Sabotáže infrastruktury, hackerské útoky nebo hybridní operace. Realita, které dnes země EU čelí čím dál častěji. Evropský blok by měl proto svá zranitelná místa řešit. Jak?
Bývalý finský prezident Sauli Niinistö ve čtvrtek ráno představil europoslancům svou zprávu o připravenosti Evropské unie na nadcházející bezpečnostní výzvy.
Řada mechanismů v kybernetické bezpečnosti již funguje, je ale třeba neustále reagovat na nové trendy, se kterými…
Německá civilní kontrarozvědka vydala aktuální varování před jednou z jednotek ruské tajné vojenské služby GRU. Jde o jednotku 29155, která podle německých zpravodajců provedla kybernetické útoky proti cílům v zemích NATO a Evropské unie.
Přípravu nového kybernetického zákona v gesci Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) doprovází tenze. Redakce Euractiv.cz zjistila, že hned několik klíčových hráčů upozorňuje na hrozbu přesahování kompetencí a chaotické jednání ze strany kybernetického úřadu.
Trvale tu žijí asi dvě stovky obyvatel. Ulice pojmenované nemají, ale na těch několik domů, co v Mokrouších stojí, to snad ani není potřeba. Od jiných přibližně stejně velkých obcí ji však odlišuje její komunikace navenek. Mokrouše v roce 2020 dokončily digitalizaci své veřejné správy.
Ostrov Kypr se stal evropským centrem izraelských společností v sektoru kyberbezpečnosti, a to včetně těch distribuujících špionážní softwary, které jsou v rozporu s unijní legislativou. Nelegálně sledovat politiky, novináře a další veřejné osobnosti by mohla údajně i Česká republika.
Evropská unie čelí rostoucímu riziku kybernetických hrozeb. Nejvíce postiženy jsou Polsko, pobaltské a severské země, terčem útoků se ale stává celá Evropa. V reakci na tuto hrozbu Evropská komise představila dva nové nástroje: Akt o kybernetické solidaritě a Akt o kybernetické odolnosti. Zlepšit svou odolnost budou ale muset i evropské firmy.
Ministři zemí EU by měli v úterý řešit zavedení takzvané digitální peněženky, kterou by obyvatelé Unie mohli používat k prokazování totožnosti napříč členskými státy. Na evropský rámec bude reagovat i česká verze digitální peněženky, takzvaná eDokladovka.
Jak ukazují sílící kybernetické útoky z poslední doby, evropská infrastruktura je zranitelná. Nová směrnice NIS2, která začne platit v roce 2024, má významně zvýšit bezpečnost, spolupráci a hlavně zahrnout odvětví, na které EU dosud moc nemyslela.
Na boj se specializovanými formami kriminality, jako je například kyberkriminalita, získá Česká republika z fondů Evropské unie téměř 900 milionů korun (34,9 milionu eur). V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí ministerstva vnitra Klára Dlubalová.
Dosavadní bezpečnostní a vojenská pomoc Ukrajině a dalším východním zemím pod hrozbou ruské agrese by se měla lépe ukotvit a pokračovat i do budoucna. „Vyhnat Rusko z okupovaných území nestačí, jinak se bude historie opakovat,“ zní z Evropského parlamentu.
EU připravuje novou kyberbezpečnostní směrnici. Podle ní by měla přísnější pravidla kybernetického zabezpečení dodržovat nejen kritická odvětví, ale také řada „běžnějších“ firem a institucí. Pro některé z nich to může být oříšek.
Kyberútoky jsou stále častější. Evropské firmy a instituce proto hledají jakékoliv slabiny ve svých IT systémech, které by hackeři mohli zneužít. Česko, Německo a další státy poukazují například na antivirové programy z Ruska.
Ukrajina se stala epicentrem ruských kybernetických operací. EU proto vyslala na pomoc do země elitní kyberbezpečnostní jednotku. A Evropský parlament chce v reakci na konflikt posílit také ochranu vlastního digitálního prostoru.
V Pekingu dnes začínají kritizované zimní olympijské hry. Přestože europoslanci vyzvali k jejich bojkotu, státy EU se neshodly. Sportovci mezitím řeší rébus, jak si olympiádu užít a podat co nejlepší výkony, když jim za zády číhá „velký čínský bratr“.
Vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) dnes s eurokomisařkou Margrethe Vestagerovou diskutoval o prioritách českého předsednictví v Radě EU, které nastane v druhé polovině roku, elektronické identitě, kybernetické bezpečnosti nebo transatlantické spolupráci.
Kvůli rozsáhlému kybernetickému útoku přestaly fungovat internetové stránky ukrajinského ministerstva zahraničí a dalších úřadů, podezření padá na ruské hackery. S pomocí Ukrajině přispěchaly NATO i EU.
