Evropská rada v Bruselu jedná o vysokých cenách energií. Český premiér Andrej Babiš společně se zástupci dalších zemí V4 prosazuje změny v ETS 1 i přehodnocení a odklad ETS 2.
Pokud by byl nastaven horní limit ceny emisních povolenek v EU, Česká republika by přišla až o 150 miliard korun, které by jinak směřovaly do investic na zateplování, obnovitelné zdroje energie a další opatření. Dnes to uvedli odborníci.
Většina evropských zelených opatření a cílů pro rok 2030 se již naplňuje v praxi, a pro revizi tak nezbývá moc prostoru, zaznělo v debatě o Green Dealu, kterou uspořádal server Euractiv.cz v rámci konference České priority v evropské politice.
Europoslanci ve středu odmítli část unijního klimatického balíčku. Překvapivé „ne“ má ale také za následek odložení hlasování o vzniku speciálního klimatického fondu, který má kompenzovat domácnostem náklady na „ozelenění“.
Nabíječka by měla jít od poloviny roku 2024 použít na přenosná elektronická zařízení, jako jsou tablety, fotoaparáty, sluchátka, reproduktory a herní konzole. Europoslanci ale chtějí do legislativy, která se právě rodí v Bruselu, vložit daleko širší seznam zařízení.
Evropská komise představila další návrhy v rámci Zelené dohody, podle nich má v EU do roku 2040 skončit vytápění budov fosilními palivy. Premiér v demisi Andrej Babiš návrhy označil za „odtržené od reálného života“.
V českém teplárenství hrají a budou hrát zásadní roli fosilní zdroje. Do roku 2030 chce Česko přesedlat z uhlí na plyn, výzvou bude odpojování lidí od centrální soustavy.
Rekordně vysoká cena emisních povolenek může uspíšit český odchod od uhlí. Systém obchodování s emisními povolenkami zároveň čeká rozšíření, které ovlivní další sektory i koncové spotřebitele.
Na stolech poslanců leží zásadní legislativa pro rozvoj obnovitelných zdrojů v České republice. Novela o podporovaných zdrojích energie má ČR konečně posunout blíže k plnění společných evropských cílů.
K dekarbonizaci ekonomiky může přispět uhlíková daň. Zatímco Evropská unie teprve plánuje její zavedení, v některých členských státech už funguje. Jak se jim osvědčila? A mohla by fungovat i v Česku?
Uhelná komise doporučila ukončit těžbu a spalování uhlí v ČR do roku 2038. Vláda o jejích závěrech však není přesvědčena, řada ministrů se přiklání k roku 2033. Doporučení uhelné komise tak ještě před finálním hlasováním vlády projde meziresortním připomínkovým řízením.
Navzdory existenci limitů těžby uhlí z 90. let zatím není v Česku jasné, kdy těžba a spalování skončí. Pomoci by v tom mohla po německé zkušenosti nově ustavená poradní uhelná komise. Své plány také vytváří kraj i města.
Vezměte vědecká varování o nevratných dopadech klimatických změn vážně, jinak budeme protestovat každý pátek, vyzývají politiky mladí lidé po celém světě k záchraně planety.
Po třech letech od dojednání Pařížské klimatické dohody se začne pracovat na naplňování jejich cílů, 197 vlád se totiž shodlo na souboru pravidel pro boj s klimatickou změnou.
Znečištění ovzduší má celou řadu viníků – od domácností přes dopravu a průmysl až po zemědělství. V Česku má pomoci výměna kotlů, lepší kontrola aut nebo ukončování výroby elektřiny z uhlí. Snažit by se ale mělo i sousední Polsko, odkud k nám část znečištění přichází.
Česko do poloviny století čeká odchod od uhlí. Regiony, kde se surovina těží, ale potřebují pomoc s přechodem k čistější budoucnosti. Českým krajům i oblastem v jiných zemích může pomoci nová iniciativa Evropské komise, která se rozjede na podzim. V Česku byla mezitím schválena nová surovinová politika, která klade důraz i na těžbu moderních surovin, jako je lithium.
V Nizozemsku, Turecku, Velké Británii a Štrasburku se tento týden událo hned pět věcí, které stojí za povšimnutí. Více se dozvíte v pravidelném souhrnu zpráv.
