Evropská unie posiluje projekty podporující zlepšení životních podmínek obyvatel rizikových afrických zemí. Chce tím mimo jiné zastavit velké migrační vlny.
Předseda Evropské komise odmítá, aby se škrtalo v kohezní politice, která podporuje méně vyspělé regiony Unie. Čerpá z ní i Česko. EU musí vydávat finance i na nové priority jako bezpečnost. Podle českého ministra Stropnického může být cestou navýšení evropského rozpočtu.
Evropa se snaží finančně pomáhat Africe. Investice do rozvojové pomoci se však ani zdaleka neblíží částce, kterou do svých zemí posílají samotní migranti. Takzvané remitence umožňují africkým rodinám lepší život nebo třeba rozvoj podnikání, na druhou stranu mají i své nevýhody.
Radě EU od 1. ledna předsedá Bulharsko. Jeho mottem je „V jednotě je síla“ a během svého mandátu se bude zabývat nerovnostmi mezi evropskými regiony, přístupem mladých lidí ke vzdělávání, ale také svými západními sousedy.
Přerozdělování uprchlíků podle povinných kvót narazilo nejen na kritiku Česka a dalších zemí. Podobně i šéf Evropské rady Donald Tusk přiznal, že kvóty jsou neefektivní. Nová reforma azylového systému ale v podstatě s kvótami počítá – a navíc s „permanentními“. Podle návrhu by také hraniční země, jako je třeba Itálie, žadatele o azyl pouze zaregistrovaly – a ti by pak byli rovnou přerozděleni do jednotlivých evropských zemí. Kvóty by byly dány počtem obyvatel a výší HDP daného státu.
Meziparlamentní rada pro boj proti terorismu se sídlem ve Washingtonu nabídla členství českému europoslanci Tomáši Zdechovskému…
Počet mladých nezaměstnaných Afričanů roste. Míří do Evropy, kde je lákají lepší životní podmínky. Evropská unie má proto za cíl investovat přes tři miliardy eur do svěřenského fondu pro Afriku, aby vytvořila nová pracovní místa.
Mám pro Andreje Babiše jedno šokující odhalení. Ta zpropadená Evropská unie nám totiž může „vnucovat“, kdo u nás bude pracovat a žít. Onen tajný plán na podrobení České republiky se jmenuje „vnitřní trh“ a „Schengenský prostor“, píše ve svém komentáři výzkumník Ústavu mezinárodních vztahů Vít Beneš.
Pro nového českého premiéra je na summitu EU nejdůležitější migrace a jednání o brexitu. V pátek ráno se ovšem bude řešit také budoucnost eurozóny, kterou za závažné téma považují podniky. EU se mění a Česko by mělo hrát aktivní roli, říkají europoslanci. Jaká témata podle nich rezonují?
V roce 2015 dorazilo do Evropy více než milion přistěhovalců. V Evropanech od té doby vzbuzují migranti obavy. Podle statistik ale oživují trh práce.
V Bruselu odpoledne začne poslední letošní schůzka Evropské rady. Je to zároveň první summit EU, kde bude Česko jako premiér reprezentovat Andrej Babiš. Čím se bude s ostatními ministerskými předsedy a prezidenty zabývat?
Evropská komise dnes oznámila, že na Česko podá žalobu kvůli uprchlickým kvótám. Navíc chce povinné kvóty začlenit do nové azylové politiky EU. Češi ale stále věří tomu, že se jim podaří najít smířlivé řešení. Do vyjednávání se chce opřít i nový český premiér Andrej Babiš.
Česko má nového premiéra. Jedním z jeho prvních úkolů bude reprezentace země na summitu EU, který se uskuteční příští týden. Babiš tak dostane první příležitost diskutovat s ostatními premiéry a prezidenty zemí EU o tom, jak by se měla řešit migrační krize.
Afrika je pro Evropu obchodním partnerem s výrazným potenciálem, ale také velká výzva. Do Evropy z ní míří tisíce migrantů, řada z nich nelegálně. Unie se proto snaží pracovat v Africe tak, aby místní neměli důvod svůj rodný kontinent opouštět.
V další části seriálu „Uprchlíci a migrace: Dojmy a pojmy“, píše Zuzana Števulová o tom, co je podmínkou k tomu, aby se člověk stal z právního hlediska uprchlíkem.
Může Česko reálně ovlivnit přijímání evropských regulací? Nebo všechno rozhodnou velké členské země? Změní se pohled na Českou republiku, když bude mít trestně stíhaného premiéra? O těchto a dalších věcech jsme mluvili s Michaelem Gahlerem, německým lidoveckým europoslancem, který se dlouhodobě zabývá děním ve střední a východní Evropě.
Unie si bude lépe hlídat své vnější hranice. Pomůže jí přitom revidovaný Schengenský informační systém, který nejenže sesbírá data o osobách, které mají do EU namířeno, ale také odhalí, zda cizinci nejsou spojení s vyšetřováním teroristických útoků a dalších zločinů.
EU se má zaměřit na velké otázky společného zájmu, a ty malé ponechat členským státům. Prioritou by měla být zahraniční a bezpečnostní politika s účinnou ochranou vnějších hranic a bojem proti migraci. Jaké další reformy lze od potenciálního budoucího rakouského kancléře Sebastiana Kurze předpokládat v domácí i evropské politice?
