Světová poptávka po čistých technologiích roste a Češi jsou v některých průmyslových segmentech špička, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz Jan Indráček z Druhé ekonomické transformace. Národní plán obnovy podle něj pomohl vytvořit tlak na reformy, které Česko posunou.
Česko loni získalo z rozpočtu a fondů Evropské unie o 77,9 miliardy korun víc, než do nich odvedlo.
Evropská komise dnes schválila čtvrtou žádost Česka o platbu ve výši 1,83 miliardy eur (45 miliard Kč) v rámci mimořádného fondu obnovy určeného na zmírnění následků hospodářské krize. EK o tom informovala ve svém prohlášení.
Evropská komise v červenci představila návrh nového víceletého rozpočtu EU na roky 2028-2034. Má rekordní objem i zcela novou strukturu. Co návrh přináší a co to znamená pro Česko?
Splácení jistiny a úroků z dluhů na financování unijního plánu na podporu oživení, tzv. NextGeneration EU (NGEU), si v novém unijním rozpočtu po roce 2027 vyžádá ročně 25 až 30 miliard eur, tedy až 750 miliard korun.
Kolem programu Evropské komise na „znovuvyzbrojení“ Evropy podle náměstka ministra financí Marky Mory zatím panuje řada nejasností. On sám by se nebránil, kdyby se v novém dlouhodobém rozpočtu EU přesunula do obrany část peněz dnes určených na kohezi nebo zemědělství.
V EU začala na politické úrovni debata o tom, jak bude vypadat budoucí dlouhodobý rozpočet. Diskuse jsou na začátku a variant je na stole hned několik. Už nyní je ale jasné, že jednání se mohou zkomplikovat více, než je zvykem.
Unijní země a europoslanci se koncem listopadu shodli na podobě rozpočtu EU na rok 2025, stalo se tak až po vyjednávání v tzv. dohodovacím výboru. Jak tedy „kompromisní“ rozpočet vypadá? A jak by mohly rozpočty vypadat v budoucnu?
V Evropě se rozjela debata o budoucí podobě rozpočtu a v souvislosti s ní také o osudu financování regionů. Jaký by měl být? „Regiony a místní úroveň by přece měly být schopny samy identifikovat své rozvojové potřeby, co je pálí,“ říká Pavel Branda český zástupce v Evropském výboru regionů, se kterým redakce hovořila při příležitosti Týdne evropských regionů a měst.
Blokování rozhodnutí v Radě kvůli nesouvisejícím otázkám musíme zastavit, říká německý velvyslanec v České republice Andreas Künne. V rozhovoru pro EURACTIV.cz také odhaduje, že kontroly na německých hranicích nezmizí bez plně funkčního Paktu o migraci a azylu.
Více než 800 miliard eur. To je objem obálky s názvem NextGenerationEU, na kterou si Unie půjčuje na finančních trzích. Dluh má splatit do roku 2058. Pomoci mají nové zdroje rozpočtu, které dostaly ve čtvrtek 9. listopadu zelenou od europoslanců.
Evropská unie v posledních týdnech řeší revizi víceletého rozpočtu. Jak napjatý pod tlakem krizí unijní rozpočet je? A co od revize čekat? V podcastu Evropa zblízka odpovídá ekonom Petr Zahradník.
Česko získalo v prvním pololetí z rozpočtu Evropské unie o 45,6 miliardy korun více, než do něj odvedlo. Z celkové sumy takzvané čisté pozice tvoří 24,8 miliardy korun příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU).
Uhelné regiony chtějí z EU peníze na svou proměnu i v dalším dotačním období. Zároveň je v tom současném tlačí čas, aby dostupné prostředky stihly vyčerpat. Kromě pokračování podpory tak usilují i o prodloužení termínů. Ministerstvo je ale ve výhledu čerpání optimistické.
Polsko využije půjčku ze svého Národního plánu obnovy na výstavbu polovodičové továrny společnosti Intel za šest miliard eur. Česko tak ambiciózní není, a to i kvůli obavám o veřejné finance. Takový přístup ale může být krátkozraký.
Covid-19, válka na Ukrajině, energetická krize, inflace. Evropská unie v posledních letech zápolí s událostmi, které se negativně propisují do evropské ekonomiky. Vezme si EU další společnou půjčku? V podcastu Evropa zblízka odpovídá redaktor EURACTIV.cz Ondřej Plevák.
Evropská unie se kvůli pandemii společně zadlužila, v té chvíli ale nebylo jasné, jak tyto peníze splatí. Na scénu tak přicházejí nové vlastní zdroje rozpočtu, které mohou do budoucna zásadně překopat způsob, jak Unie financuje svůj chod.
Pohodlně se usaďte. Souboj dvou klíčových nástrojů, kterými EU financuje členské země, právě začíná. Zvítězí „tradiční“ kohezní politika, nebo novinka v podobě fondu obnovy?
