4 zprávy minulého týdne, které byste neměli přehlédnout
Německo reaguje na teroristické útoky a na Krymu to opět vře, aneb co se v EU dělo minulý týden?
Německo reaguje na teroristické útoky a na Krymu to opět vře, aneb co se v EU dělo minulý týden?
Tón vyjednávání v Evropě se stává tvrdším. Je to dobře, protože to znamená, že jsme se dostali za pouhé diplomatické řeči a formujeme každodenní životy občanů, říká v rozhovoru pro Euroskop Peter Ptassek, zástupce generálního ředitele pro evropské záležitosti na Ministerstvu zahraničí Spolkové republiky Německo.
[View the story „5 zpráv minulého týdne, které byste neměli přehlédnout“ on Storify]
Velká část, bohužel velmi smutných, událostí minulý týden přicházela z Německa. Stranou však nezůstává ani Turecko, které se po nepovedeném pokusu o převrat mění k nepoznání. Co dalšího zažila Evropa v minulých sedmi dnech?
Evropský stabilizační mechanismus, který pomáhá zemím eurozóny vypořádat se s následky hospodářské krize, neodporuje německé ústavě. Dnes o tom rozhodl německý ústavní soud. Berlín přispívá do takzvaného eurovalu více než čtvrtinu prostředků. Ústavní soud se navíc postavil i za fiskální pakt, jenž by měl vést k větší rozpočtové zodpovědnosti.
Autor se zabývá tématem plynovodu vedoucího baltským mořem mezi Německem a Ruskem. Plánovaná stavba vzbudila v loňském roce odpor Polska, ale i dalších zemí v regionu. Kde zůstala evropská solidarita?
Spolkový prezident Horst Köhler dne 21. července 2005 podle očekávání vyhlásil rozpuštění německého Spolkového sněmu a uvolnil tak cestu pro konání předčasných voleb. Ty by se měly konat 18. září. Vyhověl tím žádosti německého spolkového kancléře Gerharda Schrödera, kterému byla hlasováním Spolkového sněmu 1. července 2005 vyslovena nedůvěra, protože se mnoho poslanců vládní sociálně demokratické SPD a jejího koaličního partnera, Zelených, zdrželo hlasování. Schröder si chtěl tímto manévrem zajistit nejen potřebnou podporu pro provádění reforem zejména v oblasti zdravotnictví a pracovního trhu, ale chtěl především v předčasných volbách sjednotit vlastní stranu a zabránit levicovému uskupení WASG a postkomunistické PDS, aby se stihlo zkonsolidovat.
Německý ministr zahraničí Joschka Fischer čelí závažné aféře. V roce 2000 dal zelenou snadnějšímu vydávání turistických víz do Německa. To podle opozice a mnohých médií vedlo k tomu, že do země houfněji přijížděli kriminálníci, nelegální pracovníci a prostitutky, a žádají jeho odstoupení. Vláda naopak hovoří o „sprosté kampani opozice“. Evropská komise chce prošetřit, jestli Německo zjednodušením vízové procedury neporušilo Schengenskou dohodu.
Německé statistiky hlásí nárůst lednového počtu nezaměstnaných oproti prosinci 2004 o 573.000 více lidí bez práce. V Německu je toto číslo nejvyšší od konce druhé světové války.