Český říjen v EU: zájem Komise o Agrofert, boj s emisemi, Macron a Merkelová v Praze
Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v říjnu v EU a v Evropě vůbec z českého pohledu událo.
Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v říjnu v EU a v Evropě vůbec z českého pohledu událo.
Agresivní politika Ruské federace je hlavní hrozbou Polska a dalších zemí na východním okraji Evropské unie a Severoatlantické aliance. Čeští odborníci mezi hlavními zdroji nebezpečí Rusko nezmiňují, upozorňují však na rozpadající se světový řád.
Ve Vysokých Tatrách se včera a dnes setkaly hlavy států V4. Prezidenti Slovenska a Polska obhajovali sankce vůči Rusku, Miloš Zeman zase kritizoval zasahování EU do vnitrostátních záležitostí zemí. Řeč přišla i na migraci nebo Nord Stream 2.
Přinášíme vám přehled toho nejzajímavějšího, co se v září událo v české evropské politice.
Na území Evropské unie došlo už ke třetí vraždě novináře za poslední rok. V Bulharsku našli tělo Viktorije Marinovové, která psala mimo jiné o korupci v oblasti evropských fondů. Má EU na to potlačit další omezování médií a novinářské práce?
Maďarsko je v hledáčku Evropské unie již několik let především kvůli ohrožování principů právního státu, jejichž zachování je jednou ze základních hodnot Unie. Jedná se například o narušení nezávislosti médií.
Do půlky září mají země EU čas na implementaci směrnice o zbraních, která budí vášně už od loňska. Česko termín nestihne, a to i přes to, že „pomalou“ novelu zákona v srpnu nahradilo „rychlejší“ nařízení vlády. Mohou tak přijít sankce.
Pro Ukrajinu má velký význam, že se Polsko, Česká republika a Maďarsko postupně odklánějí od EU a posouvají se až na samotný okraj Unie. Kyjev by chtěl být co nejblíže sjednocené Evropě, říká Kateryna Zarembo.
Střední Evropa již nenaplňuje ty stejné ideály o pluralismu a liberální demokracii, ke kterým se visegrádský spolek hlásil po pádu železné opony. I přes nebývalou prosperitu a růst, vzniká ve středoevropském prostoru zcela nová politická kultura.
Nedělní minisummit, kterého se zúčastnilo 16 členských zemí EU, nepřinesl v řešení migrační otázky jednoznačné výsledky. Jaké byly postoje a návrhy jednotlivých lídrů?
Směrnice o zbraních v Česku stále budí odpor. Vznikla petice, která žádá novelu ústavního zákona o bezpečnosti, zakotvující právo na legální vlastnictví zbraní. Zároveň petice vyzývá zástupce ČR, aby evropskou směrnici odmítli.
Zlu se teď říká „Marakéšská politická deklarace“ a „Marakéšský akční plán“, „Globální pakt o bezpečné, řízené a legální migraci“ a „Globální pakt o uprchlících“. Pravdě se říká „bruselská propaganda“. Povídal to mluvčí prezidenta.
Česká eurokomisařka Věra Jourová doufá v to, že předseda hnutí ANO Andrej Babiš se nerozhodne postavit vládu s podporou hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury.
Slovensko, Polsko a Maďarsko mají s Čínou podobné zkušenosti. Navzdory velkému důrazu na vzájemné obchodní vztahy zůstává obchodní bilance ve výrazné nerovnováze a významné čínské investice zatím nepřichází. Jak se země V4 staví k Číně politicky? A co má vlastně asijská velmoc za lubem?
K přímým zahraničním investicím je Česká republika čtvrtá nejotevřenější na světě. Nemáme žádné kontrolní mechanismy, které by nás před rizikovými investicemi chránily. Před pronikáním cizích mocností do strategických oblastí u nás pravidelně varuje BIS i další odborníci. Nic se však neděje a ekonomický a politický vliv Číny a Ruska se pomalu zvětšuje. A to nejen v ČR.
Předsedové Evropské unie poblahopřáli Zemanovi ke znovuzvolení do funkce. Oba se podle jejich slov těší na další spolupráci s českou hlavou státu. Jeho euroskeptické názory spíše ponechali stranou.
Přejeme příjemný zážitek z páteční a sobotní volby, mírné napětí při sčítání hlasů a výsledek podle Vašich představ.
Evropská unie je významným tématem české prezidentské volby. Co si kandidáti Miloš Zeman a Jiří Drahoš myslí o migraci, terorismu, budoucnosti EU a přijetí eura?