavními otázkami nového víceletého rozpočtu bude zalepení díry po brexitu a rovnováha mezi tradičními politikami a novými výzvami, jako je migrace.
