Nástupce velkého programu EU na podporu výzkumu a inovací Horizont Evropa dostává první jasné obrysy. Kromě méně přísných pravidel má tentokrát přinést hlavně daleko více peněz. Co od něj čekají Češi?
Když se Evropa v uplynulých letech potřebovala dostat z krizí, často sahala do obálky s penězi, které měly jít původně na výzkum. Vědecká komunita napříč EU by si přála, aby se to už nestávalo.
Pracovní trh se pod vlivem dekarbonizace mění. Místa v emisně těžkém průmyslu budou ubývat a přelévat se do oborů, které moderní ekonomika potřebuje. Vzdělávací systém musí na změnu reagovat tak, aby dodal mladým i dospělým lidem potřebné dovednosti.
Podle vědců nebyla potřeba inovací nikdy naléhavější než dnes, kdy svět čelí řadě krizí. Proto roste význam vědeckých institucí, ve kterých se rodí přelomová věda. Řada z nich je i v Evropě, pro vědce je ale klíčová spolupráce napříč světem.
Skutečná evropská federace v mnohojazyčné Evropě pravděpodobně není vůbec možná. Posílením jazykových kompetencí a rozšiřováním zkušenosti a porozumění světu za hranicemi Evropy však můžeme evropskou integraci stavět na silnější a praktičtější základy, píše Jiří Nantl.
Za více než třicetiletou existenci programu Erasmus vyjelo do zahraničí za studiem nebo stáží více než devět milionů studentů. Vyjet mohou ale i absolventi, učitelé a další. Výjezdy prospívají nejen studentům samotným, ale i české ekonomice a také společnosti.
Spojuje občany EU společná evropská identita? Pomáhají v jejím budování evropský prostor „bez hranic“ a programy jako Erasmus? Cítí se být občané unijních států také Evropany? Poslechněte si v další epizodě podcastu Evropa zblízka záznam z nedávné debaty serveru EURACTIV.cz.
Evropská unie letos zahájila Konferenci o budoucnosti Evropy – sérii diskusí a iniciativ, ve kterých se mají občané…
Evropská unie letos zahájila Konferenci o budoucnosti Evropy – sérii diskusí a iniciativ, ve kterých se mají občané…
V Brně vzniklo výjimečné vědecké prostředí, které láká výzkumníky z celé Evropy. Jak se mu to podařilo? Svůj podíl na tom má místní vědecké centrum, na jehož vzniku se dohodly brněnské univerzity a výzkumné instituce. Podle ředitele Středoevropského technologického institutu (CEITEC) Jiřího Nantla z toho může těžit nejen město, ale také celý kraj.
V Brně vzniklo výjimečné vědecké prostředí, které láká výzkumníky z celé Evropy. Podle ředitele Středoevropského technologického institutu (CEITEC) Jiřího Nantla (ODS) z toho může těžit nejen Brno, ale také celý kraj.
