Jak pomoci českému venkovu
Na venkově chybí občanská vybavenost, infrastruktura a lidé ochotní zde pracovat. Pomoci mu mohou snížení administrativní zátěže pro podnikatele, ale i moderní technologie.
Na venkově chybí občanská vybavenost, infrastruktura a lidé ochotní zde pracovat. Pomoci mu mohou snížení administrativní zátěže pro podnikatele, ale i moderní technologie.
Stav půdy v EU ohrožuje vodní a větrná eroze, zhutnění, kontaminace, úbytek organické hmoty, desertifikace a další půdní procesy, které vedou k její degradaci. Proto ochrana půdy a životního prostředí je jedním z cílů SZP po roce 2020.
Příští víceletý rozpočet má reagovat na nové priority EU. Zemědělská politika či politika soudržnosti získají méně financí a více prostředků poputuje na migraci a správu hranic. Novinkou je mechanismus, který má propojit čerpání peněz s dodržováním zásad právního státu.
Pro nového ministra zemědělství Miroslava Tomana je zastropování evropských dotací pro velké podniky nepřijatelné. Chce ale hájit všechny zemědělce – od malých až po ty největší.
Víc jak polovina zemědělské půdy je v ČR ohrožena vodní erozí. Řešením může být používání vhodných technologií, střídání plodin nebo navrácení organické hmoty zpět do půdy. Odborníci dále doporučují více motivace nebo podporu od státu či EU.
To poslední, co naše zemědělství potřebuje, je zakonzervování současného nevyhovujícího stavu. Zastropování dotací je v zájmu všech, říká Asociace soukromého zemědělství.
Zastropovat, či nezastropovat? To je oč v české debatě o budoucím nastavení zemědělských dotací běží. Zatímco na jedné straně stojí zastánci velkých podniků, na druhé jsou spíše drobní podnikatelé. Do diskuse však vstupuje i ochrana životního prostředí nebo třeba generační obměna venkova.
Zemědělské dotace pro velké podniky vyvolávají rozpor mezi českými zemědělci. Zatímco jedni tvrdí, že velké podniky si zaslouží podporu, druzí by jejich příjmy z dotací omezili.