Česká strana sociálně demokratická je jedním ze zastánců vytvoření společné evropské armády. Stejně tak by za určitých podmínek ráda přijala společnou měnu. S redakcí EurActivu se však podělila i o své názory na jiné oblasti evropské politiky.
Své pohledy na evropskou politiku naší redakci prozradila i KSČM. Ta odmítá nejen jednotnou azylovou politiku, ale také přijetí eura, vytvoření společné evropské armády, společné tajné služby nebo pokračování rozhovorů s Tureckem. Na druhé straně však požaduje okamžité zrušení sankcí vůči Rusku.
Nižší ceny cukru, rozšíření plochy pro pěstování cukrové řepy, vyšší konkurence mezi evropskými cukrovary, méně byrokracie. Přesto cukr zůstane pod drobnohledem EU. Jaká opatření čekají pěstitele cukrovky, jak se producenti cukru připravují na konec cukerných kvót a proč se Česko nemusí obávat liberalizace trhu?
Za dnešní cenou másla stojí posloupnost špatných a horších, i když možná dobře míněných, rozhodnutí. Příběh začíná již v roce 1984.
U našich západních sousedů už brzy proběhnou důležité volby. Jasnými favority jsou stále křesťanští demokraté kancléřky Angely Merkelové. Ta nyní vstupuje do poslední fáze předvolebního boje, ve které se dotkla i problematiky neplnění migračních kvót ze strany České republiky. Podle jejího názoru je náš postoj sice politováníhodný, ale sankce si nezasloužíme.
Česká republika se nezapojila do relokací uprchlíků z jižní Evropy, protože Itálie ani Řecko nenašly vhodné osoby. Právě tímto argumentem se chce česká vláda bránit před sankcemi za neplnění povinností.
Evropská komise zahájila proti Česku řízení kvůli uprchlickým kvótám, Praha chce zase Brusel žalovat kvůli směrnici o zbraních. V Evropě se ale děly i další věci. Itálie má za sebou například komunální volby, ve kterých pohořelo Hnutí pěti hvězd.
Česká republika má v rámci relokací přijmout 2 691 migrantů. Pokud do příštího měsíce nezačne plnit plán, Komise proti ní zahájí řízení. Problém přitom není jen na straně ČR, ale také Itálie.
Uprchlické kvóty se dostaly až před Soudní dvůr EU. Slovensko a Maďarsko si stěžují, že rozhodnutí Rady o přerozdělování migrantů porušuje unijní právo.
Podle ministra financí a místopředsedy vlády Andreje Babiše (ANO) je třeba přetvořit NATO z defenzivní aliance na ofenzivní. Pokud jde o přijímání migrantů, přednost bychom měli dávat Ukrajincům, kteří podle něj také utíkají před válkou. Babiš mluvil s polskou redakcí EurActivu.
Evropská komise apeluje na členské státy, aby zvýšily své úsilí při relokaci migrantů z Itálie a Řecka. Pokud v nejbližší době země EU včetně České republiky svůj přístup nezmění, Komise zváží jejich žalobu u Soudního dvora.
Téma migrace zůstává pro Evropskou unii prioritou i v roce 2017. Hlavním tématem letošního roku bude reforma azylového sytému, chytřejší kontrola hranic a Úřad evropského veřejného žalobce.
Evropská unie má za sebou poměrně těžký rok, ve kterém se objevila témata starší, ale i nová. Server EurActiv přináší přehled těch nejzásadnějších, se kterými se unijní lídři museli během minulých dvanácti měsíců popasovat. Zároveň se jedná o oblasti, kterým se pravděpodobně nevyhnou ani v roce 2017.
Slovensko přišlo s novým plánem pro řešení migrační krize. Členské státy EU však volají po jiné alternativě. Návrh nepodporuje ani Malta, která od Nového roku přebírá předsednictví v Radě EU.
Minulému týdnu zcela jistě vévodily americké prezidentské volby. Nicméně zvolení Donalda Trumpa nebylo jedinou událostí, která stojí za zmínku. Pobaltím totiž v minulých dnech otřásly politické změny a sjednocení Kypru je o krok blíže. Stejně tak přišla opět na řadu otázka přerozdělovacího mechanismu, který má pomoci řešit migrační krizi.
Koncem týdne se v Bruselu setkají lídři členských zemí EU na pravidelném unijním summitu. Po sérii vypjatějších jednání z minulých měsíců je pravděpodobné, že nadcházející schůzka bude probíhat v poklidnějším duchu. Politici se však nevyhnou otázce migrace a ani možnosti aktivnějšího působení EU v zahraničí.
