Evropská komise chce výrazně posílit vysokorychlostní připojení k internetu. A podobný názor mají i europoslanci, kteří v úterý schválili iniciativu s názvem WiFi4EU. Ta má během několika let zajistit bezplatný a rychlý internet na všech veřejných místech včetně parků, náměstí, muzeí či knihoven.
Přijetí eura má své náklady i přínosy jak v ekonomické, tak v politické rovině. Nemusí být ale pravda, že prozatimní setrvání mimo eurozónu vyřadí Česko z hlavního proudu integrace. Jak se na dvourychlostní Evropu dívají ekonomové, co by podle odborníků způsobilo posílení eurozóny na úkor zemí neplatící eurem a jaké výhody či rizika by přijetí společné evropské měny přineslo českým podnikům?
Za dnešní cenou másla stojí posloupnost špatných a horších, i když možná dobře míněných, rozhodnutí. Příběh začíná již v roce 1984.
Německá kancléřka Angela Merkelová se definitivně postavila za myšlenku vytvoření společného rozpočtu a postu ministra financí pro země platící eurem. Před blížícími se volbami tak podpořila vizi vícerychlostní Evropy a plány francouzského prezidenta, který chce vytvořit evropské integrační jádro.
EU se bude muset více starat o svou bezpečnost a obranu a vyrovnávat se s migračními tlaky. Zároveň by chtěla být i nadále jedním z nejvýznamnějších poskytovatelů humanitární a rozvojové pomoci a stát v čele boje proti změně klimatu. To vše se promítne i do příštího víceletého rozpočtu EU, který bude navíc ovlivněn odchodem Spojeného království. Náš factsheet ukazuje, jak evropský rozpočet funguje v současnosti a jak by se mohl proměnit.
Jen třetina obyvatel EU ví, jaký pozitivní efekt přinesly jejich regionu unijní fondy. Například Češi z nich od vstupu do EU dostali stovky miliard korun, přitom jen 33 procent obyvatel vnímá členství v Unii výhradně pozitivně. Evropský parlament chce proto investovat do zlepšování informovanosti občanů unijních států o konkrétních evropských investicích.
Celý svět si připomíná osudy lidí, kteří jsou na útěku. Za loňský rok jich bylo až 65 milionů, přičemž do zahraničí míří jen třetina z nich. Statisíce uprchlíků končí na březích Itálie a Řecka a EU se začíná dařit v jejich přemisťování z jihu Evropy do ostatních zemí. ČR se však nadále brání.
Kvůli daňovým podvodům přichází EU ročně až o 170 miliard eur. Evropská komise i členské státy tomu chtějí zabránit. Zatím se však neumějí shodnout, jak na to. Ve hře jsou dvě varianty reformy výběru DPH. Jednu podporuje Komise a většina států. Druhou prosazuje například český ministr financí Andrej Babiš.
Vyjednávání o brexitu se sice mírně komplikují debatami v londýnském parlamentu, premiérka Theresa Mayová chce ale jejich hlavní část stále uzavřít do dvou let. Na podmínkách odchodu se však s Bruselem nemusí vůbec dohodnout. Pro tento případ má Mayová záložní řešení.
Unie zavádí nová pravidla pro kontrolu nabývání a držení zbraní. Majitelé legálních zbraní se ale o svůj majetek obávat nemusejí. Členské státy jim mohou udělit výjimku.
V uplynulém týdnu se europoslanci činili. Schválili obchodní dohodu CETA, směrnici pro boj s terorismem nebo pravidla pro roboty. Přečtěte si u nás více podrobností.
Země Visegrádské skupiny chtějí společně přispět do připravované Římské deklarace o budoucnosti EU. Potřebuje Unie reformu? Pokud ano, jak by se měla EU změnit? Právě to jsou otázky, před kterými stojí předsedové vlád V4.
Rok 2017 může být pro budoucnost Evropské unie klíčový. Evropské instituce nebudou řešit jen migrační krizi a boj s terorismem. Čelit musí taky řadě vnitřních konfliktů a bojů o moc. Už v polovině ledna volí Evropský parlament nového předsedu a obě hlavní frakce chtějí prosadit svého kandidáta.
Evropská unie včera podepsala s Kubou dohodu o normalizaci vztahů. EU však podle kritiků opomíjí dodržování lidských práv a demokratickou opozici. Upozorňují na to i čeští europoslanci.
V čele EU stojí Donald Tusk, na druhé straně oceánu teď bude sedět Donald Trump. Jaká témata budou Američany a Evropany v budoucnu spojovat a rozdělovat?
Unie minulý týden přemýšlela, kam se vydá, aby svým občanům přinášela bezpečí a jistotu. Rusko svou jistotu má – parlamentní volby s přehledem vyhrálo Jednotné Rusko. Co dalšího se dělo v EU a jejím okolí?
