Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan znovu pohrozil, že pokud se mu od Evropské unie nedostane další podpory pro syrské uprchlíky, přestane migrantům bránit v cestě z Turecka dál do Evropy.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
ČR, Polsko a Maďarsko nesplnily povinnosti plynoucí z právních předpisů EU, když se odmítly zapojit do systému přerozdělování uprchlíků. Uvedla to v dnešním stanovisku generální advokátka unijního Soudního dvora.
Nová Evropská komise má před sebou těžký úkol – nalézt fungující a dlouhodobé řešení v migrační a azylové politice a myslet při tom na členské státy. Pokoušet se o to budou eurokomisaři Margaritis Schinas a Ylva Johanssonová.
Jestliže Evropa označuje tureckou operaci v Sýrii za invazi, pak může Turecko poslat do Evropy syrské uprchlíky, kteří jsou na jeho území. Dnes to řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, když hájil postup Ankary proti syrským Kurdům.
Po migrační krizi z roku 2016 míří do Řecka opět největší počet migrantů ze severní Afriky a Blízkého východu. Řecká i italská vláda proto připravují plány, jak se s novým přílivem vypořádat.
Německo, Francie, Itálie a Malta ve společném prohlášení oznámily, že se domluvily na dočasném řešení pro přerozdělení migrantů v nouzi, kteří byli zachráněni na moři.
Nastupující předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se nehodlá vzdát kritizovaného pojmenování „ochrana evropského způsobu života“, které zvolila pro portfolio spojené mimo jiné s migrací.
V posledních týdnech čelí jih Evropy přílivu migrantů. Stále více jich připlouvá do Řecka z Turecka. Řecký premiér vzhledem k migračnímu tlaku vyzval EU k solidaritě a kritizoval tureckého prezidenta Erdogana. Kromě toho v oblasti Středozemního moře stále zasahuje záchranná loď Ocean Viking.
Loď Ocean Viking provozovaná organizacemi Lékaři bez hranic a SOS Méditerranée s 356 africkými migranty zakotví na Maltě, běžence převezmou Francie, Německo, Irsko, Lucembursko, Portugalsko a Rumunsko.
S klimatickými změnami a důrazem na životní prostředí přichází i nový pojem klimatický uprchlík. Podle odhadů OSN jich bude do roku 2050 na 200 milionů. Nárok na ochranu ale nemají. Státy se nejdříve musejí shodnout na nové mezinárodní smlouvě.
Záchranné lodě Open Arms a Ocean Viking, které mají na svých palubách stovky zachráněných migrantů, se stále nacházejí ve Středozemním moři u Itálie. Open Arms nyní čeká na povolení k zakotvení na italském ostrově Lampedusa, Itálie jej ale odmítá vydat.
Stovky migrantů zachráněných humanitárními organizacemi na moři se nemají kde vylodit. Italské a maltské úřady totiž dál blokují své přístavy, dokud se členské státy EU nedohodnou na přerozdělování. Povolení k vylodění poskytují jen akutním případům.
Kypr požádal Evropskou komisi o přesídlení 5000 žadatelů o azyl do jiných unijních zemí. Dopis s žádostí v pondělí evropskému komisaři pro migraci, vnitřní záležitosti a občanství Dimitrisovi Avramopulosovi poslal kyperský ministr vnitra Konstantinos Petridis. EK žádost Kypru vyhodnocuje.
Podle investigativního dokumentu německých a britských médií a německé neziskové organizace využívá pohraniční stráž některých států slzný plyn, psy i sedativa na to, aby pacifikovala a deportovala migranty, mezi kterými jsou údajně i nezletilí. Stejné praktiky má využívat i Frontex.
Včera se na summitu v Paříži sešlo 14 zemí Evropské unie, které se chtějí zapojit do evropského řešení migrace. Přílivu migrantů v posledních týdnech čelí oblast Středozemního moře. Francouzsko-německý plán na jejich přerozdělování státy na včerejším setkání v zásadě odsouhlasily.
Loď Sea-Watch 3 se 42 migranty na palubě, jejíž německá kapitánka ve středu bez povolení vplula do italských vod, zůstává na moři nedaleko ostrova Lampedusa. Italský ministr vnitra požaduje zabavení lodi a zatčení posádky. Pomoci jim mohou členské státy EU.
Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se ve „volebním“ květnu z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
