Napříč Evropou: Když má každý svou bábovičku, nerozbíjí ty cizí
Náš pravidelný přehled událostí dostal nový kabátek. Co se v uplynulém týdnu dělo v Evropě? Podívejte se na to očima sítě EurActivu, jejích partnerů a dalších médií.
Náš pravidelný přehled událostí dostal nový kabátek. Co se v uplynulém týdnu dělo v Evropě? Podívejte se na to očima sítě EurActivu, jejích partnerů a dalších médií.
Jsem proti vícerychlostní Evropě. Dokážu si však představit jednu oblast, kde se tento koncept přímo nabízí. Tím je bezpečnost a obrana, říká předseda Poslanecké sněmovny a čerstvě zvolený místopředseda ČSSD Jan Hamáček, který v těchto dnech zastupuje ČR na setkání předsedů parlamentů zemí EU v Římě. Schůzka se koná u příležitosti nadcházejícího výročí podpisu Římských smluv.
Americký viceprezident Mike Pence navštívil Brusel, Ázerbajdžán vydal zatykač na českého europoslance Štětinu a Komise analyzovala stav hospodářství v jednotlivých členských státech. Živo bylo i na domácí politické scéně. Co přesně se dělo tento týden? Přečtěte si náš souhrn.
Podle ministra financí a místopředsedy vlády Andreje Babiše (ANO) je třeba přetvořit NATO z defenzivní aliance na ofenzivní. Pokud jde o přijímání migrantů, přednost bychom měli dávat Ukrajincům, kteří podle něj také utíkají před válkou. Babiš mluvil s polskou redakcí EurActivu.
S nástupem Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta se České republice vyjevila řada nových otázek a výzev. Ty bychom mohli rozdělit do tří základních kategorií, kterými jsou obrana, obchod a nový rozměr politických vztahů jak se Spojenými státy, tak v rámci Evropské unie.
Vztahy Evropské unie a Turecka jsou spjaté již více než 60 let a Turecko je jedním z nejvýznamnějších sousedů Evropské unie. V současnosti je ovšem vzájemné nastavení vztahů ovlivněno mnohem více faktory než dříve, a to dohodou mezi Evropskou unií a Tureckem o navrácení migrantů, otázkou spojenou s liberalizací vízového styku nebo vnitropolitickou situací v Turecku.
Postoj zemí Visegrádské skupiny k nové americké administrativě je dosti rozdílný. Některé státy se obávají, že se Donald Trump od regionu střední a východní Evropy spíše odkloní. Jiní jsou v tomto ohledu optimističtější a v oblasti vzájemných vztahů s Washingtonem vidí světlou budoucnost.
Nová administrativa Donalda Trumpa může definitivně pohřbít transatlantickou obchodní dohodu TTIP. Ta byla těsně před podepsáním, teď je její budoucnost nejasná. Trump dává zároveň najevo, že Spojené státy nebudou za jeho vlády investovat do zajištění evropské obrany tolik jako dřívější američtí prezidenti. Čeští poslanci v Evropském parlamentu berou tyto vzkazy z Washingtonu vážně. Unie by přesto podle nich neměla panikařit a nenechat Trumpa, aby jí určoval priority i politiku.
V Bruselu dnes proběhne poslední summit EU v tomto roce, který tentokrát bude nejen ve znamení migrační krize, ale především unijní bezpečnosti a obrany. Pokud jde o situaci v Sýrii, opět se nepředpokládá, že by se unijní lídři dohodli na jakémkoli konkrétním postupu. Jednat se bude i o brexitu, ovšem bez Británie.
Podle předsedy Evropské komise Jean-Claude Junckera bychom všichni měli opustit myšlenku, že se Evropská unie stane jedním superstátem. Místo toho je na pořadu dne posilování vlastní obrany a boj proti ruské propagandě. Pokud jde o dohodu TTIP, její úspěšné vyjednání je podle něj nepravděpodobné.
Evropské země se shodly, že EU musí více spolupracovat při zajišťování bezpečnosti, a to i mimo své hranice. Ministři debatovali mimo jiné o tom, zda se mohou nadále spoléhat na bezpečnostní záruky ze strany USA.
V čele EU stojí Donald Tusk, na druhé straně oceánu teď bude sedět Donald Trump. Jaká témata budou Američany a Evropany v budoucnu spojovat a rozdělovat?
Hlavním tématem v uplynulém týdnu byly především problémy se schválením obchodní dohody s Kanadou, které vyvolal belgický regionální parlament. V pozadí však nezůstala ani stále probíhající migrační krize či evropská vesmírná strategie.
Nová podoba evropské integrace musí být vícerychlostní a musí být založena na systému více měn. To byl jeden ze závěrů sobotní konference Aliance evropských konzervativců a reformistů, kterou do Prahy svolal její předseda Jan Zahradil.
„Jedním z hlavních úkolů EU je definovat úspěch v defenzivní éře. Na vrcholu rozšiřování bylo cílem prohloubení integrace a šíření vlivu unie do celé Evropy. Dnes však úspěch znamená předejít odchodům států z EU a vyprazdňování jejích institucí,“ tvrdí ředitel Evropské rady pro zahraniční vztahy Mark Leonard.
Léto končí a EurActiv přináší přehled vybraných událostí v EU, který se po dovolené může hodit.