Smíšené ohlasy vyvolala u poslanců Evropského parlamentu dnešní zpráva o stavu Evropské unie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v něm podle řady zákonodárců správně pojmenovala současné výzvy bloku, u některých však nenavrhla účinné řešení.
V roce 2019 usedla na pět let do Evropského parlamentu nově složená jednadvacítka českých europoslanců a europoslankyň. Přinášíme stručné shrnutí jejich dosavadní práce a témat, kterým se věnují.
Již za dva týdny se naplno rozběhne proces schvalování legislativního balíčku Fit for 55, na jehož základech má EU dosáhnout 55procentního snížení emisí do roku 2030. Na co se musí Česká republika připravit?
Zatímco některé členské státy chtějí postupovat v evropské integraci rychleji, mnohé zůstávají v dalším pokroku spíše opatrnější. Může být řešením tzv. diferencovaná integrace? Jaké jsou její výhody a nevýhody?
Směrem k zelené budoucnosti se vydává i finanční a bankovní sektor. Nová legislativa EU, tzv. taxonomie, není jen o tom, jaké zdroje nebo činnosti budou považovány za ohleduplné k životnímu prostředí. Má zejména podpořit zelené investice.
Podle závěrů auditu Evropské komise je český premiér Babiš ve střetu zájmů, jelikož měl vliv na přidělování evropských dotací pro Agrofert. Právě o výsledcích šetření Komise dnes Komise, Rada EU a europoslanci diskutovali. Co si myslí ti čeští?
Česká republika spolu s dalšími zeměmi EU zápolí s přípravou národního plánu obnovy. Díky němu si můžou země sáhnout na peníze ze záchranného fondu EU. Přípravy plánu ale zatím drhnou.
Česká republika má jedinečnou příležitost dekarbonizovat svůj průmysl. Otvírá se jí Modernizační fond s rozpočtem 150 miliard korun. Většina peněz půjde na rozvoj obnovitelných zdrojů energie a modernizaci tepláren.
Maximální bezpečné prodloužení životnosti našich jaderných bloků by měl doprovodit růst plynu kompenzující rychlý pokles uhlí, a k tomu rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů energie, píše europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP).
Kdo je připraven, není překvapen. Takovou strategii zvolili čeští vývozci automobilů a autodílů, a proto se zatím s výraznějšími komplikacemi způsobenými vystoupením Velké Británie z jednotného trhu a celní unie nepotýkají.
K dekarbonizaci ekonomiky může přispět uhlíková daň. Zatímco Evropská unie teprve plánuje její zavedení, v některých členských státech už funguje. Jak se jim osvědčila? A mohla by fungovat i v Česku?
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová byla v Evropském parlamentu vysvětlovat, proč je Evropa s očkováním pozadu. Za postupem Komise si stála, i když uznala, že se příliš spoléhalo na dodržení kontraktů ze strany výrobců.
Závěr uplynulého roku přinesl vedle jiného i předběžné schválení dlouho očekávané a ambiciózní investiční dohody mezi EU a Čínou.
Koncept evropské přidané hodnoty se nejvíce spojuje s projekty, které jsou spolufinancovány z EU, a mají tak přispívat nejen k lokálním potřebám, ale také k evropským cílům. Měřit přínos vynaložených prostředků však není zrovna jednoduchý úkol.
„Nechceme vytvořit žádné ministerstvo pravdy, svoboda slova je stěžejní. Nepodpořím nic, co by ji podkopalo. Na druhou stranu nemůžeme dovolit, aby byla naše společnost manipulována.“
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo….
Zvýšení klimatických závazků, ochranu společných peněz před zneužíváním či ambiciózní zahraniční politiku dnes přislíbila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém prvním poselství o stavu Evropské unie.
Několik českých europoslanců usedne po letní pauze v nových výborech, které mají reagovat na palčivé otázky dnešní Evropy. Například Luděk Niedermayer s Martinem Hlaváčkem se zaměří na daňovou problematiku v novém podvýboru FISC.
