Unie musí umět vracet nelegální migranty za své vnější hranice, uvedl po dnešním jednání s eurokomisařkou pro vnitřní věci Johanssonovou ministr vnitra Hamáček. Zopakoval i odmítavý postoj ČR k rozdělování migrantů v EU na základě kvót.
Soudní dvůr EU v případu žaloby Evropské komise proti České republice, Polsku a Maďarsku kvůli nedodržování uprchlických kvót rozhodne 2. dubna. Podle jejich právních zástupců však verdikt nemůže zajistit nápravu.
Některé členské státy EU vracejí na stůl otázku nechvalně proslulých mechanismů na přerozdělování žadatelů o azyl, které Česko dlouhodobě odmítá. Z čeho tento český postoj vychází? Nabízíme ohlédnutí za událostmi roku 2015.
Visegrádská čtyřka si v posledních letech vysloužila v Evropské unii špatnou pověst, a to především kvůli postoji v migrační krizi a problémům s právním státem. Jak se její pozice proměnila v roce 2019 a co ji čeká v budoucnu?
Jednou z nejkomplikovanějších a nejkontroverznějších agend Evropské unie je azylová a migrační politika a s ní spojená ochrana vnějších hranic. Podaří se v letošním roce institucím a členským státům nalézt dohodu na dlouhodobém společném řešení?
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Starostové pěti měst z řeckých ostrovů, kde pobývají tisíce uprchlíků, odmítli ve společném prohlášení plán řecké vlády na vybudování uzavřených migračních středisek z kontejnerových domů.
Do přijímacího střediska umístily úřady na Kypru celkem 120 syrských uprchlíků, kteří se na ostrov dostali lodí z Turecka. Je mezi nimi i 20 dětí. Další záchrannou operaci na moři dnes ohlásila španělská nevládní organizace Proactiva Open Arms.
Nelze využívat výhody schengenského prostoru volného pohybu a zároveň odmítat dělit se o zátěž plynoucí z migrace, jak to dělají některé východoevropské státy. Ve dnešním vydání německého listu Handelsblatt to řekl řecký premiér Kyriakos Mitsotakis.
V řeckém uprchlickém táboře Moria panují čím dál horší podmínky, nedostatek doktorů nebo základní hygieny si vybírají svou daň. Europoslanci tlačí na EU i členské státy, aby se situace vyřešila ještě před příchodem mrazů.
Němečtí a rumunští policisté ve spolupráci s Evropským policejním úřadem (Europol) během dvouleté operace rozbili síť pašeráků lidí, kteří v dodávkových vozech převáželi migranty z Rumunska na západ Evropy. Některé z jejich tras vedly i přes ČR.
Budoucí předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po tlaku části europoslanců přejmenuje kritizované portfolio spojené s migrací, které mělo původně nést název ochrana evropského způsobu života. Místo ochrany bude mít v názvu slovo podpora.
Ursula von der Leyenová chce, aby příští Evropská komise pod jejím vedením v první polovině příštího roku předložila nový plán k řešení migrace. Chce jím překonat současnou patovou situaci, kdy se členské země nejsou schopny shodnout na jednotné migrační politice.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan znovu pohrozil, že pokud se mu od Evropské unie nedostane další podpory pro syrské uprchlíky, přestane migrantům bránit v cestě z Turecka dál do Evropy.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
ČR, Polsko a Maďarsko nesplnily povinnosti plynoucí z právních předpisů EU, když se odmítly zapojit do systému přerozdělování uprchlíků. Uvedla to v dnešním stanovisku generální advokátka unijního Soudního dvora.
Nová Evropská komise má před sebou těžký úkol – nalézt fungující a dlouhodobé řešení v migrační a azylové politice a myslet při tom na členské státy. Pokoušet se o to budou eurokomisaři Margaritis Schinas a Ylva Johanssonová.
Jestliže Evropa označuje tureckou operaci v Sýrii za invazi, pak může Turecko poslat do Evropy syrské uprchlíky, kteří jsou na jeho území. Dnes to řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, když hájil postup Ankary proti syrským Kurdům.
