Summit se západním Balkánem v Bruselu ukázal, že EU si chce kandidátské země připoutat blíž k sobě. Pokud ale jde o rozšíření samotné, to bude i v roce 2025 dál narážet na staré známé problémy. Dokazují to Řecko a Albánie.
Slovinská kandidátka na komisařku pro rozšíření musela během slyšení v Evropském parlamentu odrážet otázky, jestli spolupracovala s jugoslávskou tajnou službou. Ve svých plánech nastínila, že vyjednávání s Černou Horou a Albánií se může završit už v příštích několika letech.
Jak už bývá v říjnu zvykem, Evropská komise zhodnotila, jak si vedou země, které mají zájem o to vstoupit do EU. Kdo je „evropským branám“ nejblíže a kdo se naopak vzdaluje?
Rozšíření o šestici zemí západního Balkánu je pro Evropskou unii prioritou, každý z těchto států ale postupuje samostatně a vlastní rychlostí. Na tiskové konferenci po jednání summitu takzvaného berlínského procesu to dnes řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
Desítka zemí včetně Srbska nebo Ukrajiny má zájem rozšířit řady Evropské unie. Jak blízko nebo jak daleko ke svému cíli jsou? EURACTIV.cz nabízí přehled.
Podvody u voleb, frustrace zahraničních partnerů, report Evropské komise o současném stavu Srbska, nefungující dialog mezi Bělehradem a Prištinou, Srbsko odchylující se od zahraniční politiky EU. Co se vlastně v Srbsku děje a jak to dopadá na vztahy s EU?
Ukrajina si do Granady přijela pro ujištění, že může nadále počítat s evropskou podporou, i když nad tou americkou visí otazník. Summit Evropského politického společenství mohl přinést posun ve sporech Arménie-Ázerbájdžán nebo Srbsko-Kosovo, to by ale jejich lídři nesměli zůstat doma.
Červnové jednání Evropské rady v pátek odpoledne skončilo. Premiéři a prezidenti členských zemí EU se dohodli na všech bodech jednání, krom jednoho. Dlouhá debata o migrační politice zůstala bez jakýchkoliv závěrů, a to kvůli blokaci ze stran dvou členských zemí – Maďarska a Polska.
Čtvrteční jednání Evropské rady bylo svižné a hladké. Tedy alespoň v době, kdy se řešila Ukrajina. Pak přišlo téma číslo dvě, migrace, a unijní lídři se bez výsledků zasekli do půl druhé ráno.
Než se mohou stát členy Evropské unie, Srbsko i Kosovo ještě musí splnit mnoho úkolů, například zlepšit potírání korupce. Největší překážkou ale zůstává nedotažená normalizace jejich vztahů. Ve svém každoročním zhodnocení na to upozorňují europoslanci.
Čtyřčlenná skupinka zemí západního Balkánu chce urychlit svůj vstup do Evropské unie. Dokud se však neurovnají vzájemné vztahy v regionu, můžou si o tom nechat jen zdát.
Balkánská země, jejíž nezávislost zatím neuznávají všechny členské státy EU, podává oficiální přihlášku. Tu podle informací EURACTIV.cz převezme ve čtvrtek ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek.
Česko tlačí na to, aby mezi EU a Kosovem začala platit vízová liberalizace. Vše nasvědčuje tomu, že je na to západobalskánská země dobře připravená, přesvědčit do konce roku skeptické státy ale bude pro české předsednictví tvrdý oříšek.
Rozšířený evropský formát, jehož lídři a lídryně se ve čtvrtek vůbec poprvé sešli na Pražském hradě, zahrnoval i pozvánku pro Kosovo. Přítomnost země, jejíž nezávislost není stoprocentně mezinárodně uznaná, vyvolala organizační těžkosti. A také spoustu politických otázek.
Členské státy Evropské unie by se zrušením víz pro kosovské občany měly zabývat na podzim, až Evropská komise dokončí takzvanou technickou aktualizaci zprávy o připravenosti Kosova na vízovou liberalizaci.
Volební reforma byla v Bosně a Hercegovině blízko, chyběla ale politická vůle. Za pomalý rozšiřovací proces můžou jak země západního Balkánu, tak sama EU, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz velvyslankyně v Sarajevu Ivana Hlavsová.
Pět středoevropských zemí včetně České republiky vyzvalo Evropskou unii, aby udělila kandidátský status Bosně a Hercegovině. Učinili tak na dnešním zasedání skupiny zemí C5 v Budapešti. Informovala o tom agentura DPA.
Některé spory na západním Balkáně jsou velmi těžce řešitelné a EU s nimi v současnosti nic nezmůže. Peníze by přesto měla posílat dál, čelí totiž konkurenci mimo jiné ze Saúdské Arábie, která mění pojetí islámu na Balkáně, říká Věra Stojarová.
