Jak západní země vzpomínají na vstup ČR a dalších zemí bývalého východního bloku do Evropské unie? Pro redakci EURACTIV.cz odpovídá francouzský odborník Eric Maurice.
Evropský parlament minulý týden posvětil dohodu institucí ohledně posílení pohraniční a pobřežní stráže EU. Agentura Frontex významně rozšíří své personální kapacity, bude to ale trvat déle, než plánovala Komise. Novinkou je pak i vytvoření velké informační biometrické databáze CIR.
Nelegálních migrantů přicházejících do Evropy je čím dál méně, Brusel přesto navýší počet příslušníků pohraniční a pobřežní stráže do roku 2027 ze stávajících přibližně patnácti set mužů na deset tisíc.
S blížícími se evropskými volbami se z Maďarska a Polska opět ozývá euroskeptická rétorika. A rozhodně to není nic překvapivého. Místní vládnoucí strany a jejich lídři – Viktor Orbán a Jaroslaw Kaczyński – se totiž na Evropskou unii dívají kriticky.
Po zkušenostech z migrační krize z roku 2015 a 2016 chce být Evropská unie lépe připravena na případnou další uprchlickou vlnu. Pomoci by v tom měl nový Azylový a migrační fond, který minulý týden schválil Evropský parlament.
S příchodem migrační krize se Visegrádská čtyřka aktivizovala. Všudypřítomná otázka migrace se stala prioritou spolupráce a přispěla k „visegradizaci“ středoevropské politiky. Migrace ale ustupuje, téma se vyčerpává a Visegrád má před sebou nové výzvy.
Nadcházející evropské volby, institucionální reforma, nebo vztah EU a Ruska. To jsou témata, o kterých hovořila redakce EURACTIV.cz s europoslancem za KSČM Jaromírem Kohlíčkem.
Evropská komise v pondělí zveřejnila podrobnou reakci na kampaň maďarské vlády, která spojuje předsedu EK Jeana-Clauda Junckera a miliardáře a filantropa George Sorose s podporou migrace a oslabováním ochrany hranic.
Dnes skončil v egyptském Šarm aš-Šajchu dvoudenní a historicky první summit Evropské unie a Ligy arabských států. Klíčovými prvky jednání byly snahy o posílení hospodářské spolupráce obou organizací, bezpečnostní situace na Blízkém východě a migrace.
S místopředsedou Evropského parlamentu Pavlem Teličkou (ALDE) redakce mluvila mimo jiné o tom, jak bude vypadat kampaň před evropskými volbami nebo proč by politici neměli zpochybňovat varování NÚKIB. S čím půjde hnutí Hlas do voleb? A proč mu nevadí více antievropských poslanců?
V minulém roce se podařilo výrazně snížit počet nelegálních migrantů na trase mezi severní Afrikou a Itálií. K navýšení však došlo mezi Španělskem a Afrikou.
Europoslankyně Michaela Šojdrová, která loni navrhla, aby Česko přijalo 50 syrských sirotků, přivezla ze své nedávné návštěvy Řecka seznam dětí z uprchlických táborů. Premiér Babiš si ale stojí za svým, chce pomoci výstavbou sirotčince přímo v Sýrii.
Na Slovensku se dnes potkali zástupci Visegrádské čtyřky a Německa. Probrali migraci, skladbu dlouhodobého rozpočtu EU nebo proměnu regionu za poslední tři dekády.
Istanbulská úmluva, syrské děti prchající před válkou, ale také budoucnost Evropy. Právě o těchto tématech hovořila redakce EURACTIV.cz s lidoveckou europoslankyní Michaelou Šojdrovou.
Poslední setkání premiérů, kancléřů a prezidentů členských zemí EU v roce 2018 je u konce. Zatímco včera se diskuse zaměřila na odchod Británie z EU, dnešnímu dni vévodila migrace a jednotný vnitřní trh.
Řecko se stále potýká s velkým množstvím žádostí o azyl, na summitu Evropské rady proto dnes navrhlo zřízení dočasného unijního „mechanismu solidarity“.
V marockém městě Marrakéš v těchto dnech probíhá mezinárodní konference, na které už včera 164 zemí OSN podepsalo Globální pakt o migraci. Česko a další země, které pakt nepřijaly, upozorňují na sporné pasáže v textu a potenciální problémy.
EU postupně pracuje na zdokonalení ochrany svých vnějších i vnitřních hranic. V posledních měsících dostal jasnější tvář plán posílit agenturu Frontex, Schengenský informační systém byl prohlouben a plánováno je i využití umělé inteligence.
