V Bruselu se ve čtvrtek 29. srpna odehraje neformální setkání ministrů zahraničních věcí Evropské unie. Pozvání přijal už tradičně ukrajinský ministr Dmytro Kuleba, po pěti letech nucené pauzy se setkání účastní i turecky protějšek Hakan Fidan.
Návštěva ruského a čínského prezidenta nebo uvolnění vízových omezení pro vstup ruských občanů. Právě těmito kroky uvedlo Maďarsko své předsednictví Rady Evropské unie, které odstartovalo 1. července. Obratem si vysloužilo kritiku od evropských politiků. Pozornost se nyní upíná k podzimu, kdy začne skutečná práce.
Evropa zblízka přináší minisérii Evropa po volbách a třetí díl patří maďarskému předsednictví.Jak si vysvětlit kontroverzní kroky maďarské vlády z úvodu předsednictví? Může Budapešť o předsednictví přijít? A co ještě očekávat? Odpovídá politolog z Masarykovy univerzity Vratislav Havlík.
Maďarsko mělo do 19. srpna vysvětlit Evropské komisi svou novou vízovou politiku, která zásadně usnadňuje vstup ruských a běloruských občanů do země, a tím i dál do schengenského prostoru. Lhůtu ale promeškalo a obavy z možného narušení evropské bezpečnosti rostou.
Do těch úplně nejvyšších postů v Evropské unii, takzvaných „top jobs“, se tentokrát nedostal žádný zástupce Visegrádské čtyřky. O něco lépe to ale vypadá s pozicemi v Evropském parlamentu.
Maďarsko zjednodušilo podmínky vstupu pro občany Ruska a Běloruska, a to nedlouho poté, co maďarský premiér Viktor Orbán navštívil Moskvu. Krok podle některých představitelů Evropské unie může znamenat bezpečnostní hrozbu, obavy panují například ohledně ruské špionáže v zemích EU.
V Maďarsku a na Slovensku přetrvávají významné problémy v oblasti právního státu. ČR naopak učinila v posledním roce značný pokrok, ale i nadále má určité nedostatky. V každoroční zprávě o stavu právního státu to dnes uvedla EK.
Srpnové jednání unijních ministrů zahraničí se uskuteční v Bruselu, nikoli v Budapešti, oznámil šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Maďarská vláda tvrdí, že si země v boji proti změně klimatu vede dobře a ve vládní rétorice se neobjevuje žádné otevřené popírání změny klimatu. Pozitivní sebehodnocení vlády je však v nápadném rozporu s hodnocením odborníků a statistickými údaji.
Předsednictví v Radě Evropské unie se po Belgii dnes ujalo Maďarsko. Jeho prioritami budou posílení konkurenceschopnosti bloku, obrana či potírání nelegální migrace.
Pokud by měl osud Ursuly von der Leyen jako předsedkyně nové Evropské komise záviset jen na zemích Visegrádské čtyřky, musela by se o svůj druhý mandát opravdu hodně obávat.
Evropská unie potvrdila 1,4 miliardy eur (34,9 miliardy Kč) z výnosů ruských aktiv zmrazených v Evropě pro Ukrajinu, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell na tiskové konferenci po jednání ministrů zahraničí členských států EU v Lucemburku.
Maďarsko představilo priority svého předsednictví v Radě EU, které začíná 1. července. Jeho logem je Rubikova kostka a mottem heslo Make Europe Great Again (Udělejme Evropu opět skvělou).
Evropská unie má připravený balíček v hodnotě 6,7 až 6,9 miliardy eur (až přes 170 miliard Kč) na vojenskou pomoc Ukrajině, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Použití peněz ale podle zdrojů ČTK blokuje Maďarsko.
Nastoupí v Evropě radikální pravice? A vynese k moci Viktora Orbána a jeho spojence? Mnozí odhadují, že právě to přinesou výsledky červnových voleb do EP. Předvolební průzkumy přitom předpovídají, že euroskeptické strany získají maximálně čtvrtinu křesel.
Jedenácté setkání Středoevropské pětky (C5) se neslo v přátelském duchu. Ministři zahraničí podpořili rozšíření EU směrem na západní Balkán, zároveň se ale vymezili vůči nelegálním migrantům přicházejícím před tzv. balkánskou trasu. Šéfové diplomacie C5 ovšem rozdílně vidí podporu Ukrajině.
Deset miliard eur pro Maďarsko a 137 miliard eur pro Polsko. To jsou peníze, které Evropská komise zemím uvolnila. Do té doby k nim neměly přístup kvůli porušování principů právního státu. Politická rozhodnutí vyvolala zejména v maďarském případě kritiku, europoslanci kvůli tomu budou Komisi žalovat.
Ministři zahraničních věcí střední Evropy se znovu potkají tentokrát v úterý na jednodenním setkání v Lublani. Spolupráce původně začala v reakci na důsledky pandemie covidu-19, kdy chtěly státy odvrátit ničivé hospodářské důsledky pandemie. Nyní řeší širší zahraničněpolitická témata.
