Turecko vyšle k hranicím s Řeckem tisícovku policistů. Mají tam podle ministra vnitra Süleymana Soylua pomoci zadržet nápor tisíců migrantů, které kvůli nelegálnímu překročení hranic posílá zpět na turecké území řecká strana.
EU finančně či vysláním policistů podpoří Řecko v jeho snaze o ochranu vlastní hranice před novým přílivem uprchlíků, shodli se ministři vnitra členských zemí. Praha podle Jana Hamáčka nepočítá s tím, že by vyhověla případné žádosti o přijetí části běženců.
Nápor migrantů mířících z Turecka do Řecka se stupňuje, země svádí diplomatický i mediální souboj. Přinášíme pohled řeckého velvyslance v ČR a jeho tureckého protějšku, který má blízko k prezidentu Erdoğanovi.
Schůzka premiérů Visegrádské skupiny se konala dnes dopoledne v Praze. Kromě koronaviru premiéři diskutovali také migraci, ale i víceletý finanční rámec EU pro roky 2021-2017. V obou tématech je podle nich V4 jednotná.
Situace v Řecku nadále eskaluje. K řecké hranici podle Mezinárodní organizace pro migraci dorazilo již 13.000 běženců.
Od pátku roste na turecko-řecké hranici napětí. Ankara se nechala slyšet, že už nadále nebude bránit migrantům v překračování vnější hranici EU, což spustilo snahu tisíců z nich dostat se do Řecka. Rada EU kvůli tomu mimořádně zasedne.
Operace Evropské unie Sophia byla od roku 2015 součástí unijních snah dostat pod kontrolu migrační krizi. Teď končí, protože kvůli politickému patu prakticky přestala plnit své poslání.
Unie musí umět vracet nelegální migranty za své vnější hranice, uvedl po dnešním jednání s eurokomisařkou pro vnitřní věci Johanssonovou ministr vnitra Hamáček. Zopakoval i odmítavý postoj ČR k rozdělování migrantů v EU na základě kvót.
Soudní dvůr EU v případu žaloby Evropské komise proti České republice, Polsku a Maďarsku kvůli nedodržování uprchlických kvót rozhodne 2. dubna. Podle jejich právních zástupců však verdikt nemůže zajistit nápravu.
Některé členské státy EU vracejí na stůl otázku nechvalně proslulých mechanismů na přerozdělování žadatelů o azyl, které Česko dlouhodobě odmítá. Z čeho tento český postoj vychází? Nabízíme ohlédnutí za událostmi roku 2015.
Visegrádská čtyřka si v posledních letech vysloužila v Evropské unii špatnou pověst, a to především kvůli postoji v migrační krizi a problémům s právním státem. Jak se její pozice proměnila v roce 2019 a co ji čeká v budoucnu?
Jednou z nejkomplikovanějších a nejkontroverznějších agend Evropské unie je azylová a migrační politika a s ní spojená ochrana vnějších hranic. Podaří se v letošním roce institucím a členským státům nalézt dohodu na dlouhodobém společném řešení?
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Starostové pěti měst z řeckých ostrovů, kde pobývají tisíce uprchlíků, odmítli ve společném prohlášení plán řecké vlády na vybudování uzavřených migračních středisek z kontejnerových domů.
Do přijímacího střediska umístily úřady na Kypru celkem 120 syrských uprchlíků, kteří se na ostrov dostali lodí z Turecka. Je mezi nimi i 20 dětí. Další záchrannou operaci na moři dnes ohlásila španělská nevládní organizace Proactiva Open Arms.
Nelze využívat výhody schengenského prostoru volného pohybu a zároveň odmítat dělit se o zátěž plynoucí z migrace, jak to dělají některé východoevropské státy. Ve dnešním vydání německého listu Handelsblatt to řekl řecký premiér Kyriakos Mitsotakis.
V řeckém uprchlickém táboře Moria panují čím dál horší podmínky, nedostatek doktorů nebo základní hygieny si vybírají svou daň. Europoslanci tlačí na EU i členské státy, aby se situace vyřešila ještě před příchodem mrazů.
Němečtí a rumunští policisté ve spolupráci s Evropským policejním úřadem (Europol) během dvouleté operace rozbili síť pašeráků lidí, kteří v dodávkových vozech převáželi migranty z Rumunska na západ Evropy. Některé z jejich tras vedly i přes ČR.
